Kauza elektrobusy aneb unfair podraz na městského dopravce

Dopravní podnik hl. města Prahy testuje elektrobusy více než pět let. Není tedy vůči němu korektní napsat, že zaspal dobu, protože jiné společnosti už do pražských ulic vypravily vlastní elektrobusy.   

Vozy, které nepatří pražskému dopravnímu podniku, ale jiné firmě, mají totiž přídavné naftové nádrže, tudíž se nabízí otázka, zda se tyto vozy mohou nazývat elektrobusy. Já si myslím, že ne. Klasických elektrobusů, které mají pohon pouze na elektřinu, jezdí v českých a moravských městech jen několik a to pouze v rámci testovacích jízd, stejně jako v Praze.      

Elektrobusy mají svoje přednosti, především šetří životní prostředí, jelikož neprodukují škodlivé zplodiny. Chápu ovšem pražský Dopravní podnik, že si je chce nejdříve otestovat. Pokud by je totiž chtěl koupit, tak by za ně musel zaplatit řádově desítky milionů korun a to už je poměrně dost. A za takovou cenu musí být dodáno kvalitní zboží. Už se totiž také stalo, že některé typy elektrobusů v testech pražského Dopravního podniku propadly kvůli časté poruchovosti nebo krátkému dojezdu. Obecně bývají uváděny u vozů na elektřinu jako slabiny relativně malá vzdálenost, na kterou jsou schopny ujet na jedno nabití a také rychlost nabíjení. To je považováno za největší problémy u elektrovozů, které brání jejich širšímu zavedení do provozu.

Když si člověk chce koupit osobní auto, tak s ním také vyrazí nejdříve na testovací jízdu, aby jej poznal, a věděl, co kupuje. Pořízení si auta jaksi není to samé co koupě rohlíku za dvě koruny. A nelze se tedy divit městskému dopravci naší metropole, že i on elektrobusy pořádně zkouší, než se rozhodne, zda si je v budoucnu koupí a nasadí do pravidelného provozu.

Proto zprávy některých médií o tom, že pražský Dopravní podnik v případě elektrobusů zaspal, jsou nepřesné a nekorektní.