Stopy na Měsíci a nenáhodné návštěvy z Vesmíru nad naší zemí

Nemohlo mi v poslední době uniknout při surfování po vlnách internetu pár zajímavých článku, týkajících se kolikrát hodně diskutovaných vesmírných věcí jako jsou například nedávno objevené lidské stopy na měsíci či průlet mimozemských civilizací nad naší republikou. Pravda, najdou se lidé,kteří nad takovými věcmi mávnou rukou a raději se vrhnou do šedi běžných záležitostí denního života. Najdou se ale taky lidé, kteří v tom vidí senzaci a potom také lidé, ve kterých to může vyvolat zmatek a zděšení. Chvíli mne to také nechávalo klidným, než jednou ráno,při jednom sedánku u ranní kávy došlo k diskuzi na téma skupování pozemku na Měsíci a nezbylo mi nic více, než že suše polknout poslední hlt kávy a dát se do úvahy, jelikož jsem takový tvor poněkud zkoumavého charakteru a ponořit se poněkud hlouběji do problému, jelikož věřím tomu, že spousta věcí nad námi i pod námi se neděje jenom tak a vždy se najde něco, co za něčím vězí a to dokonce i v souvislosti s hrozícím, čím dál větším negativním dopadem ekonomické krize.

Nejdříve mne tedy oslovil článek o čerstvě nalezených lidských stopách na měsíci. Pravda, mohl je tam zanechat nějaký astronaut z dávné doby, možná i docela nedávno, vždyť v podstatě nikomu není známo, kolik expedic a kdy kdo vyslal, mohl to být třeba jen nějaký zcela nově vytvořený přírodní úkaz, vždyť nikdo stoprocentně nemůže tvrdit, zda na Měsíci existuje nějaký ten život či nikoliv, tedy kromě odborníků z NASA a jim podobných institutů, ale věřím, že ani oni nemají Měsíc probádán do mrtě a že jim i přes ty jejich různé sondy mohlo něco uniknout.

Koneckonců kdo je dnes neomylný a kdo vlastně zná veškerá tajemství, jež Vesmír nabízí? Nejspíše nikdo a opět nám mohou zůstat často nezodpovězené další a další otázky.

Druhou takovou, pro normálně žijícího člověka běžného typu, zajímavosti bylo,když jsem se dozvěděl z jistých úst, že u nás existuje takzvaná Lunární ambasáda. Pravda, vzpomínám si, že je to vcelku stará záležitost o které, jak si tak matně vybavuji, jsem kdysi slyšel v televizních novinách, že něco takového se chystá. Tenkrát jsem to přiřazoval k tomu, že člověk v rámci pokroku rád překonává hranice a že to asi tak má být a že je v pořádku kráčet s dobou a světovými trendy. Tenkrát, než jsem se octl nohama opět na Zemi.

Neleníc využít možností dnešní doby, otevřel jsem si pomoci internetu stránku zmiňované Lunární ambasády a přiznám se, že v souladu s informacemi o tom, že již i někteří známí lidé, krom amerického exprezidenta Bushe, také některé naše politické celebrity jako je pražský primátor pán Bém a náš expremier pán Paroubek mají zakoupeny pozemky na Měsíci v hodnotě 999,- Kč/1 akr o kterých silně pochybuji, že by se tam někdy podívali, načež je obhospodařovávali a najednou nad tím vším mi zůstal můj vlastní rozum stát. Prodral jsem se přehršlí nabízeného sortimentu, který takzvaná Lunární ambasáda nabízí a přimělo mne to k tomu názoru, že lidská troufalost již nezná mezi a že mi to příjde co by zbytečně vyhozené peníze, tedy předvším pro našince, který se sotva někdy asi tak vysoko podívá. Chápu američany, rusy, ale nechápu, že češi musí mít vždycky všechno to, co mají druzí a stejně nakonec často nemají nic, tedy krom pocitu vlastní nedostatečnosti.

Nikdy jsem doposud Lunární ambasádu nenavštívil a upřímně to ani nehodlám. Jen mne tak napadlo v době, kdy se na všem šetří, kdy se z podniků propouštějí zaměstnanci, kdy naší zemi rok od roku rostou finanční schodky, zda-li to není jistý nadstandartní přepych, když už ne  totální nesmysl. Mám pocit, že když dnes podniky pomalu, ale jistě padají ke dnu jako kostky domina a každý hledá, kde získat prostředky, na čem ušetřit a hlavně "nekrást!", že i naše vláda či stát, který je vlastně tou nejvyšší právnickou osobou, by si také konečně mohl projednou utáhnout, ten pověstný opasek. Ne nadarmo se říká o mlýnech božích, že melou pomalu, ale jistě a že na každého jednou dojde.

Načež přivedlo mne to k představě, jak to tam asi musí vypadat a kdybych tam náhodou přišel, tak ským vlastně budu mít co dočinění.

