Něco o Tchaj-wanu(Döch of Time act.24)

...než se tedy Lenka vrátí z drogérie,aby se pyšnila koupí nějakého nového lesku anebo balzámu či pomády na rty,využiji tento čas na věci poněkud spíše národní,republikové neřku-li rovnou Královského rázu.Sice jsem původně chtěl něco rozepisovat o vránách,jelikož ono to v tom světě kouzel či snů má čím dál tím větší význam a jistě není naškodu se tím časem zabývat poněkud detailněji i když ono zase se to dá spojit v souvislosti s Bajkou o Vráně a Lišce...ale nechme nyní pohádky dětem a mladším a podívejme se potažmo,poněkud nad jistými KDYBY ČESKÉ ZEMĚ...či spíše KDYBY SLIBY ČI JEN SLOVA POUHÁ SE STALY ČINY V ZÁPĚTÍ. "Jéé,to by bylo krásné..."ozývá se z pod oken jakoby to Lenka slyšela.Vlastně v čem tkví ten problém,že to v ČESKU a podmaněné Moravě tak není,když vlastně všichni naší čelní představitelé,jež to myslí se zemí či republikou samozřejmě jedině skvělé a říkají učme se od vyspělých zemí,jen tak můžeme totiž do Evropy,když národ říká: JENŽE NÁS TAK VEDOU DO PR****. "NO JO,KRÁLOVSKÝ WJECY...TO SE NEDÁ NIC DĚLAT,HOLT VOJNUŠKA MUSÍ POČKAT." řekla si Lenka

No pokud už tam nejsme,jen se příliš o tom nemluví,protože často politikům člověk nemůže přijít na slovo

a My na pokraji záhuby ač oni to stále vidí nějak optimisticky,jelikož jen ta Jejích či spíše JIMI NASTOLENA CESTA je JEDINEČNÁ A NEJLEPŠÍ,samozřejmě ,že pouze a jen pro Ně a ani ne tak pro Ty,jež je volili a tak to co neprojde tiskem koluje formou různých e-meilů a utajovaných či spíše soukromých linek o čemž se domnívám,že je v celku docela velká škoda,protože jistě to všichni s tou Zemi ČESKOU myslíme dobře,protože kdyby ne,tak by se to asi dalo považovat za VLASTIZRADU.

A tak sem tam v tom čase prostě když nemám tu jistou vlnu inspirace i když ŽENA,to je INSPIRACE SAMA...jenomže ono,když Ty věci souvisí s něčím,co se týče něčeho velkého,tak se sice o tom příliš nehovoří,protože vesměs hlavní slovo vedou muži,ale kolikrát se v dějinách ať již jakýchkoliv zapomíná na jisté ženstvo,jež vždy a za každé situace hrály daleko významnější roli,než si naivní a ješitní a domýšliví pánové myslí,ale oni si rádi upevňují své sebevědomí,tak je při tom pro začátek nechme,Milé Dámy.

Přesto nutno podotknout,že je třeba stále být,jak se říká v obraze dění a vždy je nejlépe být přímo u zdroje,potom je to jednodušší i když ono záleží také na tom,kdo a co si představí jako hlavní centrum či nejvyšší centrum dění.

Někdo si řekne: Jasně,vždyť to je Pražský Hrad a jeho přilehlosti.

Jiný,pro změnu třeba:To jsou média jako televize a tisk a internet,tedy jedno z nejhlavnějších.

No a pak jisté sdružení a spolky,podporující další dění.

Já říkám,že to hlavnbí je vždy MOZEK a pak DOMÁCNOST,protože tam se odehrávají ty hlavní věci,než se snimi jak se říká vyjde na světlo,ale ne Boží.A tak nevím,možná to znáš už či jsi to četla,ale můžeme se podívat třeba do jedne velice důležité země pro české hospodářství,protože kolikrát bychom ai bez ní neměli to co máme a není to ani tak JAPONSKO či USA jak si mnozí myslí,ale třeba docela jiný,kde vlastně je slovo DEMOKRACIE zcela jiným významem nežli v RÉPUBLIQUE TCHÈQUE.Ono totiž...

hlídá na Tchaj-wanu výběr daní celý národ

Datum: 11.5.2011 Autor: Dalibor Dědek Zdroj: Hospodářské noviny Rubrika: Česko Strana: 21

Komentář Dalibora dědka ředitele firmy Jablotron

Možná už se vám to také stalo. Řemeslník se opatrně zeptá, zda na to chcete účet, anebo budete raději platit nižší cenu bez dokladu. V České republice se prostě přivírá oko nad tím, že část peněz v byznysu teče bez toho, že by se z nich odváděla daň.

