Úspěšné podnikání v Zemi České - Lesson Six (127.)

Milé čtenářky těchto zcela holých a nezáživných vět, co bych rád, pravda, píši a dělám pořád stejnou věc již nějakých necelých pár let co začli jsme s tou podivně zvláštní hrou o štěstí s krásnou tváři jak se o ní zpívá, takže se budu bavit o štěstí o čem juiném také a s věcmi, které s tím souvisí v rámci léčby či sebeuzdravení na které jste vzhledem ke svým skrze náročným povoláním neměly čas a veškerou svou energii životní jste doposud věnovaly jen neustálému stěžování na to, že se zvyšují poplatky u zdravotníka a kde vy a vaši muži na to mají brát dennodenně pokud máte jedno, dvě tři už asi jen ve výjmečných případech děti. Pravda, základem štěstí, které i když se zpívá..až Tvé oči v řece lásky modrou barvu budou mít, tak dle starých pověstí promění se ve štěstí  atd. atd. protože nomrální člově tak nějak chodící s dobou ví, že někdy i jedno je dneska až až a přesto si říkám, že by nebylo od věci, aby se z homo sapiens stal druh na vyhynutí.

Opět pro málost mého  času, to víte, svátek,  jmeniny, noční, výplata,  tedy ten zbytek a s tím  veškeré spojené trable a  starosti jako, že zrovna  odchází mobil, starý,  protože ty boční kontakty  jsou již poněkud osahané  a nedotýkají se či se  nestýkají tak, jak by měly  a tak člověk to již musí  držet v ruce a přitlačit,  aby to dobíjelo a nabíjelo  a stále procházel proud,  tak se poohlédnout po  nějakém tom levném ale  chytřejším mobilu už  třeba jen proto, že prostě  když jedu, tak ani  neslyším ty zprávy jenž mi  nějako posíláte do éteru  jak je zvykem, protože  šaškovat s mobilem v  ruce i když v pátek blázni mají svátek mne vážně nebaví a to jen proto, že prostě mám jen dvě ruce a také si sem tam rád krátím čas cigaretou vzhledem k tomu, že prostě nerad bych někdy dostal či trpěl sklerózou a zapomněl na vás. Pocit štěstí obvykle souvisí s tím co člověk má a dělá rád či z čeho má tu oprvadovou vnitřní radost, takže se mi nechce zde rozpitvávat zrovna to, že třeba policista rád chytá zloděje, hudebník si rád poslechne nějaký dobrý a kvalitní song, novinář se rád nahltá nějaké te kachny, politik si vezme jak je jeho zvykem veškeré potřebné názory týkající se toho co chtějí lidé, aby se ještě chvíli udržel tam kde má a chce, protože mu to také dělá radost a Král?

Ten prostě musí jet do práce, protože práce šlechtí člověka jak na těle, tak na duchu. Má radost z toho, když je v jeho zemi vše v pořádku, lidé jsou šťastní a spokojení a cítí se především bezpečně a všude tam kde se podívá je čisto, že se lidé nebojí, že jim  nic nehrozí a že si nikdo na nic nestěžuje a že děti se smějí a mají si kde hrát, realizovat se a připravovat se na věci příští, protože co by člověk pro děti neudělal.

A také aby ta mise byla splněna.

Ovšem jak odpovědět na otázky jež tou zvláštní mnohohlavovou cestou přicházejí a kolikrát se žádná nevrátí zpět vzhledem k jisté časové indispozici konkrétních relací onoho bliže nejmenovaného informačního a ryze důvěryhodného zdroje, který tak sbližuje tolik lidí ještě mnoho více, než si kolikrát uvědomují až člověk začíná žít v jisté iluzi, jak by to bylo jako za starých časů navzdory dnešní době a toho, že se zase ráno probudíme ze sna a tradá do obvykle reality naších denních životů.

A tak protože od dětství známe jak to chodí s ernergií, když jsme si kdysi kdesi u potoka dělali malé vodní mlýny a měli radost z toho jak lopatky klapaly a v případě připojení jistých kovových předmětů s e nám do dokonce na druhé straně kdysi kdesi rozblikalo ne-li rozsvítilo přesně podle toho jak pravil Bůh: budiž světlo a bylo, jen ďábel zase musel na příkaz se shora letět někam dolů pro oheň a sirky.

