Pro ty, co mám rád

... a moc jich není, věřte mi. Vždyť co všechno obnáší ta vazba MÍT RÁD a ZÁLEŽET na někom, na něčem. Na čem vlastně lidem záleží? A když to řeknou, tak proč to tak není, proč se pak podle toho přestanou chovat? Jak je to vlastně s láskou, která do vztahu patří a pak ze vtahů odchází tak, jako kdyby prostě si žena jednou ráno dělala pořádek v kabelce a muž jako by jej propil někde v hospodě s kamarády? Na lásku nehraju, vlastně od počátku. Láska totiž ničí všechno anebo díky ní se ničí všechno. Jsou to trumfy v lidském mariáši, kde se to všelijak přebíjí, jakobychom hráli PRŠÍ, TISÍC, MARIÁŠ...snad i POKER, ale ten je spíše o důvtipu a ne o hře, tam více člověk přemýšlí jestli do toho jít či nejít a vůbec zda umí dokonale blafovat. A blafy? Věřím, že vesměs je nikdo nesnáší, nemá je rád, tak proč je vytváří a proč se jim věnuje? Proč vůbec lidé věnují vesměs svůj drahocenný čas tou co nechtějí než tomu, co doopravdy chtějí? Každý si říká: KDYŽ NĚCO CHCEŠ, TAK SI ZATÍM JDI A DRŽ SE TOHO. Pravda, někdy je toho velmi mnoho a jindy...jakoby někdo ukradl zábradlí a není se čeho chytit. Lidé lidem přestali věřit, důvěřovat a podobně. Někdy je zcela jedno co zde mohu dát. Nevzdávám to a mít rád? Kolikrát se člověk v lásce zklamal? Věřím, že nespočetkrát a když ještě ne, tak se zklame. Proč tedy o lásce psát, ale i přesto se v lásce skrývá jisté kouzlo. Ženy pojednou jakoby mládly o dvacet let, muži jakoby lítali a cítili se skvěle, do té chvíle, než příjdou domů anebo... asi nejlépe je každy rád, když si může dělat co chce a nikdo po něm nekřičí, nikdo nikoho do ničeho nenutí a tak podobně. Když tomu tak není, tak zuby vržou, krve se v žilách pění a zlosti praskaj krom talířů i kosti.  Ale i tak mám pořád někoho rád, vždycky když někde prožiju nějaké to zklamání či něco není tak jak by to asi mělo či mohlo být, tak se vracím tam, kde je mi líp. Na chvíli. Nakonec, na mně už to nezáleží. Jednou jsem někomu napsal SMSku, že JSEM ŠTĚSTÍ, ale když to někomu řeknu, vysměje se. Tak ať si každej ŠTĚSTÍ hledá sám. Ale někteří ví, že ŠTĚSTÍ NAJDOU SNADNO AŽ SI STOUPNOU NA DNO, psal jsem jim to, protože jsem je měl rád a oni? Mně za to poslali do háje anebo do prdele. Nestěžuji si. Koneckonců proč taky. Vždyť stejně pořád kam vítr tam i plášť. Mně to nevadí, půjdu navíc to tam mám blízko, takže se moc nenachodím, ale stejně příjdete za mnou. Copak se to hodí hrát si na pohádku O dvanácti měsíčkách? A jít v lednu pro jahody? Leda tak ve snu, ne v životě. Jenže pravda je, že to co se dělo pak, nikdo nemohl tušit, ba ani Já tudíž stále musím vnímat změnu. Dnes mohu říct stoprocenně od čeho se to všechno odvíjí, stejně tak jako jiní zase by řekli, že je to blbost. Řekli by to, protože to nezažili a na vlastním tělě nezkusili, tak ať dál se trápí lidé zlatí boubelatí v bolestech, neštěstích, zoufalstvích. Těm to nevěnuji. Spoustu lidí možná zajímá kdo Já vlastně jsem. Po dva roky se potýkám s větou: Vždyť Tě neznám. Blbost řeknu si, ale proč Ti to nevěřit. Neznáš, poznáš, seznáš. Je to prostě jako automat a slova jsou jako střelivo. Sem tam si zastřílím, sem tam vytřelím anebo z někoho si vystřelím, ale chceš-li pravdu znát? Zeptej se mně, ale hlavně ať vím, s kým se bavím. V podstatě to vlastně dávno vím i když si myslíš, že to nevím..a lhát? Proč? Od toho jsou lidé, Ti jsou na to zvyklí a ZVYK JE ŽELEZNOU KOŠILI, ale prý to nikdo nemá rád, proč potom nerozepne knoflíky a nebo vymyšlí další oblečení? Dejme tedy tomu, kdybych řekl, že jsem BŮH, skončil bych ve svěrací kazajce zřejmě v Opavě anebo by mne šoupli rovnou do hlavního města a místních Bohnic. Maji to tak rádi, chtějí tam mít veškeré unikáty. Ale mohu to říct, klidně důkazy na to mám. Když řeknu že jsem JEŽÍŠ, dopadne to zřejmě stejně, lidé řeknou: Ty seš blázen, vrať se na zem...a tak Bůh chodí okolo a raději nekoukej hochu, nekoukej na něho. A stejně i kdybych tam byl, tak oni se kolikrát v životě stejně k němu obrátí a Já to uslyším i v těch Bohnicích. Leč jsem ten kdo poslední dobou ř

