Tak prý to podepsali... (157.)

Jedněm se jeden nezavděčí, ale co na tom. Pořád stejní kritikové. Nic pozitivního, tedy zdálo by se v tento 82. den snad ještě podivného poslaneckého složení v nesouladu s Ústavou ČR v podstatě, snad proto, že je to, či měl by to být zákon nad zákony a zákony jako jistě všichni vědí nutno dodržovati měly by se , ne měniti a když, tak jen minimálně a spíše ku prospěchu společnosti a ne nyní tak diskriminované a utlačované poslanecké menšiny. Rozhodně v nesouladu se Zákony o Volbách, tedy poku by se nic nezměnilo, protože na jisté pověstné okružní jízdy po jednotlivých Ministerstvech ve stylu: ŠKATULE, ŠKATULE HEJBEJTE SE, TADY JSI TO ZMRVIL, TAM JE TO JEŠTĚ V POŘÁDKU, TAK UKAŽ CO UMÍŠ. PŘECI JEN KAŽDÝ MÁ JEŠTĚ JEDNU, DVĚ, TŘI A V KRITICKÝCH PŘÍPADECH I ČTYŘI ŠANCE. , jsme si dávno zvykli. Koneckonců již od doby kdy ani nikoho nezajímalo, proč v jedno volební období byla nejnižší účast a přesto bouchaly šampaňské a kouřily se vítězné doutníky ve stylu Zlatých hochů z Nagana. prostě pokud to není pod jistou procentuální hranici, tak se nic neděje a svou Rallye Paris - Dakar jedeme tom našem kamiónu dál, pouští nepouští, písek nepísek, duny neduny. Hlavně když se sype.

" Ach kasičko ČESKÁ, ty dostáváš teda záběr. Nikde brzda, jakoby někdo střihnul kapalinové hadičky. "

Každopádně mně ty kritiky a slova o ničem a nesmyslech až tak příliš nevadí, protože ono někdy stačí pohybovat se v práci, být na vysílačce a slyšet vozmistra od jinud jak volá na dispečerský panel něco o tom, že tedy nějaké soupravy jsou odpojené od elektrického předtápění. Poprvé. Podruhé a až na potřetí se ozve poněkud humorně po ránu: Ježiš Maria, tady se lámou dějiny a ty tady s práci. Rozumím.

Což si říkám, že je důležité, že se něco ví či jen vnímá. Ono také co psát v tom mezidobí, kdy dejme tomu ač oko sokolí zákona českého bdí nad podsatou věcí, než dojde k možná kritičtějším dnům. Přeci jen dejme tomu, že do čísla 0 českých novodobých politických dějin zbývá ještě vcelku poklidných 8 dní a pak děj se vůle či zvůle Boží. Ono také co naplat, když rok 2012 nám slibuje docela pořádné skoky a šoky vzhledem k reformám, jenž vejdou v platnost od 1.1.2012 a také i různým opatřením jak firem s dopadem na zaměstnance, což se v podstatě týká i mně a zaměstnavatele mého, jimž je momentálně ještě ČD CARGO, dceřinná společnost ČD a.s. kde jsou již všichni v klidu, jen zde díky ledovému klidu generálního ředitele se dělají opatření z důvodů nepodepsání kolektivní smlouvy ačkoli dnes má nastat ten osudný den jestli se protáhne či nikoli. Pravda nic podstatného, protože ono i když se podepíše, tak přeci jen některé formality se již nestihnou dotáhnout do konce a tak to bude zřejmě s platností až s únorovou výplatou, což dělá tak dva měsíce, nehledě na to, že vlastně realita zaměstnace je taková, že se mu plat sníží o 5000 tisíc korun a jako obětní beránek si ještě bude muset z toho čistého platu či základu jenž se promění jakoby mávnutím kouzelné průpisky v mzdu hrubou, ale koho dneska zajímají nějaké peníze, když v podstatě nad celou Evropskou Unií hrozí Damoklův meč v podobě rozpadu a krachu eura.

Cargo ČD, jenž tedy asi zřejmě narozdíl od statistik poněkud nevydělává, protože se o tom hovoří v kuloárech stejně tak, jako v politických kuloárech se hovoří o jistých šach matech či billirdových praktikách ve stylu dvacítek o buzér a podobně z hlediska čisté diplomacie či nadnesenosti.