Ne dnes není žádnou novinkou, že když se nacházím kupříkladu někde v cizině, třeba Francie, Chorvatsko, Izrael a kdo ví kde ještě a potřebuji vyřešit nějaký ten problém na Českem velvyslanectví, neboli ambasádě, tak obvykle mne tam s otevřenou náručí, pokud opomenu tradiční přivítaní krajanů pecnem chleba a solí, přivítá český diplomat, tak jako, když u nás potřebuji vyřídit kupříkladu něco potřebného jako je vízum na cestu do Kanady, kdy zřejmě musím jako dávní Králove až do císařské Vídně, aby mne tam přivítal kanadský diplomat, kdy v případě, že bych si přál pozvat sem k nám na návštěvu někoho z Ruska, tak budu muset do Prahy na ruskou ambasádu, kde snad bratrsky si potřesu a políbím líce s ruským diplomatem...prostě čí ambasáda těch diplomat.

Tudíž ptám se: Kdopak mne asi přivítána ambasádě Lunární? Že by tam zrovna seděl nějaký člověk, jež ve spánku bývá náměsíčný? Že by snad tam opravdu byli diplomaté z mimozemské civilizace a že by ten průlet nad naší republikou signalizoval, reakci vesmířanů na volná pracovní místa? Koneckonců v dnešní době je možné všechno, kdo ví s kým naši političtí manageři uzavírají ty takzvané jasné a přehledné kontrakty, které naši republiku vystavují do světla, že ve Štrasburku bravůrně vyhráváme všechny soudní pře a nedopouštíme se toho, že naše země někomu něco doplácí, ba právě naopak my vítězíme a všichni musejí platit nám.

Ono trošku ironie a nadsázky nezaškodí, ale když se na to koukám z té druhé strany té bílé mince, jelikož již odedávna je Luna či Měsíc jako takový nazýván bílou mincí. Víme my vůbec, zda již dávno tamní pozemky někomu nepatří. Copak už jsme tak velicí, že si snad všude můžeme dovolit cokoliv? No jak jsem sledoval dnešní státní rozpočet, jež našemu panu Prezidentovi naservíroval nynější předseda vlády pán Fischer, tak se zdá, že peněz máme dost a že si opravdu můžeme dovolit snad už všechno.

Můžu si zajít na ambasádu, zakoupit si pozemek, na který se snad ve svém životě nepodívám, k tomu si přikoupím galaktický pas, to aby mne po přístání místní celníci pustili na můj vlastní pozemek, můžu...ne nemůžu, to jen někteří lidé si myslí, že pro peníze mohou snad všechno. Docela by mne totiž zajímalo, jaký pozemek tam dostanu, jestli náhodou pán Paroubek tam nechodí a ty stopy nakonec nejsou jeho a nekolíkuje tam parcely a jestli to přidělování pozemků náhodou nebude nakonec takové, že se vytvoří tak jako tenkrát, když se indiánům začínala rozkrádat jejich vlastní země a půda, jež pro ně byla stvořená, na což už asi v té své pýše a honbě za slávou zapomíná, že asi jednou si všichni vyletíme na víkend či na měsíc na Měsíc a tam se ve skafandrech postavíme na startovní lajnu, počkáme na výstřel startéra a v tom stavu beztíže se rychlostí skákavých nafukovacích balónků z pouti do čtyřech měsíců dohopsáme jako gumídci k tomu našemu kolíku, jenž bude naší novou zemí zaslíbenou.

Vlastně mne ani nepřekvapují najednou ty návštěvy z Vesmíru, protože již několikrát bylo dokázáno, že naše civilizace, tak jak my se snažíme něco zkoumat a sondovat, že i ona je sondována a zkoumána, právě vyšší inteligenci z Vesmíru, jež nad namí určitě je. Tak jako my se snažíme se stále zdokonalovat a dostat se do takzvaného Třetího věku, tak věřím tomu, že i oni se od nás rádi něco přiučují, jako třeba tržní hospodářství a soukromé pozemky a jistě mi každý dá za pravdu, že kdyby se někomu někdo cizí prohnal bytem anebo jeho vlastním pozemkem a chtěl mnu jej ukrást či zabrat, že by to tak nenechal a snažil by se použít všech svých ochranných prostředků, jako třeba naši politici využívají ochranku a podobné tomuto účelu určené složky a to z jednoho prostého důvodu, že mají o něco strach.

Není žádným tajemstvím, že každý rád si o sobě něco čte, aby potom druhého mohl za něco žalovat a vysoudit další peníze, možná že i pan Paroubek si tohle přečte a bude si myslet, že píchám do hnízda vos, ale nepíchl on první ještě s někým do hnízda světelných sršňů nad naší zemí?

Proč namísto takových nesmyslných věcí, jako je Lunární ambasáda se ty peníze, které beztak, zase jdou jenom někomu tam nahoře do kapsy nevyužijí na jiné věci, proč za zbytečné platy těch takzvaných zástupců Měsíčňanů, kteří tam se tam vlastně živí, na zcela nesmyslné práci, se ty peníze neužijí na vyplácení finančního schodku? Proč se namísto Lunární ambasády neudělá třeba další školka anebo jesle pro děti, když už každý musí pracovat snad více než je zdrávo?

ŘÍKÁ SE: NEDĚLEJ DRUHÉMU TO, CO NECHCEŠ ABY BYLO PÁCHÁNO NA TOBĚ !!!

Není to právě teď? A nezačal nám náhodou dělat někdo něco, co jsme mu po celá léta dělali my, lidé?

Neměli bychom takových nesmyslů náhodou nechat a začít se spíše zajímat a řešit problémy, jež jsou spojeny právě se Zemi, jež nám byla jen propůjčena pro jistou část lidského bytí?