Naše firma měla téměř 15 let pobočku na Tchaj-wanu. Díky tomu jsem měl možnost poznat o této zemi hodně zajímavého. Jedna z věcí, kterou jsem zpočátku nechápal, byla posedlost Tchajwanců sbírat v obchodech účty. Bez rozdílu, zda si kupují láhev vody, nebo ledničku, si účtenky pečlivě ukládají. Když jsem někde v obchodě nechal ležet účet u kasy, tak mi obvykle prodavač zapomenutou účtenku úslužně vnucoval. Pokud jsem nakupoval s přáteli, měli upřímnou radost, jestliže jsem jim své účty přenechal. Dlouho jsem to považoval za místní úchylku. Později jsem ale pochopil, že je to výsledek neuvěřitelně chytrého kroku, který tamní ministerstvo financí zavedlo už v roce 1951. Oficiálně se to jmenuje Uniform Invoice Lottery a jako téměř každá dokonalá věc je to naprosto jednoduché. Všichni podnikatelé na Tchajwanu musí používat registrační pokladny. Každý účet z registrační pokladny má unikátní osmiciferné číslo. No a 25. v každém lichém měsíci pořádá ministerstvo financí velkou státní loterii. Vylosují šest výherních čísel a vy si zkontrolujete všechny své účtenky za předchozí dva měsíce. Za účty, na nichž se shoduje poslední trojčíslí, vyhráváte 200 tchajwanských dolarů (114 korun). Za čtyřčíslí tisícovku, za pět čísel čtyři tisíce a tak postupně až dva miliony tchajwanských dolarů. Je přitom úplně jedno, zda byla vaše účtenka za deset korun, nebo za desetitisíce.

Tchajwanský berňák si tak vlastně z celého národa udělal kontrolní orgán, který žádnému obchodníkovi neodpustí vystavení daňového dokladu. Navíc vítězné účtenky, za něž si vyzvednete svou výhru, zadá finanční úřad do počítače a zkontroluje, zda se údaje shodují s tím, co přišlo z registračních pokladen od podnikatelů. Pokud ne, tak běda.

Vlastně je to ďábelsky jednoduché a neuvěřitelně účinné. Uvádí se, že zavedením této státní loterie se zvýšil na Tchaj-wanu výběr daní o 75 procent. Daňová loterie tam funguje déle než 50 let a všichni si díky ní zvykli, že je normální platit daně. Nikdy jsem se tam nepotkal s žádným pokusem obejít systém. Zřejmě díky tomu, že všichni řádně platí daně, je na Tchaj-wanu jednotná sazba daně z přidané hodnoty (DPH) jen 5 %.

Někdy tak přemýšlím, proč se naši politici nepoučí tam, kde to funguje. Když si ale večer pustím televizi, uvědomím si, že Tchajwan je daleko a lidem, kteří řídí náš stát, jsou patrně mnohem bližší žabomyší aféry a shánění špíny na ostatní...

***

Dalibor Dědek Zakladatel Jablotronu. Řídí holding firem, které patří mezi renomované světové výrobce zabezpečovací a komunikační techniky. Při psaní se snaží používat selský rozum.

Někdy tak přemýšlím, proč se naši politici nepoučí tam, kde to funguje.

* * *

Což vzhledem k jistému tzv.DODRŽOVÁNÍ  A CTĚNÍ TRADIC milí CTI RÁDOVÉ mi potom nejde do hlavy,proč to vážně u nás tak není,když se toliko lpí na tradicích a všichni se snažíme,tak nějak všeobecně ku prospěchu všem,protože o Češích je odjakživa známo,že se chtějí ukazovat ve světě v tom nejlepším lesku a doma jim mouchy kálej na lampy.Jo prostě bejvaly časy a jak bych Ti to nejlíp řekl...

a tak jen tak z hecu,

že pořád je jen...

