O ŠTĚSTÍ: I Láska je jedna velká politika ...(Döch of Time act.41)

...Jo lidičkové drazí...vztahy,láska a život..to je kolikrát též taková jedna velká politika a tajak še mluvi u nás na chacharsku,dyš še kemu cosik něľubi či cosik zpacka či ma iny nazor,ta še mu řekně : Šak to je Tvoja politika a do tej Tvoji politiki mi je prd...protože všecko je jak o hubě,tak aji na hubě...to matě tajak s lenku..."Víš,ono trochu musím jít proti tomu co jsem říkala či za čím si stojím a teď se tak trochu cítím trapně a to i přesto,že Ty kvůli Mně děláš ze sebe blbečka vlastně před celým národem,když se to tak vezme,nehledě už vůbec k tomu,že když jsem si předtím uvědomila takovou titěrnost,ohledně..." "Jo,ty myslíš ten hřeben za 500 Kč co na něj nedáš dopustit?" "Ano,přesně tohle."  proběhlo někdy po ránu mezi námi.tedy mnou a Léňou při jisté mimoverbální konverzaci. "No když Ti slouží a víš a hlavně máš z toho takový ten vnitřní hřejivý či fajný pocit,jako že..." "No,ale těch peněz,když vím či mi přišlo,že hřebenů je po různu a také různých cen...víš,vlastně jsem byla jen zvědavá,co na to řekneš,na tu takovou jak bych to jen řekla..." "Součást ženy v Tobě,co jiného...ono kousek marnivosti někdy není na škodu,když se to nepřehání a navíc,když na to máš a můžeš si to dovolit  a nemusíš si stěžovat další dny,že prostě potřebuješ peníze či že by se Ti hodily na jiné věci..." "Tak víš ono to hlavně je tak pro radost."

Milé rádio ČAS
Lence,Leničce zahrej zas
od přítele
rovnou k nohám či do postele
ať si třeba zatančí či jen tak pro vyplnění chvíle,
když nejsme spolu ačkoli...
vraj prebolí čo bolí
pro její krásu
či jako náhražku
za promarnění času.

"To jo,člověk si musí sem tam udělat radost,protože radost je důležitá,ale ono víš,SPRÁVNÝ KRÁL VŽDY MYSLÍ NA ZÍTŘEK,tedy KRÁLOVNA MĚLA ČI MOHLA BY TÉŽ ,jo kdyby tak někde v česku byla fontána,kde by místo vody se sypaly zlaťáky a člověk by tam mohl přijít a strčit do toho proudu obě ruce a jít spokojeně domů..."

"No to by v Česku zřejmě bylo brzy po fontáně." podotýká Lenka.

"Ono prostě to nejcennější krom těch jiných věcí, co máme jsou jen informace.Někdo kdysi řekl,že prý se ZA INFORMACE PLATÍ.A tak by Mne zajímalo jakou cenu jako má dnes taková informace o něčem co člověk třeba potřebuje či jej to pouze zajímá pro jiné účely.Hvězdy si třeba účtují peníze za rozhovor,protože podávají informace o sobě a tím si vlastně dělají reklamu anebo si dělají reklamu jen tak,protože vědí,že něco musí dát,aby se o nich vědělo a dělají to ochotně po různých serverech,kde kdybys to hlídala,tak strávíš hodiny a přitom všechny..všechny ty věci,které zde nasoukáš či uložíš zveřejníš prostě běží dál...pořád se kliká a kliká a jak o tom zpívá někde právě ANNA K. někde nde ta píseň je na jejich webkách..TAK PROSTĚ MYŠI KRADOU."

"Takže když jsem zvědavá anebo něco chci,tak mám mít pocit,jako že kradu? A jak k tomu potom přijdu,když se někdo zajímá o mně anebo to jako mám přestat být zvědavá,když stejně mne vždycky něco donutí hledat někde,když to potřebuji."

