Vina, vina, Drábkovina a také i vina jiná(176.)

Vracím se domů po dvou nočních směnách v Pardubicích opět. Tentokrát však nevyužívám spojení osobní dopravy a přepravy ČD a.s. co by mateřské společnosti, ale beru za vděk její dceřinou společnosti, tedy mým řekněme živitelem, stopem jednoho z Nexu. Tedy Nákladního expresního vlaku s přímou trasou do Pardubic. Co bych si to nedovolil, říkám si, nechce se mi zbytečně marnit čas nějakým dvouhodinovým čekáním na spojení do Ostravy, případně brát znouzecnost v podobě nějakého rychlíku, jenž dnes staví v kdejakých Kotěhůlkách a na okolo přes Přerov se dokodrcat domů. Koneckonců vše se dá, když si vedení může dovolit ty své manýry v podobě projížďky Emmersona Fitipaldiho v kabině strojvedoucího SC PENDOLINNO navzdory interním předpisům v minulosti či natáčení, no řekněme lechtivých scén v jeho útrobách s čímž jistě taktéž o předpisech není zmínka a když, tak věci dějící se jsou potom ošetřené dalšími body a znaky, jenž by měly následovat ale vzhledem k času a pracovním obsazení jak jsem v minulosti v svých článcích před zmínil poněkud v dávnu či předvolebním billboardem ČSSD pokrýt veškeré povinné nápisy umožňující legální jízdu vlaku po kolejích, tak co by nějaký řadový zaměstnanec ČD CARGO nemohl využít tyto vlastní benefity také. Co by ne, vždyť jsme přece Král, jeho Jasnost, jenž má plné právo v rámci svých zájmů prošetřit a prozkoumat různá místa o něž zrovna míní zájem či i v zájmech příštích tak, aniž by mu v tom bylo jakkoli, čímkoliv a kýmkoliv bráněno, tak se vezu elektrickou lokomotivou s reklamním trhákem COKOLIV, KAMKOLIV, KDYKOLIV a my jsme přece  Jeho COKOLIV a přejeme si jet KDYKOLIV a potřebujeme zrovna KAMKOLIV a tak snad se nám tímto podaří udělat to, aby tento slogan nebyl jen pouhý planý reklamní žvást firmy a ona se mohla opřít o pevná slova. Stejně tak, jako že jsme po tři roky firmou natolik profláklí od Prahy až kdoví kde, protože My nejsme žádné ANONYMOUS a jiné věci, které jsou nyní aktuálním tématem ve světě blogerském či vyjadřovacím se, prostě názorovém.Také i my zde se zabýváme věcmi především aktuálními, sice v poněkud jiném duchu, ale přesto si myslíme, že daleko více důležitějšími a světobornějšími než ostatní. Koneckonců za ten čas naše slovo již získalo hodně na váze a mohli bychom i říci, že ve světě něco znamená. Jinak by ani ctěné firemní managerstvo nedalo zničeho nic reklamu na Radio ČAS, kdyby nás nebylo a nevědlo by opět díky nám, že toto Radio je v jistých chvílích sledováno nejenom půlmiliónem lidí, ale také že i přes internet ve všech kkončinách světa počínaje USA, IRSKEM, NĚMECKEM AUSTRÁLII a  později i jinde ve Velké Británii, Nizozemí díky jistým odcestovalým čechům, ale také i sem tak ve Finsku, Norsku a možná i Švédsku a třeba i v rusku či Ukrajině a kdo ví kde ještě. Vždyť přes internet je to možné všude. A také protože jistě moc dobře ví, že jistými chvílemi je posloucháno a vníáno i kanceláři či Úřadem samotného Prezidenta ČR o čemž svědčí i jistá jeho zvýšená přízeň za poslední rok, ale také i orgány policejními, soudními od okresních soudů různě rozložených na území Sleska a Moravy až po ten nejvyšší brněnský, protože i tam jistí muži mají své manželky a sem tam jim nechají zahrát pozdrav z práce do práce či pošlou vzkaz popřípadě i kolegyně si jen tak mezi sebou, jako prostě kdejaké zcela obyčejné ženské sem tam potřebuji něco projednat i mimoslužebního a tak všelijak ať nám z toho zase nevznikne nějaký sáhodlouhý znechucující článek ačkoliv nikdy to není článek kdo ví jak obyčejný. I v tento pro nás některé 23. den jistého mezivládí či řekněme poněkud odlišného vnímání na základě zjištěných rozporů.

