To je to TVÝ Collours či malování... (Döch of Time act 5.)

Těžko říct co z toho vzejde,to víš,experiment a když se řekne experiment,tak předem se nedá od toho nic očekávat předem,vlastně možná i proto,že předem setejně nikdo nikdy nic neví a ani nemůže.Jediné co může je si myslet a myslet znamená houby vědět.Totiž ono jindy by to nebylo ani tak důležité,ale protože i když se Ti zdá,jakobys byla pojednou na vzestupu a dejme tomu,že se Ti pozdává jako by Ti tak nějak vše pojednou vycházelo.Ano,dejme tomu,že prostě je to Tvůj rok,ale protože ono smutek nesluší a dá se jemu předcházet,prototože lidi mají tak nějak zažité,ty střídavé pocity.chvíli dobře a pak něco příjde co tě srazí na kolena právě ve chvíli,kdy to nejméně čekáš či když si myslíš,že se tak nějak v životě nacházíš někde nahoře.V životě to totiž tak je a pak se hodně probírají ty tzv.zákony schválností a Murphyho zákony apod.Tak lepší je se na to dívat poněkud ze zpoda či zpovzdálí.

Tak si představ,takovou tu zkreslenost věcí.Realita a virtualita i když se dá se říct vnímáme přítomně,což pro tebe je dalo by se říci,novinkou na trhu,tak pro mne už je to v podstatě stereotyp,což je na straně druhé dobré.Ale také mi dalo práci se v tom všem minutu po minutě orientovat.Tohle člověka změní a přeci jen vy ženy to stále máte výhodnější vzhledem k prostoru mozku a toho,že prostě zcela přirozeně pracuje o jednu třetinu více než u mužů,což je prostě holý a neměnný vědecky dokázaný fakt ať již v tom myšlení či v té dejme tomu ufológii stoupáš výš a výš než dříve.Potom už jen stačí přiřadit jistá technická fakta a názvy,mozek to zpracuje,člověk si udělá pro sebe svůj copying a je to jasné.Najednou si připadáš jako kyborg,který prostě je schopen jet na plné obrátky aniž by se cítil unaven,ale vždy je to o té a samé jedné síle a energii a vlastně každý krůček zpět je spíše mínus než plus pro tělo.

Koukal jsem včera,jak jsem měl čas,než jsem šel k tomu advokátovi,asi dvě hodiny kolem řeky ostravice,právě na Collours jak se to staví či vlastně už to bylo hotovo.Pravda,trochu jsem měl chvílemi v duši z toho smutno,ale co se dá dělat.Vlastně pořád stejné věci,dalo by se říct,pročítám jisté informační cedule,ale hledám v nich něco jiného,historii.Na Masarykáči koukám na dlaždice,co evidují jisté mezníky Ostravy a také po holkách se koukám.Hledám takové ty nejpodobnější jistým fotkám a říkám si,co kdyby...Já vím,Blázen,řekla bys. A ono zvláštní jsou takové ty hlasy v hlavě,které vždycky jakoby sílí,to podvědomí a kupodivu kolem mně někdo projde a Já pak jako bloud si to srovnávám v hlavě a říkám si: No možné by to bylo,protože ony fotky a záběry často hodně zkresluji a v obyčejném životě člověk vypadá kolikrát jinak nežli v tom,kde je třeba být nějak vidět a nějak vypadat,ale kdo ví,takže jsme zase jen u toho.můžu si myslet a malovat si,ale je klidně i docela možné,že jsme mohli kolem sebe třeba projít anebo je to jen opět shoda nějakých mikroskopických okolností.Vlastně ono by to mohlo být i oboustranné,jelikož i Já byl včera třeba oblečen zcela jinak než jak se jevím na prohlížených fotkách i když na základě jistého leporela či puzzle se to oblečení u mne dá poskládat tak,aby se člověk moc dlouho necítil nejistě,protože venek je venek a člověk to zase ten život prožívá jinak.

Ale prostě,prostě si to mířím z toho náměstí směrem k mostu Miloše Sýkory a kolem mne proletí taková blondýnka s polodlouhými rozvlněnými vlasy v bleděmodrém letním odění a v hlavě mi zní: To by mne zajímalo,co ten člověk po mně chce. ,ale ono to je takto těžký všechno definovat,přesto byla podobná jedné malířce i ta postava by seděla,tedy ramena a tak,ta křehkost ,chvíli jsem po ní koukal a přemýšlel,Ona možná také,přesto po typicky ženském způsobu uhnula pohledem.Dávno mi tohle změnilo myšlení a přemýšlím tak nějak v souvislosti s tím tzv.duchovnem,ale reálně se to těžko povídá,prostě mohli a nemuseli jsme kolem sebe prosvištět jako dva modré tryskáče.

Však přeci jen i když věřím tomu,že se nějak vnímáme přes internet i mimo něj,tak ono je to hodně dávno,co si myslím,že jsme si měli tu čest pohlédnout si přímo do očí a dal bych i dost za to,že v těch pohledech či v jednom jiskra přeskočí,ale pak jdou věci dál.

