Jiří Ovčáček klidně může zvát na katolickou bohoslužbu

Prezidentovu mluvčímu sice nefandím, ale proč by tak nemohl činit. Akorát by k tomu měl využívat svoje soukromé sociální sítě a zvát na takové akce jako privátní osoba, nikoliv jako mluvčí hlavy státu.

Reaguji tak na blog Lubomíra Stejskala Zve nás Jiří Ovčáček k modloslužbě. To si fakt nemyslím. Katolíci se nemodlí k sochám ale k lidem, ke světcům, Panně Marii jako k přímluvcům, nikoliv k neživým sochám. K lidem se přimlouváme a Boha uctíváme, tak, jak nám přikazuje Písmo.

Trochu mne mrzí, že protestanti, kteří se tak rádi ohánějí svobodou vyznání, se snaží druhým vnucovat, jak se mají modlit. Jiřího Ovčáčka vážně nemusím, ale tohle je to nejmenší, co bych mu vytýkal.

Já si vždy vzpomenu na disputaci mezi římským císařem Karlem V. a církevním reformátorem Marinem Lutherem. Panovník tenkrát mimo jiné řekl: „Není přece možné, aby se po staletí mýlila celá církev (katolická). To spíše jednotlivý bratr se mýlí.“ Já bych to také tak viděl a vytýkám protestantům, že v rozporu s Kristovým přáním, aby všichni jedno byli rozbili jednotu církve pro své neukojené ambice a nedostatek pokory. Oni vytrhli z Písma nějakou epizodu, na kterou kladli přehnaný důraz, a jiné části přehlíželi nebo je rovnou z Písma vyřadili, jako některé knihy Starého zákona, které prohlásili za deuterokanonické spisy. Ostatně sám Luther měl problém z listem sv. Jakuba, který nám sděluje, že víra bez skutků je mrtva.

Co se týče vyobrazení Boha, tak on ho vlastně jako první upravil sám Ježíš Kristus, který se zjevil ostatním lidem ve své lidské podobě. Ano, lidé mohli spatřit na vlastní oči Ježíše Krista – Božího syna. Tím ovšem dostalo toto Boží přikázání poněkud jiný význam.

Mně třeba daleko víc vadí kalvinistický kazatel Skultét, který přišel do Čech na podzim 1619 s Friedrichem Falckým a proslul jako obyčejný vandal při barbarském ničení Svatovítské katedrály. To byl nehorázný odporný čin, urážka Boha, jemuž náboženští fanatici zničili jeho domov. Avšak náš milovaný Otec si nakonec nenechal toto ponížení líbit.

Já jsem pro svobodu vyznání a respektuji, že každý má svoji cestu k Bohu, ale nelíbí se mi, když někdo chce diktovat druhým formu zbožnosti. Na to jsem hodně alergický.

Zve nás Jiří Ovčáček k modloslužbě? - Blog iDNES.cz