Také se divím, když vlastně představenstvo je placeno státem a za ten rok od velení panem Bazalou, to je jeden ředitel odvolaný s platnou smlouvou v době nevýkonnosti ještě šest měsíců s platem 400 000 Kč a k tomu do měsíce ředitel generální nový a zbytek nechám na posouzení jiných matematiků zabývajícím se více hospodárností ekonomickou. Však proč nad tím přemýšlet, když z naší kapsy to nejde, jenomže nějak se to udělat musí, protože kdybchom se začali život opravdu sami, tak buď zaměstnanci nedostanou ani korunu anebo velitelský štáb, což ale dopusti nelze, protože prvně musíme myslet na sebe a pak...

Stejné jako u ČD a.s. s dozorčí radou, kde se pro jistotu vytvoří post dopravního ombudsmanna s dalšími 15-ti managerskými posty kde se za týden vyřídí tři e-maily či stížnosti, což asi je 45.

Potom se nelze divit, že i třeba Prezident ve svém osobním volnu se prochází po zahradách a říká si v duchu: Bože, kde ty peníze jsou? Nevíš? Poraď .

I což, našly by se i v rámci tzv. osekávání stromu a když ne u nás už, tak se bude muset někam do světa. - by zřejmě poradil Bůh, pokud by se mu chtělo. Někdy se tačí podívat jen kolem sebe a posvítit si. Koneckonců od toho jsou jak lustry, tak i lustrace či popřípadě i nějaké ilustrace.

Každopádně i v tento den, mým, jimž se řídím a dnes pevně mohu sdělit, že nejenom Já, jenž se pohybuje ve víru čísla 9, tedy pod heslem: LIDSKOST, kde se tedy rysuje přesvědčení či představa o tom, že Celý svět je Vaše rodina. Milujte lidi. Pomáhejte každému, jak můžete. Vzdejte se něčeho. Buďte velkorysí a laskaví. Dnes nic nezačínat, dokončete věci. Dotáhněte věci do konce a udělejte za tím tečku. Rozhodně není vhodná doba na první schůzku, neboť nebude mít trvání. nenakupujte nic, kromě dárků. Udělejte si pořádek ve skříních a zásuvkách. Pokud vlastnite něco co již nepotřebujete či není k úžitku a je zbytečně zabírá čas a místo, vyhoďte to, nebo prodejte. propusťte vše, co už vám neslouží k dobrému _ věci, myšlenky, zvyky, vztahy. Buďte umělcem. Využívejte svých tvůrčích schopností. Báječný den pro veřejné vystoupení. Cokoli dnes ze sebe vydáte, se vám vrátí, vydávejte tedy to nejlepší. Uzavřete kapitolu, zítra začněte znovu.

" JÁ A SVĚT JSME JEDNOTOU. CELÝ SVĚT JE MÁ RODINA ! "

Práce je hotova, cyklus je uzavřen. Vše je uklizeno, propouštímn a nechávám jít, radostně se vzdávám všeho, co už nepotřebuji. Jsem velkorysý ke všem, kteří se mnou putují po této planetě, protože to jsou mí bratři a sestry, či známí anebo přátelé. Odpouštím a zapomínám. Jsem svobodný. Svobodně dávám ze svého srdce a majetku. Jsem chápající a naplněný a jsem hluboce uspokojený. V mém světě je všechno v pořádku.

Každopádně se to krásně čte, ale holt ironie Osudu a osudů často bývá krušným probuzením a ještě tvrdší realitou, každopádně co nezabije, to zoceluje.

Tedy namítal jsem to před nedávnem na facebooku, ve snaze upozornit na jistý možná dnes už ani neojedinělý případ jenž by čistě teoreticky mohl kdykoli se rozhdonu potom nastat, protože problémy je pokud možno třeba řešit včas než nám přerostou přes hlavu a také v jisté víře v to, že zase jiní mají své známé a své kontakty a že jsou natolik uvědomělí a vzdělní, že ví o co kráčí, pokud se tedy kolektivní smlouva nepodepíše včas a její platnost taktéž nebude včasná, protože ono ten měsíc to pro možná ani ne tak firmu ja její vedení hodí při několika desetiticících zaměstnancích docela slušný balík než možná přijde nějaký další příspěvek v podobě státní dotace vzhledem k rozpočtovým metódám.