...a tak spíše jen tak mezi řeči jsem Ti jen chtěl říci,že vlastně ono,když je to přítomnost a Já zase,tedy než večer,někdy kolem osmi opět pojedu na dva dny na čechy,než snad pokud mi to zase nezmění,bych si mohl užít ještě srpnové dovolené,ale u mne to je každý den tak nějak všelijak neovlinitelné,prostě chaos,kolikrát,ale říká se,že ten vždy zvládá pouze inteligent,že ono v životě je věci různých spousta i těch druhů vyznání lásky a podobně,ale ono nakonec stejně jde ve skutečnosti o ten čas,co komu,čemu a jak věnuješ a také jistá práce s tím časem,protože co Ty víš,co by Tě mohlo napadnout za nějakých XY let a zase by Tě to stalo jisté vysílení a plýtvání jistou energii,když už vlastně by to eventuelně mohlo být nyní a pak si jen užívat i to,co třeba nemusí být viditelné či slyšitelné a podobně.

Ono totiž,když je člověk sledovaný a teď se bavím spíše o sobě,aby sis nemyslela,že v tom jsi sama,ale za ten čas jsem si prostě také vytvořil jistou popularitu mezi lidma ač tady to nejde vidět,ale popularita prostě klesá a stoupá různě,ale vše je prostě na základě emocí jistých individualit.

Protože je logické,když je Láska středem zájmu a víš,když sama sis tak nějak pročítala něco,tak Tě napadlo,třeba. Ty jo,vždyť tě ty ženský musí milovat.No mohou,ale každá svým způsobem a jistě znáš jak to s ženskýma chodí,když prostě všichni jednou či už jen někteří na jisté vlně lásky a prostě opět se to stočí někde jinde.je více než jasné,že v tu chvíli spíše jeden upadne v nevoli,ne-li dva,ale to se neví,svět bývá ošemetný a ono co se týče lásky přes éther,tak také je to křivolaké a matoucí,protože ono vždy záleží kdo a co udělá a řekne a od toho se pak odvíjí i to co se děje v Tobě i ve Mně,jelikož jsme tak nějak spojení více,což prostě se nedá vzít zpět jako i to,že někteří si to prožili stejně a vědí,že je to přínosem nějak a pak taky to bylo z lásky či něčeho,co k lásce vede.Dneska člověk musí čelit ledasčemu i kolikrát sám sobě,protože ať posloucháš jak posloucháš či čteš a věříš tomu,co slyšíš,tak tady rozhoduje ten dech.Jen ten dech a v tom se skrývá právě všechno,třeba i to,že zase se prožívá něco anebo...těžko říci v tom časovem sledu,ale i pro mne jak zdá se platí to a vlastně vždy jsem si to tak podvědomě říkal,že stejně nemá smysl se někde moc hnát za jakoukoliv cenu,protože potom se stanou věci,které člověka vrátí zpět na jisté místo ať již hmotné či jen nějakou situaci.Potom si člověk připadá jak v bludném kruhu i když ví,někde v sobě,že možná stačí jen malý krůček a je z něj venku.Kolikráte jsem si i tohle říkal,i s tím vědomím toho,že vlastně už nemusím,vždyť vše záleží jen na něčím rozhodnutí,ale ono pořád nějak nic a vlastně i tohle se klidně může opakovat ačkoliv svou cestu znám,tu mám předem určenou a nejenom Já.

Ale vlastně,ono s tím dechem je spojených mnoho věcí,jakož i to,že se Ti pojednou zdá,i když to tak je,že vlastně když vnímáme se v hlavě,tak ty písničky někdy jakoby i to všechno televize,pořady či různé situace,jako by Ti pojednou to dávalo smysl vyšší anebo Ti spoustu věcí vyplňovalo něco...ale pořád to je Láska a Život a pak pár takových...dejme tomu jistých morálních závazků třeba,kteří i jiní cítí anebo vnímají anebo to prostě jde tak nějak samo,dejme tomu.Jen mi více a více přijde,že ty věci se neději jenom tak a že jsou kolem nás jak jisté rozdilností,což je logické,protože lidi nemohou být zase úplně stejní,to by byli jako klony anebo jako výrobky z pásové linky na základě robotizace,ale i jsou věci,avšak poněkud jiné,které máme stejné,protože ono nějak se říká,že nakonec vrána k vráně vždycky sedne a láska?Ta je různá,ta je nebeská,krásná,smutná,bez hranic,vesmírná,na první dojem,na první pohled a pak třeba i láska snů,prostě taková o které se jiným snad může jen zdát a to přesto,že zdání často klame,ale proč by sny nemohly býti pravdou pojednou.

