Něco o Slunci a rybách(Döch of Time act.26)

"Víš ale k čemu jsem potom došla?" spustila Lenka chvíli na to,co jistá píseň dozněla a Ona sama se dala do hledání těch věcí,snad jen čistě teoreticky související s Její osobou či osobností. "Nevím anebo vím,dejme tomu však,že tuším,ale pokračuj." odpověděl básník "No vždycky jsem si myslela,že tak nějak patřím do Itálie či vlastně,že od tama pocházejí mé kořeny,ale pojednou mne napadlo,že to zachází až někam do Španěl či dávné ŠVANDALŮZIE." "No ty menší odnože zřejmě ano.Víš,všechno je možné,protože co Ty víš.Víš jenom to,co ses za ten svůj život dozvěděla,nic více a nic méně.jenomže ono je to tak,jsou věci,které víš v hlavě,protože sis je nějak pobrala od předků a pak je věc jiná,která je vlastně skrytá uvnitř Tebe a vlastně tak nějak ovládá Tě či zavádí k jiným věcem a popřípadě Tě oživuje,tedy tzv.pudová záležitost,kterou máš prostě v krvi.Tvá přirozenost,víš."

" No snažím se v tom sice pohybovat jako mrštná štika ve vodě,kolem které se to hemží porůzným planktónem anebo blank-tónem,ale pravda je,že někdy se mi zdá,jako bych se zamotala v chaluhách." dodala Lenka,tak poněkud více poslední dobou spjatá s přírodou.

"Chaluhy bývají Leni zrádné,občas někoho polapí a stáhnou ke dnu.Vlastně je to jako s Medůzou,ta má také své přirozené žahavé zbraně.Taková mořská plovoucí kopřiva."

"Žáhavka,že?"

"No,tak nějak.Víš o tom,ale,že medúzy jsou vlastně takovým regulátoerm či kontrolorem PH hladiny ve vodě?Tedy jeden druh ano,alespoň někde na nějakých ostrovech či laguně v karibiku anebo tichomoří to vědci sledují,kontrolují podle výskytu a množství neutralitu té vody."

"Přála bych si,aby zase svítilo Sluníčko,nějak mi ten déšť vadí.Sice nejsem z cukru,ale všeho moc škodí."

"Máš pravdu,také jsem to jednou slyšel.Kdosi,zřejmě z Tvého okolí nedávného anebo dávného se mi to nějak snažil nastínit ačkoliv sám ví prd o těch věcech jiných a o tom čase co je v nás a věcech všech s tím vším souvisejících,jen s tím Sluncem je to teď tak nějak složitější,protože je to o nás a mezi náma to vše a čas."

"Myslíš těch věcí co se týkají toho DUCHOVNA,že?"

"No."

"Na to mne vždycky chytneš.Vlastně ani ne,spíše se chytám sama,to víš,feeling is feeling."

"Protože to s tím souvisí,jsou prostě jisté proudy,které to všechno vedou a tak nějak nás to spojuje ode dávna."

"Ale stejně by mne také zajímalo,proč to vlastně a proč ,když mi to můžeš klidně sdělit jinak děláš všechno přes éter?"

"No protože jsme éterické bytosti,víš a navíc každý máme ještě tak nějak něco svého,tedy svou vlastní realizaci a bylo by škoda ji nějak měnit,myslím si."

"A vidíš?Zrovna,a bylo to docela nedávno,zdá se mi,jsem seděla s kolegyněmi a zrovna jsme debetily o těch věcech,jako o Bohu a tak různě."

"Vážně? To by mne tedy zajímalo,k čemu jste konkrétně došly,protože každý má svou tézi o tom?"

"No došly jsme..vlastně Já jsem potom došla tak nějak k tomu,že vlastně už dnes mi to poněkud přijde v celku fádní,ty řeči a slova,protože poněkud pak jsem musela přehodit a přehodnotit celé to své vnímání tohoto světa těch věcí."

"Pravda,je to trochu jinak."

"Jak? přesně však zajímalo by mne."

"No dnes,protože ten čas zastaviti nelze..ten čas,jenž vnímat a počítat se dá nyní od dechu zcela zřetelně oproti dvacatému století.Víš to,co Ti,když třeba si pustíš radio a dostane se jistá informace či zpráva k Tvému uchu,tak Ti pojednou příjde poněkud směšná."

"Myslíš třeba to,jak vědci si dělají těžkosti s tím pohybem v čase?"

"Třeba i to,ale vše je správné i když občas jinak zdá se,však spousta věcí dá se stihnout v tom mezičase."

"Jako například?"