"No to taky nechápu,ale vím,že se to dá..někdo přes ten web vydělává pomálu dá se to,ale vždycky je to onějaké investici a samozřejmě zase informaci..ale na druhou stranu,když si vlastně paušálně platíme internet,tak nevím,toť dilema,když vlastně dejme tomu... a vůbec nechápu,proč jako vlastně každý dává nějaké přiblblé kredity všude,kde si koupíš vlastně nic,kdyby jenom za nějaké kliknutí či odběr bylo...minimum..i když ono to někde je ..víš tak nějak ti mně to stejně přivádí k tomu jestli jsi viděla ten film Absurdistán a ono to všechno tak nějak k tomu stejně spěje,protože člověk si sice je zvyklý myslet na sebe a svoje věci a přednosti a poněkud zapomíní na to že čas jako bláznivý letí a dospělé vždy převálcuji děti."

"Já neřeším jestli je něco blbé anebo ne,kradou jiní,co bych nekrad také,ale jinak,ne tak jako oni,navíc si říkám,že když zloděj okrade zloděje,tak to zase až taková zlodějina není a že je to jen jejich problém,že se nechali okrást,ten čas co je v nás je čas a o čase se toho zpívá a povídá stejně tolik,tak jako On sám letí,nikdy není důležité to,co jsi chtěla kdysi či nedávno,nejdůležitějš je vždycky to co chceš teď,nyní a třeba jen máš pocit,že ti pojednou přichází i to,co jsi chtěla kdysi...ale momentálně jsme TEĎ...je krásně,nevím sice co tomu říkáš Ty,kromě toho,že je vlastně i krásně docela venku."

"Čím to je?"

"Vlastně nevím,možná jen proto,že před očima mám Lenku."

"Každý prostě někdy nějak trávíme ten čas a jestli se cítíš tak samo v tom stavu jako Já,tak záleží na Tobě jen jestli o to chceš přijít anebo ne je to..je to prostě to co je o tom příteli."

"A pak slova,ty to stejně nepoví a nenahradí a i když třeba jen...

...no vidíš..nic není stejné..chceš dát píseň,podložit to je,dát tomu fakt,nenajdeš..už to nejde...a jak se tak ten čas jako ta deska stále na tom gramofónu točí..to co,je o Mně je vlastně v podstatě i o Tobě,a kámoška Tvá...no ta..taky tenkrát tak blízko,ale kdyby to člověk všechno věděl hned..také vlastně lidem pořád něco říká,něco co ví,protože každý je tak trochu poněkud součástí toho děje a má v sobě skrytý ty svý...

"No víš,nejraději bych Ti něco řekla..." povídá anebo by pověděla či jednou jistě poví Lenka v tomto dnešní Lenkově a to jsem chtěl psát dnes spíše o boji a válce,alespoň nastínit tu atmosféru.

"Co?"

"No počkej,počkej prvně musím najít ta správná slova."

"No a existují?"

"Určitě existují,jenom to je takové."

"Těžké..Já vím,mnohem těžší,než se zdá.Myslíš jako tohle? Wǒ ài nǐ

"Jak to víš?"

"No protože i ti,jež ovládají češtinu ty slova nenašli a kdo ví,jestli vladivojnština tyto slova vůbec zná,když prý čeština je nejbohatší řeči na světě."

"No o tu se neboj,ta má tolik případných zdrojů."

"Hmm,tak to asi bude něco podobného jako ta moje řeč,ale to víš...vítr Máchale,ten Ti sfoukne slova ze rtů dříve než je..."

"No kdyby jen slova." uzavřela tuto konverzaci Lenka a šlo se na oběd.

* * *

"Co jste měli dobrého?" zeptaili se Lenky její spolupracovnice a fanoušci a fanynky i ostatní okolní přihlížející.

"Ale nic," povídá Lenka " Já nevím,co jako pořád všichni máte?"

"No nic,jen jako jsme zvědaví,zajímá nás to,jak se máš a tak,protože ..." odpověděl dav jakoby jednohlasně,když se Lenka vrátila do svého obvyklého normálního životního trendu.

"Ale Já jsem dneska s nikým na žádnem obědě nebyla."

"To je divné..." zašumělo davem.

"Ty,chtěla jsem se Tě ale tak zeptat...víš,jak to tak sleduji..." začla Léňa poněkud opatrně z ostýchava "...jak to tak sleduji,protože my holky z Dark-City obvykle jsme zvyklé na poněkud jiné věci,jestli jako nejsi to..."