Pro ty, co mám rád

LIDEM V MÉM ŽIVOTĚ posílám tento mail, abych zjistil, jestli vůbec čtou
moje i svoje maily. Tvoje odpověď bude zajímavá. Pozorně si přečti zbytek mailu a když dočteš, budeš vědět, proč jsem Ti jej poslal.
...Lidé přicházejí do našich životů z nějakého DŮVODU, na určité OBDOBÍ anebo na CELÝ ŽIVOT.
Když je budeme umět rozlišovat, tak budeme vědět, co je třeba pro ně udělat.
DŮVOD
Když je někdo v našem životě z nějakého DŮVODU, tak je to vlastně vyjádření
naší potřeby.
Přišli, aby nám pomohli vyřešit nějaký problém, přišli nám poradit a
podpořit nás po fyzické, emoční anebo duševní stránce. Může se nám zdát,
jako kdyby nám je poslalo samo nebe a ono to fakt udělalo. Jsou tu proto, že
my potřebujeme, aby tu byli. Později, když už se náš problém vyřešil anebo
přišel ten čas nechat zbytek problému na nás samotných, tak tato osoba udělá anebo poví něco, co ukonči náš vzájemný vztah. Někdy tyto osoby zemřou.
Někdy prostě odejdou.
Co si musíme uvědomit je, že náš problém byl vyřešen, naše potřeba
uspokojena a teda jejich práce v našem životě skončila. Naše modlitba byla
vyslyšena, teď už musíme vstát a jít sami, bez jejich pomoci.
OBDOBÍ
Někteří lidé jsou v našich životech na určité OBDOBÍ ... naše cesta životem
nám je poslala na určité OBDOBÍ ... většinou se navzájem od sebe něco
naučíme, zažijeme něco super, dobře se zasmějeme, naučíme se pomáhat si.
... většinou nás tito lide naučí něco, co jsme nevěděli anebo nás přinutí
vyzkoušet něco, co jsme ještě v životě neudělali. Obvykle zažijeme s těmito
lidmi hodně zábavy, no je to jen na určité OBDOBÍ ...
CELÝ ŽIVOT
Celoživotní vztahy nám dávají Celoživotní lekce. Musíme těmito lekcemi
postupně procházet a budovat jimi tento vztah, aby měl dobré základy.
Důležité je učit se z těchto lekcí, milovat tuto osobu a uvádět do praxe to,
co jsme se naučili ve všech ostatních našich vztazích, ve všech oblastech
našeho života.
Je smutné, že láska je slepá, ale přátelství ne. Přátelství je jasnovidec.
Děkuji za to, že jsi součástí mého života bez ohledu na to, zda jsi tu
z nějakého DŮVODU, pro nějaké OBDOBÍ anebo na CELÝ ŽIVOT.

...to be continued