Sama víš nyní jak je to alespoň z třetiny s Tvými sny,tedy že i snění se dá za jistých okolností ovlivnit,mimochodem dneska se mi zdál živý sen,ono jiné už se mi poslední dobou ani nezdají.O těch živých se říká,že se často stávají skutečnem,ale ten byl nějaký..i když v tom řekl bych nočním spíše bdění a málospánku se mi zdálo,že jsem byl tady,kousek od domu a vlastně jsem šel nějaký kousek,směrem dole krybníku,tam mne čekal kolega z práce,tedy také bydlí v Porubě,ale je to ještě z časů,kdy jsem dělal ve Studénce a okolí,o něčem jsme si povídali,potom jsem někde musel asi pro něco jít a pak jak jsem se vracel zpět oblečný  celý ve světlem,tak v té chvíli jsem se dostal někde do nějaké vodou zaplavené louky či travnaté cesty a hodně blátivé a tak moc moc jsem,protože jsem viděl,že tam je jen krok a půl docela pevna země a žádná voda ujít či skočit a říkal si,to zvládnu,protože jsem už věděl,že nemám síly a přece jsem se když jsem se chtěl odrazit a skočit složil ze všech sil přímo do toho co jsem oprvadu nechtěl a bál se toho,že to tak skončí,prostě jsem spadl do vody a utopil se.přitom vím,že ještě pár minut jsem byl vzhůru a vlastně tím dejme tomu sedmosmyslovým vnímáním jsme byli spolu,potom mne něco probudilo,vlastně takové vylekání a zjistil jsem,že je vše v pohodě a že spím na tom svém kanapi a říkal jsem si,že jsem blbec,že jsem si to neuvědomil,že jsem ještě doma.Vážně zajímavý mozkový podnět či mozková příhoda,která mimojiné spíše znázorňuje či je důsledkem Kapitulace,Odporu,přesvědčení že lepší je Raději zemřít,než se změnit či tzv.zavržení Života...KDE VLASTNĚ PLATÍ,ŽE život je změna a já se snadno přizpůsobuji všemu novému.S láskou přijímám život minulý,přítomný i budoucí.,ono totiž ty věty také šly do vesmíru dávno a tak se to všelijak točí i mezitím.No,ale ta voda byla opravdu jako skutečná až jsem i cítil jak jak mi jde hladina přes oči a výše a Já,rypákem přímo v tom blátě a už jsem neměl ani sílu se zvednout a tak jsem si říkal,co už,tak fajront,no,prostě už už se to nedá i když Tvé podvědomí mi říká či se mne ptá: No doufám,že...a slib mi,že mi neodejdeš.

Ono stejně víš,včera jsem hledal jistou fotku a chtěl jsem jen něco odebrat a místo toho dopsat: NEVAŽ SE,ODVAŽ SE...nevím,nenašel jsem,asi jsem hledal blbě.Jen vlastně ono totiž tak nějak za tím druhým břehem či za tou řekou to je prostě jiný,ale fakt je,že ani Já nevím kolikráte už,jestli se prostě každý den probudím,takže vlastně ono  totiž

Co bých odcházel,spíš...ale ...Víš,neslibuji,protože nejsem politik.

A tak vlastně tady případně ,pokud máš zájem Zase  si svůj čas třeba můžeš během té doby co Já nebudu tzv.internetový ale ani v Ostravě se něčím zabývat,ovšem pouze ze své svobodné vůle.

No myslím,že pro dnes to už stačí..ono psaní je také jisté energetické vypětí o čemž by třeba kdokoli mohl říci své...