Jak vypadaly Vánoce našich předků? K vidění na jihu Čech

Výstava Století českých Vánoc je originálním připomenutím Jihočeského muzea v Českých Budějovicích k proměnám těchto nejvýznamnějších svátků v roce.

Vymyslet si originální expozici k Vánocům není jednoduchou záležitostí. Vděčným námětem jsou třeba výstavy betlémů, ale ty nejsou originální, protože bývají k vidění na mnoha místech a lidi už tolik netáhnou. Tohoto úkolu se však dobře zhostili pracovníci Jihočeského muzea v Českých Budějovicích s výstavou Století českých Vánoc.

Je na ní vidět obrovský přerod z počátku duchovních oslav k narození Ježíše Krista až po socialistické období, kdy se z nich staly svátky konzumu, i když mnohé zboží nebylo k dostání a muselo se tzv. shánět nebo se na ně stály dlouhé fronty. To se ještě na konci osmdesátých let minulého století týkalo např. banánů, mandarinek, strouhaného kokosu nebo čočky.

Na začátku 20. století je k vidění chudá venkovská světnička se skromně vyzdobeným stromečkem a nemoha dárky pod ním.

Za I. republiky už bylo dárků zvláště v bohatých rodinách poměrně dost. Bylo to podobné jako v současné době, reklamy vybízely k nákupu špičkových dárků, například „levného radia“ Philips nebo osobního auta zn. Praga. Je jasné, že takové drahé záležitosti si mohli dovolit jenom Ti nejmovitější a drtivá většina obyvatel tehdejšího Československa si o nich mohla nechat jen zdát. Pro ni byla vánoční nadílka podstatně skromnější. Ale v lépe situovaných rodinách nacházely děti pod stromečkem mechanické hračky, mrkací panenky, lyže atd. Dospělí pak dostali třeba novinku tehdejší doby – vysavače, kvalitní oblečení, šperky atd.

Socialistické Vánoce na začátku padesátých byly poměrně chudé na dárky, protože v obchodech toho moc nebylo. Také nastal neúspěšný ideologický pokus vytlačit Ježíška Dědou Mrázem. Později v sedmdesátých letech a osmdesátých letech už to bylo se zásobováním lepší, ale stále se hodně věcí dalo sehnat jen přes známé nebo se se na ně stály dlouhé fronty. Já někdy v polovině sedmdesátých let dostal k Ježíškovi jako malý kluk závodní kolo favorit a to také patřilo k nedostatkovému zboží, stejně jako třeba kvalitní elektronika, která byla k dostání pouze v tuzexu. To byly zvláštní obchody, kde se mohlo platit pouze valutami nebo tzv. bony, tedy tuzexovými korunami, které nebyly běžně k dostání, ale masivně se s nimi šmelilo. Běžný kurs byla jedna TK za pět korun obyčejných.       

V současné době se Vánocům vrátil jejich duchovní rozměr s připomínkou narození Ježíše Krista, návštěvou půlnočních mší, výstav betlémů atd. Na druhé straně je typickým znakem současných vánočních svátků masivní komerce a pokus nahradit Ježíška Santa Clausem, opět neúspěšným. A to je dobře, protože symbolem našich českých Vánoc byl, je a bude Ježíšek.            

http://www.muzeumcb.cz/program/vystavy/stoleti-ceskych-vanoc.html