Rusové nás prý v roce 1968 neokupovali

„I vojska SSSR byla na našem území od roku 1968 se schválením naší tehdejší vlády, která byla zvolena drtivou většinou našich občanů,“ napsal Jaromír Petřík v diskusi pod svým článkem.  

Tak taková demagogie a snůška lží se jen tak nevidí. Bloger Petřík napsal v diskusi pod svým blogem v reakci na můj příspěvek, že Pobaltí není Američany okupováno, protože jejich armáda je tam na pozvání tamních vlád vzešlé z demokratických voleb výše uvedený nehorázný nesmysl.      

Viz https://jaromirpetrik.blog.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A190516_713680_blogidnes

Vůbec nevím, co k takové idiocii dodat. Normální člověk nemůže něco takové myslet vážně. Ty rozdíly jsou patrné. V roce 1968 k nám vtrhla sovětská vojska spolu s dalšími armádami Varšavské smlouvy. Stalo se tak bez souhlasu tehdejších čs. představitelů, což dokazuje prohlášení předsednictva ÚV KSČ z 20. srpna 1968.

Viz. http://www.68.usd.cas.cz/files/dokumenty/edice/821.pdf

V důsledku nuceného pobytu sovětských vojsk u nás zahynulo 406 lidí, z toho hned v prvním okupačním roce bylo Sověty zavražděno 137 Čechoslováků. V Pobaltí Američané nikoho nevraždí.

Viz https://archiv.ihned.cz/c1-65849820-obeti-okupace-v-srpnu-1968-bylo-137

Souhlas s pobytem okupačních vojsk byl na podzim roku 1968 tehdejším Sovětským svazem na čs. vedení brutálně vynucen stejně jako předtím tzv. Moskevské protokoly, které legalizovaly tuto akci hrubě porušující mezinárodní právo.

Naproti tomu současné vlády Litvy, Lotyšska a Estonska, které vzešly z demokratických voleb, samy požádaly o přítomnost armád NATO na svém území z obavy před možnou ruskou agresí. Jejich pobyt tam schválily demokraticky zvolené parlamenty těchto zemí bez vnějšího nátlaku. Nehledě k tomu, že čs. parlamenty nebyly v komunistické éře voleny ve svobodných demokratických volbách.

Pobaltské republiky si k sobě svobodně pozvaly jednotky armád Severoatlantické aliance, je to jejich právo a v žádném případě se nejedná o okupaci. To je to samé, jako kdyby mně někdo diktoval, koho si smím nebo nesmím pozvat do svého bytu. A je rozdíl mezi tím, když se ke mně vloupá zloděj nebo si pozvu na návštěvu kamaráda. Normální lidé tuto různost chápou.       

Obavy před ruskou rozpínavostí ze strany Pobalťanů chápu, rudí Rusové se v Estonsku chovali v letech 1940 – 41 stejně krutě jako němečtí nacisté v Protektorátu Čechy a Morava a důsledkem bylo 60 tisíc obětí. Tyto komunistické zločiny v Pobaltí jsou přesvědčivě doloženy v knize spisovatele Jana Beneše Zločiny genocidy, s podtitulem Litva v drtivém objetí velkého bratra SSSR a také v díle renomovaného historika Luboše Švece Dějiny Pobaltských zemí.

Přítomnost aliančních vojsk v Pobaltí je také důležitá pro zachování míru. Je téměř jisté, že nebýt členství Litvy, Lotyšska a Estonska v NATO, tak by je Rusko vojensky napadlo. Kreml se totiž stále nesmířil s jejich ztrátou.