Kolik nás doopravdy je se ovšem nedá zjistit ani agenturou STEM a ani vydedukovat dle čtenosti, protože za ty tři roky věc funguje celá tak, že někdy si to přečte jeden či jedna pověřená případně jinak angažovaná osoba jenž má pod sebou další nějaký svůj tým či firmu anebo jen čas a pak to předá dalším třeba jako odpověď někde u oběda, večeře a tak různě, kteří zrovna internet nemají doma a používají je čistě jen v práci v rámci osobních úsporných důvodů anebo i ti, kteří toto novodobé médium považují za zcela zbytečné s tím, že se bez něj docela klidně dokáží obejít. Někteří ano, jiní ne.

Také celá věc za ty tři roky funguje tak, že i v mnohých školách různě po zemi či nemocnicích se sem tam nějaká babička ležící pozeptá: „ Tak co sestřičko, Jak se má ten holomek Král? Jak se mu daří a jak se vlastně vám všem dětičky daří v tom vašem boji?“ a sestřička jim odpoví:“ Ale klid babi, víte moc dobře, že vám pán doktor nařídil, že máte hlavně ležet, nevzrušovat se a nerozčilovat se, tady si vezměte léky, zapijte to a nemusíte se bát, nějak bylo nějak bude, Král se má dobře a všichni čekáme co a jak se vyvine dále.“ „ Tak to jo, sestřičko, tak pozdravte mi pána Krále, protože Já už tu možná zítra nebudu.“ „ Ale babi, kam byste chodila?“ „ Jo děvče, to už není jen tak.“ „Ale nebojte se babi, všechno je v nejlepším pořádku.“
Přesně v takovém pořádku, o kterém hovořil i Ministr práce a sociálních věcí, že všechno je v naprostém pořádku a klape a přesto 400 zaměstnanců z nějakých výše neznámých důvodů muselo v sobotu navzdory obvyklým úředním hodinám, jistě ustanoveným, na sobotní nucené práce přesně tak, jako za časů starých, kdy ještě ony babičky chodily na pánské, za těch časů buržoazních, kdy pracovní týden měl šest dní ba dokonce i za těch časů komunistických, kdy milí komunisté udělali víkend prodloužený, ale sem tam se v tu sobotu do práce a do školy jít muselo. Prostě tenkrát normální, ale pro mnohé teenagery a generaci mladší, jenž jaksi to nepamatuje, neboť ta žije ve zcela jiném duchu, spíše poněkud kybernetickým poněkud neuvěřitelné. Jenže to souvisí právě s tím, o čem psala tenkrát Sibylla ve svém Proroctví Královny ze Sáby o zemi České, že jednoho dne do ní vstoupí mladý Král a za jeho vlády se budou dít věci neuvěřitelné.