"No například,ale je to matoucí,třeba jisté věci co se týkají Tvého fyzična a reálu,které možná chvílemi se Ti může zdát poněkud prapodivné."

"No to máš asi pravdu,někdy vážně aninevím co mám říkat,vlastně se mi zdá,že to ani nejde...a stejně by mne zajímalo,co vše tomu mohlo předcházet."

"Tak protože ono pravda jsou věci,jež Tě zajímají a přesto stále i když proti vůli zajímají i jiné,tak tady dám zase pár střípků a pak možná to nějak pozměním na trojdílné statě."

"Jak to myslíš?"

"No souvisí to s očima..nyní,a jistým pohledem Tvým a mým,protože se mi někdy zdá se,že tak trochu koukáš chvílemi těma mýma a Já pro změnu zase těma Tvýma.Vlastně zase je to nějaký nový začátek toho,co v cestě Krále bylo,je a má být dále...

vlastně,víš, ještě napadlo mne předevčírem takové malé jisté...IMMORTALE...které ovšem pojednou nechce ladit či komunikovat a to nevím proč mezi flashkou a počítačem.

Nehledě k tomu,že právě nyní zničehonic začlo jiskřit a praskat v babičce televizi a hořet a dýmit a tak to opravdu vypadá že skutečno mé je tohle nyní...

"Stejně víš,zajímalo by mne co tak asi děláš?"

"Nic v podstatě už mám jen počítač a to rádio...takže jsem zase o jedno médium ochuzen momentálně a vlastně nejkrásnější na tom je,že si nemusím vůbec nic kupovat a ty věci jdou tak nějak samy.Asi tak,jako když včera ,když seděl jsem tam na tom místě,co na Ostravu jel vlak a v nose,než světlo přeťal tunelu stín jsem cítil zemní plyn a tak jsem říkal něco,něco co možná dokola a zas se Ti zdálo jako vnitřní hlas či něco v Tobě,ale tak to prostě už holt chodí nejen nějaký ten čas,ale vlastně ve Mně a v Tobě."

* * *

Tedy ale zpět k těm některým střípkům,třeba pro vzpomínku či pro připomínku...i když vlastně nic nikoho zdá se nenutí,jen jistá píseň Labutí...tedy věčná..v níž vlastně hlavní roli hraje jeden mladý muž ač dejme tomu středních let

a jistá mladá dejem tomu slečna,co Ji možná baví svět...

Přeje pěkné ráno a také celý
den.Hyvää Päivää..a zatímco u kávy probírá se,o samotě,vnímá klid,ještě neví jaký den,přemýšlí jak vykouzlit z jedné skladby trochu hit,nebo trochu podpořit,uvidíme,když se chce všechno jde,když šlo to jednou,proč ne podruhé.To nejsou kouzla,není triku jak vytáhnout něco ze šuplíku.Podivný to atašé...ale škoda songu když lidi neznaj písně ženy z rodu Háta-ché:-)