Tedy oproti všem doposud nadávajícím na jistou finanční újmu mám poněkud jiné starosti.

Samozřejmě, že na penězích záleží jen v mé momentální situaci je to poněkud jinak a také si nestěžuji, protože přežít se dá kdykoliv, cokoliv a jakkoliv, přesně tak jak to tvrdí firemní logo na modrých lokomotivách brázdících železnou stezku po naší blahoslavené matičce vlasti: KDYKOLIV, COKOLIV, KAMKOLIV.

Ono totiž finančně mne to nezruinuje ani v insloventním řízení, protože za dva roky splácení závazků finančním institucím, jenž by tedy teoreticky dle prozatimních informacích měl končit letošním rokem a ze kterého se ani nechci a nemám zájem nikterak vykrucovat, kdy prostě mám Krajským soudem v Ostravě usneseno či rozhodnuto bez odvolání neodjimatelnou částku v hodnotě 6930 Kč, jenž vlastně při hrubé mzdě cca 24. - 26.000 Kč a posledních interních změn podniku, kterýžto po následném usnesení na základě dohody mezi dlužníkem a soudem mi exekučně tedy odesílá dle svých tabulek zbylou nějakou část mému advokátu či insolvenčnímu správci, vnichž se vlastně změnilo pouze to, že vešker benefity v podobě odborářských příspěvků, stravenek a jiných důležitých věcí či odtahů spojených se zaměstnáním bylo snad ze strachu či opatrnosti připočteno k neodnímatelné částce s tím, že si to namísto toho, aby to bylo placeno , tak ajo dříve si to hradil ze svého, což sice jsem nepochopil princip všeho,ale budiž, smířil jsem se s tím, ono také koneckonců co člověku zbývá.

Vzhledem k posledním informacím mzdové kanceláře či jedné paní účetní ještě z dob, kdy jsem působil v Ostravě a ne v Pardubicích mi bylo řečeno, i po poradě s advokátem, co dělat v případě zvýšení celoročních nákladů zapříčiněné vládními počiny, mi bylo sděleno, že o to již nemusím mít starost vzhledem k tomu, že zaměstnavatel je povinen s mým výdělkem nacházet a řídit se dle rozhodnutí či usnesení Krajského soudu v Ostravě rovněž bez odvolání a že on zasem má své tabulky v nichž je toto nějak procentuálně zapracovno, načež mi paní účetnísdělila, že to tak + - zhruba dělá dvě třetiny čisté mzdy pro plnění insolvetního řízení či exekučně stahovaného příjmu a jedna zbývající třetina mi příjde na účet, což tak nějak + -  nějaké ty desetikoruny sem tam stoka prostě tak zhruba dělá i když bych si přál jednou mít ten managerský plat či ředitelský i v době své nevýkonnosti, že bych tím vlastně zatáhla celý dluh a mohl se s úsměvem a klidem věnovat své snad desetileté ochranné lhůtě věřitelů, tedy myslím si že to tak nějak je ačkoliv  po lopatě řečeno to jen dělá to, že prostě jem z pohledu finančních institucí osobou nedůvěryhodnou a tudíž mi nelze poskytnout veškeré jejich služby díky nimž jsem se více či méně do tohoto problému dostal.

Takže ono jak s říká , peníze stejně kazí charakter a když nejde o tisíce či milióny tak se na nějaké koruny nehledí, ono také i setkání s věřitely proběhlo v tom stylu, že vlastně z toho vyplynulo, že nějakých 350.000 Kč je pro ně v podstatě zanedbatelná suma a že nějaký malý dloužek jim zase až tak moc neublíží načež proběhlo jednání o nás bez nich což i soud shledal s podivem, jenž číšilo z tváře zasedající soudkyně poněkud překvapivé a soudního jednání nedůstojné. Načež při dovysvětlování celé cerémonie svému bratru mi bylo řečeno, že asi jsem pro ně malá rybka.