Což je pravda, protože oni proroci či lidé, jenž jaksi oplývají jistými vizemi či viděními či jistou prozřetelností obvykle nelžou a ty věci se dějí a to tak či onak, protože ač jiným se zdá neuvěřitelné, že pojednou musejí jako kdysi staří za drábů jít na pánské v sobotu a dřít do úmoru jen proto, aby jiní dostali sociální dávky, protože kdyby ne, tak by byli vystaveni jiné jisté nátlakové skupině, tak třeba z toho pohledu královského je neuvěřitelné, že za ten čas kdy mnozí se o něco dnem i noci snaží, tak obvykle odměny se rozdělí právě na těch místech, proti nimž se bojuje, což jsme si zvykli, protože ono žoldáci a rytíři to již nějak berou jako své poslání a morální krédo, jenomže také mají právo za své zásluhy, které jako vždy jdou z úst toho, kdo se o nic nezasloužil a jen zhodnotil, že již z nějakých 60-ti %  se nám vede bojovat proti korupci a v podstatě je zcela typicky slízné smetánku, protože to není on, kdo to má pod kontrolou.
Nám to sice nevadí, jelikož samozřejmě, že úspěšnost má být stoprocentní a tak se ještě jen tak v mezičase pokoušíme o těch zbývajících 40% což se někomu může zdát zcela nemožné a jinému možná jako jen pitomá fraška, to je rozdílné, protože  my si myslíme, že za řádně naplánovaných, organizovaných a předem načasovaných okolností se to dá vyřešit i tzv. dělovým servisem čili esem a možná i s proraženým zadním mantinelem,kdybychom se měli bavit v takovém tom duchu gentlemanském, jenž nějak vnímá i kníže Karel ze Schwarzenbergu, jenž to celé bere nějak sportovně víceméně a při jistém vnímání vět a slov, jen pronese: „Tak to byl bekhend.“
„ No řekněme, že zatím jen takový rozpink milý Kníže. Protože nám se zdálo docela nedávno při jisté situaci a nám se obvykle jeví různé reálné obrazy jak se věci mají či jak se zrovna v tom celém dění jeví a proto stále máme veškerý ten děj kupodivu jiných pod kontrolou,i proto jsme Vůdce či Vojevůdce ačkoli za ten čas máme řekněme i své pobočníky a kolikrát i po chvíli, kdy třeba napíšeme jistá slova týkající se té hlavní politickoekonomické vnímané vlny a také i té problematiky jak jakoby vládní, tak i té všelidské stránky v zápětí, když zavřeme oči jisté situace. Někdy se nám zdá o šachových figurách na šachovnici a také o tom, že některé figury jaksi již mají post mimo šachovnici a přesto jejich stíny ještě zaobírají některá potřebná pole pro další postup či třeba i to, že pojednou vidíme nějaký kotlík, či dolinu něco jako když je klobouk obrácený dýnkem dole a pojednou ze čtyř až šesti stran se tam usadí jisté jiné postavy a sledují a koukají co se děje. Přesně jsem to nepočítal sice, ale zdá se nám že těch hlavních tam sedí tak čtyři až šest tuším a řekněme, že za ten čas se z nich také stali jistí velitelé, přesně ovšem z nedostatku komunikace přímé toto nelze definovat, ale kolikrát nás o tom přesvědčí to zrcadlení na straně druhé.
Prostě takové ty křižácké výpravy jak za starých časů, kdy do boje vyjeli jistí rytíři ať již měli třeba černé pláště anebo bílé s různými barvami kříže, jestli to byl modrý, černý anebo červený apod."
Samozřejmě že se také musíme zajímat i o děni republikové a kulturní, protože pořád i hudba je naším nejenom zdrojem, ale právě ona kolikrát dodávala bojovníkům jistý ráz a odvahu. Nutno ovšem podotknout, že vzhledem k tomu, že v dnešní době spíše ženy velí a mají jisté odvahy více a vůbec vzhledem k tomu celému vývoji se spíše staly rytířky z nich. Normální člověk, natož poslanec je ovšem nepozná, ale třeba se mu poštěstí a někdy je uvidí, byť jednou, ale věřím tomu, že to bude zážitek nezapomenutelný, tedy na celý život, jak se říká, protože anděly vidět, to není jen tak. A někteří jsou černí a jiní bílí a když jde do tuhého, tak se musí holt sáhnout i k těm nejzazším diplomatickým krokům, což pochopí kdejaký zkušený politik či hráč, protože ono fakt je, že každá hra časem přestává bavit a někdy, jak se říká slangově, to chce chytnout tu správnou fazónu anebo ať to má šmrnc či švunk.
Řekněme prostě, že každého sem tam těší nějaký ten úspěch a vyznamenání či to, aby o něm bylo psáno v novinách, ale protože to by jeden musel koupit denně snad celou trafiku, tak sem tam obvykle lidé někteří si najdou ten svůj úspěch právě zde v těchto královských denních listech a jak je zvykem, tak pokud nejsou na koni zrovna, tak to roznesou dál. Protože ono kdyby na koních byli, tak to roznesou na kopytech a zase by z toho nic nezbylo, jen nějaké stopy za běžícím stádem a ta naše pomalá bryčka řekněme poslední směna, které trvá se v té přehršli stop orientovat jaksi s tím vozíkem v tom blátě často vázne. Ono také možná by to chtělo nového čerstvého koně, ale oni říkají, že jim ten starý lysák stačí, že nemají rádi závratě a že prý při zvýšené rychlosti často pociťují nevolnost a ono dámy přeci jen mají poněkud citlivější žaludky nežli pánové i když se najdou jisté výjimky sem tam to pravidlo potvrzující.

Navíc se stejně o ženských v tom našem mužském světě po staletí traduje: Čert aby se vnich vyznal, protože do ženských se nevidí a my jen prostě ctíme to krédo, narozdil od politiků, protože jistě každý anebo skoro každý se snaží najít v sobě kousek toho šlechtického citu, bay prostě slova byli činem.

Tedy ne tím způsobem, že to chceme právě v oněch demonstračních akcích v podobě vyvolaných obvykle odborovými svazy ačkoli kdo ví, protože oprvadunemáme o svém vojsku přehled, ale to je stajné jako za Hitlera, ten také přesně nevěděl, co dělají jeho řekněme podřízení i mimo jeho příkazy a rozkazy, případně zase jím podřízení, ale to už si potom musí každý velitel zodpovědět sám a případně udělat nějaké pořádky kolem sebe i když prostě někdy stačímrknout a víme, že na základě jiných věcí se v dáli něco odehráví, dokonce se nám i zdají takové zdání, jako že nějaká žena drží v ruce zrovna housle a hraje na ně, jiná jako by si chodila se špacírkou a jen si tak v rytmu siderického kyvadla prstíkem pokyvuje ze strany na stranu, ale čert ví proč.