"Co?"

"No jako homosexuální? Ono zajímá Mne to,víš souvisí to s tou promiskuitidou."

"No ani ne,jako můj názor na věc je,že se každý člověk či bytost skládá,aby to bylo vyvážené jak z mužské,tak i ženské energie a vše je tak trochu otázkou převahy jistých genů.Jako nestydím se,jsem normální a netrpím ani svým egem a ani nějakým komplexem vůči menšinám...ono totiž také se říká,že Bůh miluje všechno a to znamená,že nedělá rozdíly,too jen lidé všechno haní a rozdíluji a přitom když to tak vezmu,tak stejně,když všichni pocházíme z nějaké jedne duše stvořitele či vesmíru..."

"No?"

"No ale tím časem se tak trochu stejně,když víš,že jsi výš..spíše jsem teď momentálně po tom nějakém vývoji takový spíše biliterární,snad jen s tím rozdílem,že všichni ti jež o tom ví kulové,protože to nepoznali či neprožili na vlastní kůži,tak vlastně mluví a ani neví o čem."

"No trochu to nahání strach sice..."

"Ne,jsem normální,jen tak trochu ono v tom božském světě je to všechno jiný,musíš zvládat více věci najednou...ono i možná více,než když se říká,že žena dokáže dělat tři věci najednou a proto to zase chlapi či muži vesměs neochopí,ale ono to tak nějak souvisí s těmi kartami a mým osudem to všechno...prostě život no.co Ti mám říct."

"A láska?...tedy když je to věčné téma?"

"No dneska je neděle a obvykle si Stvořitel či Bůh bere sedmý den volno,obvykle ano pokud mu to někdo nepřekazí,jenže i když se v desateru říká :Pomni bys světil den sváteční,tudíž neděli,tak dneska je to díky nárokům doby spíše poněkud jiné a stejně se najdou ještě takoví,kteří to v skrytu duše závidí z pocitu vlastního nedostatku."

"Nemáš snad zase na mysli ministra financí Kalouska,který mi také pomalu začíná pít krev svým přístupem?"

"To víš,že mám,ale to je případ sám pro sebe,v podstatě bych řekl,že je to zcela zoufalý člověk anebo by byl,kdyby se jisté věci jen málo poněkud trochu pozměnily,ono by stačilo,kdyby každý politik si své půjčky,pod které se podepsal aniž by národ s tím souhlasil měl jednou zaplatit sám a z národa by se smyslo to,že prý se každý rodí z nějakým dluhem,jako by mimina mohly za to,že díky nim deficit každoročně roste a zvyšuje se.Nevím spíše mi přijde,že mimina potřebuji sunar,plenky a podobně,ale stejně si pořád říkám,kdysi takové věci nebyli a žilo se pořád a lidé se také dožili vysokých let,tak mi potom někdy,až budeš mít čas,zkus vysvětlit o čem je tento svět?..ale dneska se mi moc o Lásce nechce mluvit,to máš totiž též pořád dokola a zas a taky ono,chce si to také trochu přizpůsobit čas."

"No jo,je to krásné ale." řekla Léňa někdy některou neděli odpoledne skoro těsně předtím večerem splněných přání na radiu ČAS,co stejně kolikrát splnit nejdou do mrtě,bo to by museli mít čtyři frekvence,čtyři moderatéry ve studiu a my doma a na zahradách čtyři tranzistory a OSA by na nas všeckých mastila kapsu,bo umělci taky,místo teho,aby si odpovědnost vzali na svá bedra,tak se radši nechají okrádat a pak ta dvojí energie více stojí...prostě jak jsem říkal na začátku,že to máte tajak s Lenku než se možná k jejím uším donese...

Milé rádio ČAS

Lence,Leničce zahrej zas

od Přítele

rovnou k nohám či do postele

ať si třeba zatančí či jen tak pro vyplnění chvíle,

když nejsme spolu ačkoli...

vraj prebolí čo bolí

pro její krásu

či jako náhražku

za promarnění času.