O Praze, dráze a únavovém syndrómu...(act 77. gradibus ad caelum)

...Víš milá Anežko Česká, tedy doufám, že jsi či dokážeš být milá. Vlastně, dokázat to být je jednoduché, ale být doopravdy, to už někdy zálaží jen na tom, jaký člověk doopravdy je. Jindy bych tento list psal asi typicky, jako když muž píše ženě Liebesbrief. Zřejmě bych jindy zcela normálně, nebýt těch věcí jiných jež se udály začal... MIlá Anežko a pokračoval bych typicky...Předem mého dopisu bych tě co nejsrdečněji pozdravil a pak takové ty věci, co jsme se kdysi učili v českém jazice, když jsme jednou týdně měli sloh. protože však s tou láskou je to jinak a vše se nese v tom Královském duchu a navíc vlastně čtou to jiné, protože je v tom zaintersovaný i jidtý druh lásky, jenž dává sílu léčivou, pomoci toho dechu jež cítíš, cítilas a můžeš cítit zas, ale zase i někdo jiný, kdo to potřebuje, protože ač o tom nemá ani tušení momentálně, tak se v tom dá cítit cokoli. Cokoli co bolí, štípe a někdy otravuje či jen vyvolává další špatné či jen negativní myšlenky osoby dotyčné. Také na tom základě by se slova a věci daly psát tím způsobem jakým dříve psána byla, ale ono záleží na tom zda je někdo ochotný jak se říká dostat se pod očistec. Jenomže jsem se rozhodl, že toto prozatím nechám být a psát o tom nebudu, tak jako si ještě ponechám i jistou reservu v tom, co jsem započal či mne jen tak napadlo dnes na Facebooku, když tedy jsem byl v práci v Pardubicích a měl chvíli volnou. Jako že...

... Každý den, vpodvečer i nad ránem

opíjím se Narvanem

a když chci s něčím pohnout,

tak si pustím...

a že ...

Prostě básník v něm skryt,

svým singlem chtěl naznačit,

že pustí se do toho,

až po práci opět navštíví svůj byt...

Protože mne napadl ještě jeden dokonalý způsob a tak  to asi zase bude někdy jindy, někde jinde a nějak jinak  a také vím, že ten kdo zainteresován tím jest si hned  dokázal doveršovat sebe někde a podobně tak jako vím,  že jak to tak obyvkle chodí, tak jeden přijde s nějakým  nápadem jenom tak z blbosti a už se strhne různá vlna  kdekoli a čehokoli podobného, takže to ještě odkládám i  proto, že k tomu člověk potřebuje mít takové to něco  správného... tu nit a především klid a atmosféru, což  dnes nějak nepociťuji.

A vlastně také píši dnes jen tak, aby se na tom dávno  rozjetém autíčku nezasekl tzv. setrvačník, tedy ze  setrvačnosti, což může mít za následek, že to zase  někoho bavit nebude a tím prostě klesne.

Karma anebo číslo.

Vlastně ono totiž nevím jestli se mi včera cestou do  Pardubic vlakem něco nezdálo, když jsem  poslouchal Radio Čas , protože tou cestou ten signál občas ochabuje a škvrčí, tak jako dnes když jsem se vracel do Ostravy zpět.

Kolikrát se podivuji nad tím, když vnímám ten čas, že někdy od Olomouce, kdy prostě začíná ten tak oblíbený Večer splněných přání, již po vyjetí z Olomouce se dá s menšími přestávkami poslouchat Radio Čas a již po pěti až deseti minutách směrem k Přerovu již plynule a jindy to trvá až půl hodiny a ani v Hranicích na Moravě to slyšet nejde, takže je to takové ošemetné. tedy jen pro případ, že by mne také někdy někdo chtěl o něčem informovat a nechtěl by jak se říká hovořit do ... no vítr to nezachytí ale ono to stejně vždy něco vytvoří či může, jen ten onen to vědět nemusí.

Nevím zda to není také tím, že dnes mraky byly obzvláště nízko tou cestou jak jsem zpozoroval či tím, že zrovna jsem omylem sedl někde doprostřed vlaku do vagónů SLOVENSKEJ ŽELEZNIČNEJ SPOLEČNOSTI, protože v těch českých s tím obyvkle problém nebyl, ale také kolikrát se stalo, že v některých vozech prostě ten signál není. je to tím, že vlastně některé jsou vybaveny přijímací anténou a některé bohužel nejsou. nebyl jsem sám, kdo měl cestou problém s mobilem a z osmdesáti procent mohl využít pouze tísňové volání. Tiloko o dnešní cestě vlakem.

Vlastně když už jsem u těch zpráv, tak ani nevím co je správné, vůči vám, tedy na základě vaších posledních zpráv těch konkrétních a jasných, ze kterých se dá vydedukovat to, co doopravdy..či jak to říkaly jste? Musíme vydržať a počkat až to přejde. tak jestli je dobré, když to přejde anebo ne, protože on člověk také během chvíle může změnit názor na věci. A tak se v tom sledu události pořád motám.

