Žrádloblog bez fotek

aneb pár dalších myšlenek o věcech kolem jídla a taky kolem prostor kde si to jídlo co nejlépe užít...

Doba se mění a s ní se mění i zvyky...

Není to tak dávno býval pro kuchaře největší odměnou vymetený talíř a zákazník nakrmený , že se před placením domáhal kanape a šlofíka. Dneska je to jinak. Uvědomil jsem si to v úterý ráno, když jsem si v Cafe Savoy k snídani debužíroval vejce Benedikt a slupl je tak rychle, že jsem je ani nestihl vyfotit a předhodit k lajkování na sociální sítě .Dneska je největší pochvalou pro kuchaře zkrátka ten moment, kdy se po jídle zapráší rychlostí blesku a nikdo si je nestihne vyblejsknout..

S dobou se mění i nadšení kuchařů .Právě pod vlivem toho, aby jídlo co nejlépe vypadalo na instáči se řada mladejch ohání v kuchyni líp pinzetou než vařečkou. Občas se mi stane, že potkám na vandru restauraci, kde se mi doslova sbíhaj sliny na dlabanec, který tam vidím...ale au, ta chuť je potom v lepším případě nevýrazná .A to je škoda. Samo sebou jíme i očima, ale sebehezčí kostka ve skluzu je na prd, pokud vás žaludek po prvním soustu nafackuje.

Jídlo musí bejt zkrátka vymazlený do posledního detailu. Každá jeho složka je určená k tomu aby vás potěšila. Jakmile jediný komponent na talíři neladí, stává se z nezapomenutelnýho zážitku prostý akt uspokojení základní životní potřeby.A to je málo. Každý kuchař a šéfkuchař tuplem, by měl mít ambici vyšší, než jenom nenechat umřít hosta hlady.

Pak jsou naštěstí věci, které nemění ani staletí .Když jsem dojedl výše zmíněná vejce, přemýšlel jsem o stejně krásnejch interiérech pro gastronomii u nás v Plzni. Měšťanská Beseda, asi ne jako celek, ale některé její části tohle umí.Nabudit tu krásně secesní atmosféru, která přitom  nepůsobí snobským dojmem .Ale máme pár desítek metrů nad ní budovu ještě krásnější. Hotel Slovan. Je v dezolátním stavu, ale jednou ho bude muset někdo opravit. A je klasickou ukázkou toho, že to co objevujeme dnes jako třeba návrat k čerstvosti surovin, vlastně ani neobjevujeme. Jen se k němu vracíme . V jeho zázemí jsou pekárna, cukrárna, sádky na ryby, záhony na křen.....A jednou to zase všechno ožije a budou se tu podávat ty nejlepší pokrmy Vídeňské kuchyně" v moderním střihu. Fakt tomu věřím.

Díky a někdy zase ahoj Filip.