Tedy nikdy jsem se o nějaké peníze také moc nepral, třeba na základě lidskosti, ale říkám si, že v životě se někdy má zkusit všechno, co by ne. Práce přibývá, peněz ubývá. Koneckonců nevím a nikde jsem prozatím nedohledal to, co znamená když se nedodrží soudní usnesení či rozhodnutí zapříčiněé zase nějakými podnikovými změnami, když všichni víme, že jakákoliv změna stojí vždy nějaké výdaje ať již se někdo stěhuje či inovuje případně reorganizuje a podobně  vzhledem k tomu, že ještě sice nevím, ale tak odhadem mi vyšlo, že by táto částka být dodržená neměla. Bohužel realita je až výplatní lístek.

Každopádně je to můj osobní problém který nikoho nemusí zajímat. Tedy neměl by, protože se to jistě nikdy nikoho dále týkat nebude či by nemělo i když v této politicky docela nezáviděnihodné situaci, kdy se přes dva roky vde jistý boj mezi královstvím a politikou či politickým a úředním sytémem jako celkem takovým spíše některé čtouci zajímá, jak by se dal řešit právě systém a věci s nim spojené., ke kterým se jistě nějak v budoucnu dostaneme i když i měn může být řečeno v jistém duchu to, že pokud nesdělím hned, může to být povážováno v zájmu republiky taktéž jako jisté sabotérství, kde bych si své sdělení odůvodnil či obhail tím, že to nemá smysl, protože ve skutečnosti by stejně neprošlo ani prvním čtením v poslanecké sněmovně jenž spíše zastává i přes své veškeré životní postoje spíše hled a postoj liberální před radikálním. každopádně i tak situace jak se říká je sice velice vážná, nikoli však kritická aby se nedala řešit.

Někdy to prostě i když tyto věci spojené s vesmírnými silami nezapadají do kontextu života či termínu stejně tak v konečné denní rekapitulaci může vyjít i na základě nájhodných neumyslných a neovlivněných podnětů což jen usvědčuje v tom, že to opravdu má něco do sebe a nějak funguje.

Dejme tomu tedy  i v tom, že v jisté narážce na složení poslanecké sněmovny, kde jsem jako jeden ze svých dnešních ranních výroků na facebooku pronesl, že by bylo vhodné obětovat někoo z vlastních řad, přinejlepším celé pravé křídlo z pohledu zasedjící předsedkyně či předsedy vlády, což klidně v této době, kdy spíše věřím tomu, že jak poslanectvo české tak i soudnictví ústavní je v plné pohotovosti, stejně jako i Já, protože ono kolikráte byl internet jednim z předmětu nejenom doličných, ale především usvědčujících si i tedy po mém královský vrchní soud, jenž má také své dvě paže a jistě ví lépe co dělá pravá a levá ruka než pánove a dámy někdy sedící, jindy se procházející Poslanecké sněmovně si řekl, že by bylo jako ve škole si vytáhnou aktuální zasedací pořádek, kde s údivem zjistil že v jedné řadě či spíše sloupci sedí jistí hříšníci, jenž tedy tam jaksi nezapadají a jen brání politickému postupu  doufajících náhradníků trpících řídně volených stran ačkoli někteří mají tu výhodu že i pro své nestranné úmysly vlastně jsou tam ani pro a ani proti tedy spadají do nějakého kontextu regulérnosti a pánové od politiky jenž tedy se řídí hesly či životními krédy typu: Padni komu padni či i jinými, ví, že to tak je a že prostě každým dnem se ta pomylsná smyčka jen utahuje, protože opět jsou lidé jenž budou čekat co bude dál, tedy co se bude dít, nehledě k tmu, že národ jako takový, ten běžný bude na základě reforem poněkud více nrvóznější a agresivnější, což se v podstatě dá logicky předpokládat o to více, když i bankéři začínají jako vždy mít strach a spíše inkliminují k opatrnosti, kterou ovšem měli mít ještě před tzv. bankovní konkurenci kdy se v bankovním mariáši předháněly s produkty typů exprespůjček a podobných věcí a v podstatě šly samy pod svou normální úrověň či původní krédo.

Protože ony jistě i na půd české justice život nestojí a mají tam také své úspěchy i starosti, jen v deníku Sport se to asi nedočteme, takže nezbyde než třeba když se někde ve zprávách objeví že zrovna česká protikoručpní ve spolupráci xy protikorupční slaví úspěch na mezinárodním poli, tak si třeba někde dvě, tři, čtyři atd.dámy v černém plácaj přes dlaně co dokázaly, protože nemusí to bý pouze Dva muži v černém.