Kdo ví, protože když jsem byl podávat snad dejme tomu svou předposlední zprávu o plnění insolventního řízení na Krajský soud v Ostravě, tak jsem i mimojiné, když jsem potřeboval na podatelně orazit pro insolventního správce či nařízenou kuratelu jisté kopie, tak zrovna jisté dámy na podatelně zase hubovali na něco ohledně financí, co jim zrovna přišlo či dostaly odněkud ze správy. Přesně nevím co to konkrétně bylo, ale stejně jako když Ministr financí za TOP 09 pán Miroslav Kalousek, prohlásil omluvně, že světového ekonomického sympózia se jaksi nezúčastní ačkoli jej sleduje, protože klíčoví hráči jej jaksi zřejmě nemohou ničím překvapit, tak ani my se moc zvědavě nepídíme jelikož vlastně na poli domácím a především onom máme ten sám stejný dojem a pocit, takže při troše inteligence a dedukce se dokážeme dovtípit čeho se to asi mohlo týkat, ale o tom zase třeba v odpoledních či večerních novinách, přeci jen je neděle a máme v plánu ještě se zvýšeným zájmem sledovat vystoupení Ministra spravedlnosti pana Pospíšila za ODS na téma poslední dobou poněkud žhavé jak na internetu, tak i zřejmě i v životě reálném, tedy týkajících se věcí kolem exekucí a exekutorů a to i proto, že se nám sem tam zdá, že v poslední době u nás ačkoli trest smrti jako takový je zrušen a přesto si někteří lidé a i neúprosný zákon vesmíru přeje pravý opak, tak se nám zdá, že momentálně řekněme existují just jedinci jenž jsou tak akorát zralí na oběšení či se v nich případně ani krve nedořezal, jak se hovoří. I proto, že vždy za ten čas

se vyskytne něco a nového a aktuálního ať již v dění přímého králobvkého zájmu či tak nějak celoplošně o čemž zase třeba infomovat bližní své, poněkud jaksi ne v rozporu s přikázáními zákona starého v praxi.Pravda, poněkud nelidské, ale kdo ví, jak by k tomuto přihlížel soud, jenž za sebou má spoustu takových věcí spojených se smrtí v podobě různých jednání ať již zabití či vražd a dalších, kdo ví jakým způsobem to bere ten, jenž jaksi na jistých vraždách či sebevraždách nese nějakou vinu a koneckonců protože i my vedeme nějaké statistiky z nichž vycházíme, které jsou pro nás důležité a kterých věříme a často se o ně opíráme, protože dávno věříme jen díky tomu, že nechceme mít chřipku jiným statistikám, ale to je také věcí osobní kdo čemu věří a co jej přesvědčuje a ta poslední nám pověděla, tedy krom toho výčtu, kolik peněz fenomén právě té inkriminované nově vzniklé strany LEV 21 s poněkud zajímavým programem až je nám chvílemi i líto, že ty věci jsou tak jak jsou, neboť kdyby náhodou opravdu vyhrál v těch volbách, tak to bychom byli vskutku zvědaví jak by splnil veškeré své podmínky aniž by musel čelit pozdější případné žalobě o klamné reklamě, aby to nebylo bráno co by výhružka, ať již na poli tuzemským, pokud by to bylo možné anebo i evropském, ono koneckonců dnes si člověk může vybrat a jistě nám ochotně vyjdou vstříc někde, tedy věcně, kolik utratil celkem set tisíc za svou image u kadeřníka, což mu nezávidíme koneckonců bylo to jeho konto a ačkoliv přesně nevím za jakých okolností si toto může dovolit a potom nemít peníze ba něco jiného, tak přesto je to pro nás nadále záležitosti věcnou a předmětnou i v souladu s postupným bídačením národa či lidu všeobecného, tak i tomu, že statistika za loňský rok jaksi v praxi hovoří o 1500 lidských životech, pokud nebyla smýšlená a nadsazená, tak jak jsme zvyklí od Černobylu a jiných věcí jenž vyplavují na povrch vždycky až po létech, takže ono i v tomto zápase si myslím, že sem tam nějaké to zkorigování výsledku může projít i když zatím se nám zdá, že je to buď 1502: 0 anebo 1500: 2, případně i 1501:1 ale kdo ví, zabýváme se tímto rok a ty čísla vidíme poprvé, takže při jistém precizním přehodnocení ten výsledek může být zcela odlišný, každopádně tady ale zcela zaslouženě dostáváme na frak, tedy my královští, což nám sice moc nevadí ale říkáme si, že asi z hlediska sportovního je pořád co dohánět, aby nám soupeř neutekl příliš daleko či vysoko.