Nezapomeneme

Ztratili jsme báječného člověka. Byla to jen souhra špatných náhod nebo osud? Těžko říct. Každopádně nás to všechny zaskočilo a je nám to neskutečně líto.

Byl to pěkný chlap vysoký a urostlý. Měl takové ty špinavé blond vlasy a nosil usměvavý knír. Proč usměvavý? Kdykoliv jsme se s tím mužem potkali, usmíval se. Barvou očí si nejsem úplně jistá, ale myslím, že byly modré. Co vím ale bezpečně, je, že patřil mezi ty vzácné lidi, kteří umějí pohledem pohladit a obejmout. Byl to muž s velkým M. Žádný zhrzený chlap. Manželství mu nevyšlo. Tak už to v životě chodí. I když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap, není to ještě záruka, že spolu budou žít báječnej život až do smrti. Báječná ženská odešla a našla si jiného muže a báječný chlap, o kterém píšu, zůstal na dlouhou dobu sám. Přesto nezahořkl jako mnozí jiní muži v jeho kůži a zůstal báječným chlapem navěky. Za to má můj velký obdiv! Oba ho mají, protože spolu dokázali přesto vše dál komunikovat a být si na blízku s respektem a v úctě. Jeho ale obdivuji o něco víc! Přece jen to byl chlap a ti to mají v těchto věcech kapánek složitější. Byl taky báječný táta. Vychovali spolu se svojí bývalou ženou dva báječné kluky, bez kterých si neumíme náš život vůbec představit. Já jsem zpočátku soužití kluků s jejich taťkou moc nechápala. Byl tak tolerantní a vstřícný. Připadalo mi to až přehnané. Postupem času se ale mé nepochopení začalo měnit v obdiv. Není úplně lehké pochopit něco, co je na míle vzdálené tomu, v čem člověk sám vyrůstá. Časem jsem to začala vnímat jinak a skoro jsem jim až záviděla ty vztahy, které spolu mají. Kolik je rodičů, kteří své děti přehnaně nevychovávají a nechávají je volně žít a dýchat? Takový on byl! Alespoň v mých očích ano. Nakonec i on našel novou báječnou ženskou, zamiloval se a znovu i on měl svůj partnerský život. Vše se vyvíjelo tak slibně. Narodil se mu druhý vnuk a on měl velké plány, jak se bude oběma vnukům věnovat. Z báječného táty se měl stát báječný děda. Bohužel, osud tomu nechtěl. A nikdo mi nevymluví, že osud neexistuje. Stalo se to souhrou tolika špatných náhod, že není možné, aby to bylo cokoliv jiného!!! Rozbitá blikačka, rozbitá lampa pouličního osvětlení, auto odbočující na cestu, kam mnoho aut v sobotu v brzkých ranních hodinách nejezdí, špatné místo, špatný čas, špatný cíl cesty. Tragédie!!! JE TOMU PŘESNĚ TÝDEN, CO NÁS NEČEKANĚ A TRAGICKY OPUSTIL BÁJEČNÝ CHLAP. BYL TO TEN NEJLEPŠÍ TÁTA, ÚŽASNÝ PARTNER, SKVĚLÝ PŘÍTEL A JISTĚ BY BYL TÍM NEJBÁJEČNĚJŠÍM DĚDOU NA SVĚTĚ! ZŮSTALI JSME TU STÁT ZASKOČENÍ A NĚMÍ SE SLZAMI V OČÍCH S VELKOU ÚCTOU K VÁM A S LÁSKOU K TĚM, KTEŘÍ ZMÍTANÍ VELKOU BOLESTÍ VE SVÝCH SRDCÍH, ZATÍM NETUŠÍ, JAK BUDOU DÁL BEZ VÁS ŽÍT. SKLÁNÍME SE PŘED VÁMI A NEZAPOMENEME! R.I.P.