Koneckonců jak jsem posléze zjistil, paradoxně jde všechno závětrem roku, když mi bylo řečeno, že se mám zastavit na komando, že tam mám nějaké fasované oblečeí a již dnes mi bylo řečeno či jsem dostal dotaz: zda si již vezmu straveky za prosinec, které již přišly akteré obvykle tedy chodí až pár dní před výplatou za měsíc prosinec až v lednu. Jak podivné, podivil jsem se nad tím, že něco uspěchat lze a něco zřejmě ne a bohužel jsem to musel odmítnout s tím, že až po výplatě, tedy pokud se s mamkou nedomluvím jinak zase i když o tom momentálně spíše pochybuji vzhledem k tomu, co obvykle lidé očekávají začátkem roku.

Konečně se vracím zpátky do Ostravy po práci, oba mobilní telefóny vybité,protože jsem si pozapomněl nabíječky doma a cestu vlakem si krátím čtením deníku METRO, který jistě zná každý, neboť obvykle je na každém rohu k mání i když pravda poněkud postaršího data, přesto mne však zaujalo tedy kromě toho, že Do Prahy přiletí patnáct prezidentů, ačkoli potom by mělo přiletět i ministři zahraničních věcí a dokonce i finská prezidentka Tarja Halonen, že Vánoce změní jízdní řády a kvůli smutku vysílání a kolony státníků omezí provoz a že Zákon o genocidě s nelíbí Turecku načež Ankara odvolala svého velvyslance z Francie a Jerevan naopak Francii vzkázal, že Arménie jí vděčná také to, že - cituji :

VLÁDA JAKO PASÁČEK OVCÍ jako sloupek Markéty Šichtařové co by ředitelku Next Finance,

" Tak jsme schválili penzijní reformu, jenž měla "vyřešit důchody". Ovšem v realitě bude

bohatým dávat a chudým brát. nacpali jsme peníze do záchrany eurozóny, a v relitě se možná rozpadne. Schválili jsme jedno zvýšení DPH a nejspíš v roce 2012 budou zvýšení dvě. Sestavili jsme rozpočet pro růst ekonomiky o 2,5 %, a ona přichází recese. všechno je nějak jinak, než nám politici tvrdí, že... ? Vzpomínáte na tu pohádku o pasáčkovi ovcí, který si tak dlouho vymýšlel, že jeho stádo přepadl vlk, až mu nikdo nevěřil, ani když vlk už stádo sežral? Chudák vláda - s takovou pověstí a ještě reces na krku... Tak se mi zdá, že dobrovolně je politikem jen trouba. "

Také s paní nebo slečnou Markétou souhlasím a říkám si co vlastně? Koneckonců i poslední příklady či činy jasně ukazuji, že se dá překročit cokoli vše se dá jen prosím ten mandát ne, ten mi ještě nechte a nedám jej z ruky a ne a ne a ne !!! Že by v tom hrálo i roli to, že po nových volbách si někdo přišel k vyšším penězům a tedy opět se pozvedla životní úroveň na základě vyšších úvěrů a hypoték?

Ne nebylo by mi to trnem v oku kdyby, kdyby zrovna tehda díky nějakým rukám nahoře či na souhlasném tlačítku se mi potom i na základě dalších nepříznivých faktorů neotočil život o 180 stupňů proti mé vůli i mému rozumu a tak si říkám, zda zrovna touto dobou, mám-li se ještě bavit o štěstí o erém či díky kterému to vlastně všechno začlo, není štěstím v politice momentálně nebýt. Tedy alespoň v té vnitřní.

Nevím, ale to už posluchám nastoupivší pány někde v České Třebové popíjející lahváče, vytahující nějaké papíry a telefonující s tím, že dnes byla podepsána Kolektivní smlouva a tak Vracaja sa dom, poněkud oslavují, tak uvidíme.

Mne radost čeká někdy jindy, protože prozatím to neberu jako směrodatnou věc.

Tak zatím dobrou noc

Martin von Torr.... Váš prozatimní pitomec }:o)