Karma.

Podle některých pojednání o té době ze zdá, že sarajevský atentát velice hrál do noty i válkychtivým kruhům v rakouskouherské monarchii. Čímž však nechci spřádat žádné teorie o nějakém spiknutí rakouských a ruských tajných sužeb. K tomu absolutně nemám ani ambice ani žádné oprávnění. Jen registruji jednu z věcí hodných zaznamenání.

Zajímavé také je, že Rusko již v srpnu 1914 zmobilizovalo 34 divizí a podniklo masivní úder na Východní Prusko. Zdálo se, že ruská armáda má velkou převahu, tedy, že její útok bude drtivý a rychlý. Početně slabší německé jednotky zprvu utrpěly několik porážek. Velením pak byl pověřen Paul von Hindenburg, (pozdější poválečný prezident). Jednotky pod jeho vedením manévrovaly velmi obratně, využívaly například k rychlým přesunům železnici a podařilo se jim ruskou expedici rozdrtit. Což mělo dalekosáhlé důsledky: úpadek ruské bojové morálky, rozvrat v armádě, atd. Nakonec to vedlo až k dvěma revolučním změnám politického systému. V každém případě je ale nezbytné dodat, že krátce po skončení války podniklo bolševické Rusko v roce 1920 druhou velmi podobnou útočnou výpravu. Její ambicí mělo být dle Tuchačevského táhnout až na Berlín, avšak po porážce od Poláků na Visle i tato výprava zkrachovala.

Rakousko-Uhersko bylo dlouhodobě solí v očích ostatním evropským mocnostem (Německo, Rusko, Francie), protože svou velikostí, stabilitou a vojenskou silou pro každou z nich představovalo nepříjemně velkou a silnou překážku v další expanzi jejich impéria. Proto se snažily Rakousko podkopávat, rozkládat a oslabovat všemi různými způsoby. Např. Němci zvali Čechy v r. 1848 do připravovaného Velkoněmeckého parlamentu, ve stejném roce podněcoval Čechy k revoluci a k odtržení tehdy v Praze "náhodně na návštěvě" dlící ruský ideolog Bakunin, o Francouzích a jejich "pročeských" aktivitách v letech 1917-18 ani nemluvě...

Už tehdy existoval ruský imperiální sen o euroasijském ruskojazyčném "Třetím Římu" od Vladivostoku po Lisabon, stejně jako německé a francouzské snahy o ovládnutí Mitteleuropy, zvláštními "službami" příslušných mocností tajně připravované...

O plánech Gavrilo Principa musely ruské tajné služby dobře vědět předem a přinejmenším je i posvětit, pokud vůbec se na jejich přípravě samy s příslušnými srbskými kruhy aktivně nepodílely..., podobně jako "sověti" v případě "bulharského" atentátu na Papeže v r. 1981 nebo severokorejské "obranné kampani za sjednocení" v letech 1950-53.

Díky! Krásně vysvětlujete snění Medvěděva a Putina o Veliké Rusi sahající od Lisabonu po Vladivostok! Díky!

Gavrilo Princip nebyl zlynčován, byl zatčen a souzen. Jelikož nebyl v době činu plnoletý (21 let), nemohl být odsouzen k trestu smrti, dostal 20 let. Zemřel 28 dubna 1918 ve vězení v Terezíně na tuberkulózu, v té době mu bylo 23 let.

Vašek

Gavrilo Princip byl skutečně po činu napaden davem čekajících na arcivévodu, ale policisté ho pak zatkli a odvedli. Dál už jste to popsal.

Díky!

Je jisté, že atentát na Františka Ferdinanda byl záminkou na rozpoutání války, do které bylo Rakousko-Uhersko tlačeno Německem. Existují indicie, že ti, co vyslali Františka Ferdinada do Sarajeva (třeba Hötzendorf), tak trochu kalkulovali s tím, že by se mu tam něco mohlo přihodit. Tomu nasvědčují i poněkud chaotická bezpečnostní opatření rakouských úřadů v Sarajevu. Srbští atentátníci nejspíše nerozlišovali, kdo patří ve Vídni k holubicím a kdo k jestřábům. Pro ně byl František Ferdinand jednoduše následník trůnu.

Hötzendorfovi, k

A to všechno jen proto. že se Leopold Lojka, šofér auta s následníkem trůnu v Sarajevu nebyl včas informován,. že po prvním, nezdařeném atentátu o pár hodin dříve změnili organizátoři cestovní trasu. Odbočil někde původním směrem a když to spolucestující okamžitě poznal, pokusil se zacouvat Jen čirou náhodou v místech, kde stál Princip, který se sám později divil, že vše "tak dobře" vyšlo. Lojka byl za své služby odměněn císařem hospodou v Brně ,zemřel v Brně a je pochován na Ústředním hřbitově.

Auto ostatně následníku trůnu. propůjčil hrabě Harrach.

Prameny publikace Jiří Skoupý, Brno.