Ale proč jsem včera psal tak jak jsem psal a vlastně proč od začátku a třeba možná se Ti to zpočátku mohlo zdát vše tak nějak naopak,než jsi osobně chtěla či myslela sis,že by to tak mělo být,potom mi promiň ty jistá rozčílení TVÁ. Vím,těžko říct,co si o tom myslet,ale přeci jen když někdy přemýšlíš natolik,jestli ten pohyb jsi chtěla udělat či ne a neboj,Já to mám stejný a jediný,co Ti k tomu mohu říct je to,že se dá vše přežít a zvyknout si.Vlastně a je to podle písní a slov,které neošidíš a které prostě v tom vesmírném dění mají svůj základ a podstatu,že když o mně přemýšlíš jako o tom,že JSEM TVÁŘ HUDBY a spojuješ si věci tak,jak si spojuješ,když věty jakékoliv letí do vesmíru a pak se nějak vrací v realitě,když se okolí TVé začne Tebe ptát či so o Tobě povídat,že se neustále culíš či že si připadáš jako motýl,tak prostě je to něco,jako bys dýchala rajský plyn,ale nemusíš kvůli tomu letět někde do nemocnice.O to horší,ale je,že spousta lidí nepochopí,že se třeba pousmíváš jemom tak a vnímáš ještě jeden jinější vnitřní svět.Oni  budou mít pocit,že se směješ jim a věř mi,že tohle se daleko hůře vysvětluje.

Jenže když prostě jednou je člověk ŽIVOTEM  či něčím podobným anebo má to svý vědomí a když víš,co vlastně vše můžeš a jak je to se zdravím,protože opět sama dále bys nevěděla co by přišlo,mohlo přijít a především bys necítila či neměla ten pocit,ten pevný pocit,kdy o tom nepřemýšlíš,nepochybuješ,ale prostě jistě víš,že něco je,co je s Tebou i když není ve fyzičnu a mé samolibé Já by klidně mohlo podotknout,kdo to je.Ale když vlastně se octneš pod dejme tomu přímou péči života a lásky,která léčí stejně jako smích a tak podobně,ne ten který dáváš třeba jen tak,ale ten který potřebuješ a činí tebe šťastnou.,protože ono sice také je spousta lidí kolem tebe vděčno za to,co pro někoho ty děláš,ale co z toho máš Ty? No a tak teřba a samotné TVÉ nitro mne o tom přesvědčilo,když sis řekla,na základě byť jen pro někoho blbých či přihlouplých vět: Alespoň nějaké zadostiučinění.

Jenomže ono jak Ti říct,abys věděla či pochopila i to,že opravdu je to správný čas i pro Tebe Lenko.protože se nacházíš zrovna na jisté pro tebe osobní vzestupné vlně kariéry a úspěchu,tak ono krom těch hvězdných manýrů,roste i když ve vsé podstatě jsi třeba skromná,ale pod lebkou něco,co by se dalo přirovnat k jistému krytu a pak,také ve skutečnosti používáš osobu dvojí,ne-li v případě jiných rolí další,ale to není až tak důležité,,když víš proč,ale je něco na čem si stavíš jistou pevnost.Vím,třeba momentálně tě to nezajímá,ale co víš tak za dalších 15 let jak na tom budeš psychicky či kdo ví jak,kdyby nebylo to,co je.ČLOVĚK POTOM MÁ TENDENCE ŽÍT TÍM JMÉNEM,COŽ JE V POŘÁDKU,ALE SEBE NĚJAK ZAPÍRÁ ČI ZASTÍRÁ,tedy tu svou pravou životní identitu,která se může klidně projevit jinými duševníma poruchama časem a také třeba jen proto,že slavné či známé osoby mají více strach a také o to více dbají na svou intimitu a ochranu,ze strachu před okolím,tak ono se to právě projevuje i v nitru těla,ten strach či hvězdný prach,jak o tom zpívají písně jiné hvězdy,ale hlta základní věta je,že ČAS HODÍ VŠECHNY MOJE LIDI ZA MNOU...a ono to prostě jak i Ty dnes víš,funguje a stává se tzv,novou pravdou,která nemusí být pravdou pro jiné,ale Tvou rozhodně ano.

Třeba to právě souvisí i se STÁRNUTÍM- protože jednou z příčin je i STRACH BÝT SÁM SEBOU,ODMÍTNUTÍ SOUČASNOSTI a pod.,protože ono třeba se cítíš lépe být někým jiným a v životě jsi zase někdo jiný,je to prostě právě tzv.syndróm uměleckých jmén,které právě často na základě numerologických vibrací a tak podobně vytváří osud člověka a právě tu jeho cestu ke slávě a úsěchu,ale pořád je to daň za něco,tak proč to mít? Ono totiž kdo ví,jak by to učinkovalo na stáří,když člověk v podvědomí má nějaký zažitý svůj stereotyp. No dále to dnes protahovat nebudu,nerad Tě okrádám o Tvůj čas,protože stejně nevím co doopravdy děláš a myslím si je,že jsi ještě momentálně někde u příjmu :)) tak zatím...

Stejně bych na konci těch všech zpráv Ti na psal,že Tě stejně navzdory všemu od té první chvíle,což pro že nu je jistě milé...