Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Spoutaní přesvědčeními o světě a o sobě samých

Uvěřili jsme, že svět je nějaký a my jsme nějací, a tím jsme si vykolíkovali prostor, ve kterém se můžeme pohybovat. Dál ani ťuk. Nepustí nás to. Nikdo nás nemusí zavírat do ohrady, všichni jsme si své vězení vystavěli sami.

Při jednom ze svých propadů, kdy jsem bloudila tmou svých vlastních úzkostí a hledala odpovědi na své otázky, jsem uviděla, jak se to stane, že z dítěte, které je samo ze sebe nadšené, vyrosteme v nespokojené dospělé, kteří pak vlastně celý svůj život zasvětí tomu, že bojují s vlastními větrnými mlýny.

Malé děti si dělají věci po svém. Z čehokoliv, co vytvoří, jsou nadšené. Mají radost z toho, co se jim povede. Mají radost sami ze sebe. To trvá, dokud jim do toho nezačne mluvit svět. Nejdřív rodiče, potom paní učitelky ve školce, následně paní učitelky ve škole a všichni další, kdo mají pocit, že vědí, jak by měl vypadat ideální výsledek a jaké normy by měl člověk naplňovat, aby jej společnost uznala přinejmenším za plnohodnotného.

A tak se postupně radost z procesu tvoření i ze života samotného vytrácí. Pohltí ji lidské normy, což je z pohledu dětí nuda, a mají recht. Děti postupně objevují, co od nich svět očekává a dle svého individuálního nastavení na tato očekávání reagují a volí si svoji cestu životem. Někdo prahne po uznání a zvolí si cestu naplňování očekávání druhých, někdo je rebel a volí některou z opačných strategií. Cest je nekonečně mnoho.

Svět, namísto toho aby dítě podporoval v jeho Jedinečnosti, začne jej tlačit do norem, a začne ty malé jedinečné bytůstky podle šablon formovat k obrazu svému, a tak se stane, že se v sobě ztratíme. Ten tenoučký hlásek našich tužeb, který jsme jako děti slyšely tak jasně, se najednou ztratí v záplavě hlasů, které se překřikují jeden přes druhý a říkají nám, jací bychom měli být a jací naopak ne a co bychom měli dělat a co určitě ne. A v tom chaosu vnějších a vnitřních hlasů si ještě my sami na sebe začneme utvářet názor a zhmotňovat dokonalou iluzi nás samých.

Uvěřili jsme, že svět je nějaký a my jsme nějací, a tím jsme si vykolíkovali prostor, ve kterém se můžeme pohybovat. Dál ani ťuk. Nepustí nás to. Nikdo nás nemusí zavírat do ohrady, všichni jsme si své vězení vystavěli sami. Je to opravdu dokonalé.

V první řadě je důležité si uvědomit, že není na koho se zlobit ani koho vinit. Ať se nám to líbí nebo ne, je to naše cesta a vždy byla. Do něčeho jsme se narodili s nějakým nastavením, což naši cestu předurčilo. Stejně jako nás vytvaroval příběh, který jsme si doteď odžili. Je dobré přijmout to jako fakt. Je to minulost a tu nelze změnit. Ovlivnit můžeme pouze přítomnost. Zůstaneme-li připoutaní ke svým minulým zážitkům tím, že je vnímáme jako příkoří, které se nám stalo, nebo hněváme-li se na někoho a viníme-li jej z prožitého utrpení, jako bychom sami sebe odsoudili k tomu zůstat zakletí v minulosti, čímž si opět před sebe stavíme zeď, za kterou nás to nepustí.