Prostě vše musí mít nějaký svůj přirozený pohon i při zjištění jistých nových vědomní či spojení o sobě, kteréžto nás sice trochu nechápavě zatahují do věcí dávných jakoby nesouvisejících s našimi dnešními životy, přesto na základě věcí vycházejících po třináct kol z hloubi duše a zcelistvění a zúplnění člověčí bytosti aby nemusel pořád do nekonečna chodit a start se či zabývat svou hlavu těmi nepodloženými informace čím asi byl v minulém životě vycházející právě obvykle z hlubin jeho vlastního Já, protože duše je pořád jen jedna energie a tělo je hmota pouhá a jistě každý rád spíše dá na sebe než na někoho druhého a při jistých dalších spojitostech na základě svého vlastního rozhodnutí se zařadit či přiřadit tam, kde patří či pochopit více proč zrovna dělá či chce anebo chtěl dělat právě to, co dělá anbo co jej k tomu vede a proč, protože vše jde odněkud z minula a pak také aby ti, co chcíli nevědí co mají pojednou dělat, tak zase dělali či dostálo se jim opět něčeho, po čem zrovna se pídí a touží.

Ono napsat každému z dotyčných zainteresovaných lidí či individualit by asi bylo psaní na sto let, tedy pokud by se mělo jednat o individuální péči a tak raději to probereme tou obvyklou podivnou řečí.

Ono vím, že třeba někoho zajímá to a jiného ono a kolikrát stejně nudou samy nevíte co by i když třeba momentálně tomu tak není, ale zase přijde čas kdy si řeknete..aaach Jó, co budu dneska dělat, venku škaredě, do práce mne zrovna nechtějí anebo spát se mi ještě nechce a v televizi všechno pořád po dvanácté dokola, tam už to znám nazpaměť, což mne nějak dvakrát neobohacuje, když vím po třech minutách jak onen film už skončí a kámoška zrovna nemá čas, protože zrovna dělá něco jiného a tak a těch pár vět co si tak sem tam prohodíme mezi sebou....

Tak třeba vzhledem k tomu, že Bůh si zde zapnul tzv. odkazovač, jen pro úsporu svého času a i jiných, tak třeba aby nemusel pořád dokola také psát jedno a to samé opět jak již je asi lásce souzeno nezbyde nic jiného než sem tam dát nějakou tu informaci, protože ono stejně všechno je stavěno pouze na informacích, vždyť už od mala známe, tedy kromě toho, že často děti bývají pravdomluvné a jde z nich spontální a upřímná čistá pravda a i přirozené chování a jak jsme se soudili od mala když jsme si říkali, že první slovo platí a druhé leze z gatí, tak někdy si říkám, že by tak mohlo být i sem tam vzhlíženo i některými orgány, protože ono slovo je kolikrát jen důkaz, kdyby nebylo, tak asi vlastně na co by nám byly všechny ty odposlouchavací zařízení a tak různě či jisté papíry  na které si jen tak z dlouhé chvíle malujeme sjakékoliv znaky a značky ať již malé či velké k bijící do očí anebo takové, které kolikrát ani nestojí za povšimnutí, vzhledem k naším dioptrickým pohledům.

A tak ono protože spousta lidí již žije a dělá, pracuje v tom královském duchu anebo si jen řekne či má ten pocit, že tak by to mělo anebo mohlo být, či kdyby tak bylo, tak by to bylo docela super a hned by se vidělo, ale jak se říká strč člověku palec a chce hnedle celou ruku, tak ono i právě co se historie královských polivií týče, tak ty slova jsou právě převzané z jistého dubnového vydání letošního roku onoho neprodejného časopisu nalezeného jen tak ve vlaku, prostě štěstí třeba.

Takže kdyby tak bylo, tak bych byl i rád kdyby se officer zdokonalil ve svém vzdělání i když si myslím, že v rámci svých školení takových přednášek a po minimálně tříletém studiu historie to užnikoho nebere a má to naučene jako čítanku nehledě k tomnu, že prostě i přes veškerou nám dostupnou bojovou techniku také každý máme jen jeden zadek a nemůžeme být všude a aby člověk jak se říká byl nad věcí tak prostě musí mít jak přehled o tom co se děje někde jinde vzhledem k jistým regionálním omezením.

Prostě jak říkala Omma, že nikdy nevíš co kdy se Ti sejde a kde.

Nehledě toho , co se vlastních očí týče, tak vždycky je lepší ty oči či pohled více přiostřit, ono totiž je tal lépe vidět a kolikrát i tam kde je tma, tak člověk často mhouří oči, aby lépe vdiěl i když Omma zase kolikrát říkala,nedělej to, protože ti to zůstane pak, ale to se zase týkalo jiných věcí.

No co bych tak jinak rád kromě toho, kdyby si každý tak jako chodí do trafiky pro noviny sem tam ze zcela nbormálních věcí z radosti, že zase noviny a časopisy stojí korunu jako kdysi věnoval obchodním pravidlům a podmínkám...nevím, zrovna mne nic nanapadá, když marťané mají svátek a marťanky také v tom datu šesti jedniček a kromě toho, kdyby někdo chtěl něco vědět tak ať se normálně ozve anebo napíše co si přeje či po čem touží anebo co by chtěl či co by rád tak.

