Nouzový stav končí, může za to Babišova vláda

A to proto, že se odmítá rozumně bavit o návrzích opozice, jak řešit koronavirovou krizi. Místo toho se snaží za každou cenu prosadit svou a její jediné umění spočívá ve vyhrožování lidem.

Hnutí Spolu (ODS, TOP09, KDU-ČSL) se zachovalo vstřícně. Vzkázalo premiéru Andreji Babišovi a hnutí ANO, jsme ochotni diskutovat o prosloužení Nouzového stavu, ale také se budeme bavit o krizové legislativě včetně důležitého odškodňovacího zákona, který by pomohl stovkám tisíc lidí existenčně postižených koronavirovou pandemii. Odpovědí vládnoucí koalice ANO a ČSSD bylo, že opoziční návrhy zamítla.

To je moc špatně, vláda tak dala lidem najevo, pouze nouzový stav, pouze restrikce a nic jiného nás nezajímá. Korunu tomu všemu nasadil ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček, který vyhrožuje podnikatelům, jež by otevřeli nuceně uzavřené provozovny až ročním zákazem činnosti. Neříkám, že je správné porušovat nařízení proti pandemii. Jenomže lidé už mají omezování dost a jsou naštvaní. Slyší jenom to nesmíte, to nesmíte a přitom papaláši spjati s vládou si vesele užívají v oficiálně uzavřených restauracích. Počet nakažených Covidem-19 neklesá, v této oblasti patříme ke smutné světové špičce, a vládní opatření evidentně nefungují.

Pohybuji se mezi lidmi a často slyším, že už by to mělo skončit (míněna omezení) a lidi je třeba nechat normálně žít. Holt někdo umře, někdo přežije, tak to bývá a lidstvo v historii přežilo morové a další rány i epidemie španělské chřipky. Ne, že bych tím zcela souhlasil, ale vysokému stupni naštvanosti mezi obyvatelstvem se nedivím.

Premiér Babiš by si také měl uvědomit, že stát není firma a nelze jej řídit direktivními rozkazy. Je nutné jednat, a nejenom lidi zastrašovat, ale také jim dát naději. On však jednání o prodloužení nouzového stavu v Poslanecké sněmovně ignoruje a místo toho odjede do Srbska. Přitom tahle cesta mohla počkat, protože její výsledek nám skoro nic hmatatelného nepřináší. O koronaviru se pak bude radit s rockerem Danielem Landou. Nápadně to připomíná ruského cara Mikuláše II., který důležité státní události projednával s pologramotným Rasputinem.