K čemukoliv se poutáme, stává se to naším limitem. Všechny naše závislosti, zášť, křivdy, všechny naše rádo by „jistoty“, všechna naše přesvědčení o světě a především o nás samých jsou jako železná pouta, která jsme si dobrovolně nasadili a ve kterých setrváváme většina z nás absolutně nevědomě, jen je cítíme a chtěli bychom se jich zbavit, ale zpravidla vůbec netušíme jak, a tak rozpoutáme boj s větrnými mlýny. Čím více však usilujeme o to, abychom se svých pout zbavili, tím těsněji nás začnou obepínat. S každým přesvědčením jako bychom zavřeli dveře před jakoukoliv jinou alternativou, a může být tisíckrát lepší, k nám se nedostane, neboť my jsme uzavření v našich přesvědčeních, naše dveře jsou zavřené.

Pravdu i svobodu máme všichni přímo před nosem. Není třeba ji hledat, je tady všude kolem nás. Není třeba o ni usilovat, je nám stále plně k dispozici, máme k ní neomezený přístup v každém okamžiku, dělí nás od ní jen hustá mlha našich přesvědčení/myšlenek.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Iva Votočková | čtvrtek 11.4.2024 17:00 | karma článku: 9,81 | přečteno: 262x
  • Další články autora

Iva Votočková

Těžký život s čarodějkou

Život s čarodějkou není pro každého. Když se totiž zapletete s čarodějkou, nemůžete si být jisti vůbec ale vůbec ničím, snad jedině tím, že nudit se rozhodně nebudete. ;-)

20.5.2024 v 16:30 | Karma: 9,16 | Přečteno: 267x | Diskuse| Ostatní

Iva Votočková

Ten, co slaví každý den

Život je chvíle k oslavě. Není třeba čekat na nějakou zvláštní příležitost, na slunečný den bez mráčku či oficiální svátek. Skutečná oslava vychází z radosti prožívané hluboko uvnitř.

18.5.2024 v 18:26 | Karma: 9,12 | Přečteno: 185x | Diskuse| Ostatní

Iva Votočková

Vítejte na ostrůvku pozitivní deviace

Prý jsem stvořila ostrůvek pozitivní deviace. S tím termínem jsem se setkala poprvé a pobavil mě. Tedy vítejte na ostrůvku. ;-)

17.5.2024 v 16:57 | Karma: 11,73 | Přečteno: 197x | Diskuse| Ostatní

Iva Votočková

Dřít a dřít se dá naprosto odlišně

Když dva dělají totéž, nikdy to není totéž. Je to dáno jednak tím, že jsme každý jiný a jednak tím, že každý děláme věci s odlišným záměrem, a od záměru se vše odvíjí.

11.5.2024 v 22:46 | Karma: 11,59 | Přečteno: 310x | Diskuse| Ostatní

Iva Votočková

Já a Vesmír: Když jsem se stěhovala.

Poslední dny jsem si několikrát sáhla až na dno svých sil. Sešlo se toho mnoho najednou. Vážné onemocnění mojí mamky. Bouřlivý průběh puberty mé dcery. No, a k tomu všemu přišlo ještě stěhování.

7.5.2024 v 18:29 | Karma: 10,32 | Přečteno: 309x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Co budou dělat končící europoslanci? Zvažují zkusit politiku i návrat k profesi

30. května 2024

Premium Sedm současných europoslanců z jedenadvaceti se po nadcházejících volbách do parlamentních lavic v...

Otočka v Berlíně: deportace už nevadí. Němci zvažují posílat běžence do Afriky

30. května 2024

Premium V Německu dlouho bylo pravidlem, že britské plány na deportace žadatelů o azyl do africké Rwandy...

Ortel měl hrát v dětském zábavním parku, po tlaku rodičů koncert zrušili

29. května 2024  10:29,  aktualizováno  23:13

Pražský zábavní park Krtkův svět v Horních Měcholupech ohlásil na 7. července koncert. U lunaparku,...

Opozice vyčetla Jurečkovi tvrzení, že lidé v penzi stráví v průměru 21,5 roku

29. května 2024  6:06,  aktualizováno 

Poslanci opozičního ANO se přeli s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou z KDU-ČSL...

  • Počet článků 118
  • Celková karma 11,28
  • Průměrná čtenost 629x
JednoDuše jsem.