Asi aby se plnily sliby jako třeba že někdo i kdyby zde přistály Marťani tak se spojí s Marťany..a po řád kde nic tu nic, pořád stejné věci, tak potom  čemu či komu věřit?

To máte jako dneska, jdu do bankomatu vybrat nějaké ty nezbytné peníze, podívat se po tom mobilu a zjistit , že tam kde je otevřeno od 9:00 do 12:00 nikdo není a dveře zamčené, v druhém mobiláriu nejde nic vidět až od 24.11.2011 po dobu úpravy a inovace prodejny, tak co potom, to si člověk může storkát říkat, že prostě chce docílit toho že vše co si naplánoval docílí, drogérie také vymetená a všude plno cementu až si člověk říká jakoby celá Hlavní třída v porubě dostala nějaký grant z EU, protože to jinak není možné, že tak všichni náhle,ono i teplický výtah se stavěl až po dotacích na předvolební kampaně politických parlamentních stran před volbama, jako kdyby ty peníze nemohly být třeba užitý na dostavbu jitých komunikací  či jiných věcí, ale to je holt boj s větrnými mlýny stejně tak jako se zavedením přírodních energetických zdrojů pro své vlastní užití a soukromé účely, vzhledem k tomu, že ČEZ a sním spojení jsou druzí by jaksi neměli na své hypotéky a podobné nesmysly.

Co bych rád, kdyby prostě peníze které se ztrácí vrátili tam kde mají, třeba aby byl pokrytý státní deficit či spíše úroky, protože ono pořád se zaobvírám tou otázkou, jestli státní konsolidační banka  na žádost vlady o konsolidaci všech jejích půjček postupovala tak, jak jinde se obvykle postupuje, že když chcete 350 tisíc tak vám dají jen či svolí 120 a když chtele kolik miliard tak vám schválí všechno anebo také jen jistou část úměrnou dle jejích tabulek a pokud ne, tak jistě je to zaštítěno jistými nemovitostmi, protože tak to dnes funguje, jak jsem říkal mamce, co chceš dneska...dneska ti banka dá i 100 tisíc i když bys měsíčně brala korunu, protože ví, že si na tom majetku přijde na své potom, taková je realita.

Já jen, protože pravda je, a věřím tomu, že mi půl národa může říct co se seru do něčeho po čem mi nic

není a nebaví mi pořád říkat, že když jsem Král a starám se o svou zem, tak asi mi do toho něco je a když ne mně, tak někomu jinému možná a ono vždycky je dobré mít své důvěryhodné lidi a neznámé nevidtelné známé na svých místech, kteří dle bodu 8 vesmírného zákonba jsou úspěšnější a úspěšnější a postupují ve své kariéře vpřed, třeba před tribunál v Haagu, protože si říkám, že stále ještě když byli souzení nacisté, Miloševič, tak stále agentům bývalé Stb to nějak prochází..tedy když už by měla vládnou spravedlnost a že se tím Evropa nezabývá? Či mezinárodní soud na základě toho, že také šlo o oběti na životech, a násilí a vraždy nechápu, přitom je to pořád jedno a to samé.

No ale napadlo mne si zase troch tedy přivydělat a tak si cestou zdvojnásobit čtyři stovky a cestou domů s dobrým pocitem mne osloví člen naší vládní menšiny s tím, jestli nemám na prodej cigaretu.

Mám, říkám mu a tak mu dám..a když mu jí dám, tak on ještě jednou dodá jestli teda bych mu nedal cigaretu říkám mu, že chtěl na prodej ..načež prý co mi to udělá jedna cigareta a o co mi jako jde?

V podstatě jen o princip, kdyby řekl hned, že chce ať mu jí dám, tak mu ji dám anebo nedám,moje věc, ale když říká jestli nemám na prodej, tak na prodej mám i své boty a klidně dojdu domů boso.

Raději jsem šel, což mne utvrdilo ve svcý převědčeních do dalších dní o tom, jak to je a že vše co se děje se neděje jen tak, jen si říkám jak dlouho se ještě společnost hodlá zabývat neprosperitními věcmi.

Nevím..někdy by to chtělo se více zaangažovat v boji za čistšía bezpečnější město, budu se muset poohlédnout po nějaké té organizaci zdá se, kde bych mohl třeba být i svým přínosem nějak užitečný.

Tak zatím zase... ještě noční a pak bude více klidu na více věcí...možná, ale kdo to pozná?...