Metr a půl při objíždění cyklistů? Ok, moc jich nezbude, většinu vezmu hůlkou přes záda.

Minulý týden jsem psal o válce na chodnících, dnes si střihneme ještě pokračování, než nechám toto téma spát.

Když jsem psal vzkaz pro neznámé idioty, nenapadlo by mě, že se budu mít potřebu k danému tématu ještě vyjádřit.

Konkrétně ke skupince idiotů na kolech. Jsou to právě oni, kdo se hlasitě domáhají svých práv a zdá se, že s ostatními účastníky silniční dopravy vstupují do jakési války. Dvě galusky dobré, žádná nebo čtyři jsou nepřítel, dalo by se říct.

Dneska už na to úplně nevypadám, ale svého času jsem na silničním kole najezdil docela dost. Doprava v té době ještě nebyla tak předimenzovaná jako v posledních letech, ale docela si pamatuji jaké to je když jedete po krajnici a pár centimetrů okolo ramen vám profičí auto. Čím větší, tím větší zážitek... A vůbec nechci polemizovat o tom, že ohleduplnost na silnici vůči komukoli, nejen na dvou kolech s motorem či bez, je naprostý základ.

Stejně tak se nedá moc polemizovat s faktem, že je to právě ohleduplnost k druhým která se tak nějak vytrácí napříč celou společností. Jsou snahy cyklisty chránit tím, že zákon je nebude dovolovat vůbec předjíždět ve vzdálenosti menší, než jeden a půl metru. Osobně si myslím, že nikoho na kole před blbem za volantem  neochrání. Ale budiž. Bude však fajn, pokud se cyklisté začnou chránit i sami. 

Zážitky z posledního týdne... Nějaký tábor na kolech. Grupa asi třiceti kolařů ve věku převážně kolem deseti let. Motají se napříč celou silnicí, zpomalíte a čekáte, zda vám dřív někdo spadne pod auto, nebo způsobí nehodu nervózové v zádech, kteří vystrkují netrpělivě čumáky aut chystající se předjíždět...  Otázkou je, čím přemýšlí jejich vedoucí, než je vyvezou na hlavní tah mezi krajskými městy. Fajn byl taky dobrák, který nešel předjet protože jel asi metr od krajnice a v protisměru kolona. Když se předjetí málem povede  stejně dojde skoro ke kolizi, protože i když předjíždíte  krokem, manévr, že náhle vyhodí levou nohu směrem k prostředku silnice a začne si ji protahovat, přičemž sám automaticky vybočí tímtéž směrem úplně nečekáte.

Osobně vidím řešení nejen v nějaké povinné vzdálenosti. Ale i v používání rozumu u kolařů . Možná, budu li fundamentální a protože dopravu nelze zrušit v zákazu jejich přístupu na silnice první třídy.

Celkově si myslím, že k rapidnímu zhoršení těchto potíží došlo v době pocovidové. Spousta těch, kdož si na kole tuží zdraví a sedí na něm jako vosa na bonbonu nemá zkušenosti a tudíž ani jakýkoli ohled na cokoli mimo své maličkosti. Dneska opět zážitek na chodníku rozděleném čarou. Vykračuji si v části pro chodce a frnk... profičí kolem mě pardál mojí postavy, ale v krásném cyklodresu (šito nejspíš z cirkusového šapitó) a předjíždí mě vnitřkem pěší zóny rozjetej z kopce jak blázen. Takže omlouvám se všem normálním cyklistům, ale pro tyto egocentrické magory: Neřešte metr a půl na silnici. Dostanete trekingovejma hůlkama přes záda jen co vás chytnu tak, že začnete  chodit po svých. Chůze je  zdravá.. 

Díky a ahoj Filip.