Vlastně ono, nehledě na to, že by jeden byl po náročné směně unavený i vzhledem tomu, že se v pradubicích někdy kolem třetí odpoledne začaly od Jihu stahovat mračna, poté poprchávat a pak lít natolik dokonale, že jsem i stihnul docela dobře promoknout, prootže s tzv. ÚNAVOU, VZHLEDEM K TOMU, ŽE JE TO POUZE ODRAZEM ODPORU, NUDY ČI MÁLO LÁSKY K TOMU, CO DĚLÁM A DÁVNO MÁM V SOBĚ ZAKÓDOVANÉ: JSEM PLNÝ ENERGIE A NADŠENÍ ZE ŽIVOTA, NEHLEDĚ K TĚM ENERGIÍM JINÝM, KTERÉŽTO DOPLŇUJI CHVÍLEMI. COŽ JE VLASTNĚ I MOŽNÁ ZAČÁTKEM A DŮVODEM K TOMU, JAK TO TI DOKTOŘI ŘNAZÝVAJÍ...ÚNAVOVÝM SYNDRÓMEM? ...KDYŽ ČLOVĚKA DLOUHO NĚCO NEBAVÍ AŤ JIŽ SE TO TÝKÁ TOHO POLITICKÉHO DĚNÍ A PODOBNĚ ČI JEN PRÁCE, PROTOŽE ZÁKLADEM RADOSTI A ELÁNU ČI CHUTI DO NĚČEHO, JE MÍT PO RUCE VŽDYCKY NĚCO NOVÉ CO NABÍJÍ ČI DOBÍJÍ ANEBO VYTVÁŘÍ TAKOVÉ TO NADŠENÍ a podobně což nejde při stereotypní anebo tzv, nezáživné práci.

Ono také otázkou věčnosti je jistá seberealizace anebo si v tom špatném najít i ta pozitiva, i když se jedná o malichernosti třeba.

Ale vlastně protože třeba Tě i Jiné zajímají jisté novinky z toho mého života cest, tak pravda, jeden si to vždycky musí nějakým způsobem zpestřit, aby to nebylo či nestalo se po chvíli jisté fádní záležitosti, protože když už nic, tak se asoň je třeba něčím bavit, zabavit se a nejlépe tím, co jej baví.

Přesně sice nevím, jakouže práci děláš Ty, v tom tedy normálním běžném racionálnu, jak a čím Tě naplňuje, ale ono dvanáct hodin lítat mezi kolejemi, no uznej, kterou ženskou by to bavilo.

" Tak co? Jak ses měl? Co nového?"

" Ale nic, práci si netahám domů, koleje tě zajímat asi nebudou, i když v dnešní době..no pravda, hodily by se nějaké ty...

... glajzy ze železa, rozřezat či rozpálit autogenem  a hurá do sběrny, pro Tvé rozzářené oči. "

Což si myslím, že některým etnickým či mentálně nižším skupinam s jiným stupněm uvažování problém dělat nebude.

Takže asi vždycky to bude takové nudné a vlastně o ničem, protože taky není o čem psát.

Vladivojna La Chia

, ta se dala opět do malování, aby dopracoval nějaký ten svůj nápad o Květinových dětech, co již delší dobou nosí v hlavě na což se i docela těším od té návštěvy jejích obrazů, jelikož měli něco do sebe, takže s ní je to nyní tak, že KOMU SE NELENÍ, TOMU SE ŠTĚTEC. ANNA K.zase jako vždycky na něčem pracuje ve STUDIU SONO, Helena Zeťováta... no kdo ví kde té je konec, protože to zase běží nějaké ty reality soutěže, které neuvidím. Mně žádné jiné baby nějak nepíšou anebo se se mnou ani nebaví, protože každá je před vánocemi plně vytížená a Já? Já se asi těším na 9. září na Prahu.

Dneska jsem si zaplatil 150 Kč ,abych mohl absolvovat jistou akci trochu dotovanou nějakým tím... ne některé věci vzhledem k tomu, v jakém stavu se nachází národní ekonomika a hospodářství a jaké zoufalé kroky podniká naše podnikající politická scéna, tak je lepší ctít jistá stará rčení, že o některých věcech mlčeti je zlato. Ono totiž nikdy nevíš, kdy, kde a jaký že závistivec to bude číst z kterého postu a co zase  vymyslí.

Vzhledem k tomu však, že mi přijde, že z minulosti některé partie mi pojednou přijdou nedohrány a docela klidně by se dalo ve zcela sportovním duchu navázat na odvety, aby to vše bylo v rámci fair play a že funkce krále je nadčasová a on zatím prochází cestou jistých poznání, tak využívám těch nabídnutých možností abych s konečně podíval také do České národní banky na expozici " LIDÉ A PENÍZE" o kterou je prý velikánský a nebývalý zájem, jak jsem si tedy přebral z toho oběžníku, jenž visí na nástěnce , PROTOŽE SI MYSLÍM, ŽE TOTO JE STÁLE OŽEHAVÉ TÉMA, no a potom je v tom ještě zahrnutá plavba parníkem po Vltavě, což jsem ještě nikdy neabsolvoval ačkoli na lodi jsem jako malé dítě plul po nějakém jezeře v tehdejším NDR ještě myslím někde u Lipska a pak plul přes Baltické moře tam a zpět, v dobách,  kdy jsem byl navštíviti Království Norské.

Ani si nejsem jist které že to parníky brázdí vody vltavy, ale bylo by i docela příhodné, kdyby to byl zrovna parník s názvem VLTAVA i když v podstatě je to jedno, na jméně lodi zase by až tak nezáleželo, ale ono v souvislosti s písněmi, a tím děním jež to tak vede, by potom platilo i to, jak o tom zpívá Dan Bárta ...

a abych tě i jiné mohl svým pohledem a královskou kontrolou informovat a sobě vlastně získat větší přehled o věcech, kteréžto vlastně návštěvníkům expozice budou poskytnuty... tedy takové ty obvykle spíše nedůležité, protože ty rozhodně důležité se často odehrávají v úplně jiných prostorech, kteréžto oku běžného občana jsou často utajovány, aby nepůsobily poprask, paniku a podobně, když víme , že vlastně základem všeho jsou buďto láska a pravda či strach a lež...tak už pomalu zahsni, vyplni počítač a lež - te :) ...

S pozdravem a přáním dobré noci a sladkých snění... Karel XIII. - Král Český Poslední