Co je to ŠTĚSTÍ? Jak vlastně Vesmír plní přání?Uprostřed noci,vracet se domů,Bože Já mám hlad,do Nebe zavolání.Mít u sebe jen jedenáct kaček,koukat zda dá se něco za ty prachy pozřít u Vyhlídala,když v tom osloví mne z taxíku panáček.Zda dám si s ním hamburger a pak ještě rum s kofolou.Ptám se: To jako vážně myslíš teď?Neptej se a řekni co chceš.No darovanému koni,sotva na chrup hleď...Nekonečné množství konců,nekonečné množství počátků.Nekonečné cesty tam a pak zase pozpátku.Nekonečně dlouho něco trvá.Je to jako bezvětří.Nepohne se ani lístek,nepohne se ani brva.Jen pes kočku zavětří..KAPÁNÍ Z NOSU-Vnitřní pláč.Dětské slzy.Oběť.- Uznávám a přijímám myšlenku,že jsem tvořivou silou ve svém vlastním SVĚTĚ.Chci a užívám si užívat Života.KNEDLÍK V KRKU-GLÓBUS HYSTERICUS-Strach.Skrytá nedůvěra k běhu Života-Jsem v bezpečí.Věřím,že Život je tu pro mě.Svobodně a radostně vyjadřuji své názory.KAŠEL-Touha štěkat na svět."Podívejte se na mne!Poslouchejte mne!"Zakořeněný Pocit vlastní nedostatečnosti.-Ostatní si mne všímají a oceňují mne.Milují mne.OCHABLÉ RYSY-Ochablé rysy v obličeji jsou způsobené ochablými myšlenkami či nechuti k životu.Lenost.-Vyjadřuji radost ze Života.Mohu a naplno se raduji z každičkého okamžiku každého dne.Jsem opět mladý/á.Každou chvíli se cítím mladší a mladší a mé tělo je toho názorným a průkazným důkazem.HYPOGLYKEMIE-Zmoženost životními problémy a starostmi.-Chci a učiňuji svůj život světlým,snadným a radostným.ŠTÍTNÁ ŽLÁZA-Malomyslnost.Pocit beznadějné únavy.-Vytvářím Nová pravidla a nový Život,který mne bude podporovat.KŘEČOVÉ ŽÍLY-Setrvávání v situaci,kterou nenávidím.Sklíčenost.Pocit přepracovanosti a přetíženosti.-Spočívám v Pravdě a postupuji k Radosti.Miluji Život.CHŘIPKA-Jen pouhá reakce na ohromnou negativitu myšlení a předsudky okolí a společnosti.Strach.Víra v pravdivost statistik.-JSEM MIMO DOSAHU SPOLEČENSKÝCH PŘEDSUDKŮ A TERMÍNŮ!NEPODLÉHÁM A ANI NEHODLÁM PODLÉHAT ŽÁDNÝM CIZÍM VLIVŮM!Sakryš, doktore, a co hemoroidy? (Tedy, míněno zcela seriózně).HEMOROIDY-Strach z termínů.Zloba z minulosti.Strach zbavení se minulosti.Pocit přetížení.-Zbavuji se všeho,co není láska.Všechno co chci udělat,má své místo a svůj čas. KONEČNÍK-Místo,kde se tělo zbavuje odpadu.-Snadno a pohodlně se zbavuji všeho,co ve svém životě již nepotřebuji.Dík! Už se to lepší :-)Rádo se stalo Aleši,ale víš kolik je ještě u nás zadků,ono třeba se směj,ale lidé za život pořád něco sbírají a hromadí a pak se diví anebo přes nové zapomenou dát pryč to nepotřebné,hlavně zákony:-)K nepotřebným věcem jsem nikdy sentimentem netrpěl. Ale deset let jsem dostával dost zabrat. To je to přetížení. A teď to už pár let ze sebe postupně shazuju. Je mi tak fajn, jak mi moc často nebylo :-) Nebo snad ani nikdy.Jj,ono to tak nějak je,lidi chtěj všechno a pak je to pod tím tlakem semele.A jak se říká: S prdelí není prdel.Já se taky zbavil spousty věcí co mi nedělaly dobře,přenesl jsem se přesto a teď se bavím.Ale to je každého věcí.Člověk by tak nějak měl jít s tou svou dobou.Když to pomáhá tak jen dobře,vždycky se ptám jestli je to potřebné či ne.Pravda od jisté doby,též pár let se starám tak trochu jinak je to o domově a Země česká domov Můj a tak si říkám,kolik toho co je vlastně potřebujeme anebo asi jiní spíšTLUSTÉ STŘEVO: Jsem svobodný/á.Cítím se svobodně.Zbavuji se minulosti.Snadno a přirozeně mnou proudí láska.HEMOROIDY: Zbavuji se veškerého tlaku a všech břemen.Žiji v harmonické přítomnosti.Pokud je to úraz či nehoda,tak obvykle to značí Neschopnost brát se za svá práva.Vzpoura proti autoritě.Víra v násilí.-Zbavuji se návyku,který tuto situaci způsobil.Jsem usmířený/á.Zasloužím si dobro. Obvykle je to také někdy podvědomá reakce na nějakou situaci před náma,kterou nechceme či si nepřejeme,může to být i něco do čeho nás někdo či něco nechce a vesmír to zařídí,pokud to není sport.Achillovka..obvykle to souvisí i s nejniternější slabinou člověčí,každý má nějakou svou achillovou patu,říká se.DUTINY: dráždí mne jen ten,komu to Já sám/a dovolím.Klid,harmonie.Odmítám se řídit přesnými časovými harmonogramy.JÁTRA: Zbavuji se všeho,co už nepotřebuji.Mám zcela čisté nové vědomí a mé myšlenky jsou svěží,nové a plné Života.ZÁDA: Oporou je mi Život sám.Důvěřuji Vesmíru.Svobodně dávám lásku a důvěru.KŘÍŽ: věřím Vesmíru.Jsem odvážný a nezávislý.MOZEK: Všechno u životě je změna.Mé myšlenky se neustále mění.ZÁCPA ne dopravní:-) : Odmítání zbavit se starých myšlenek.Uvíznutí v minulosti.Někdy i lakomost.- Zbavuji se starého a to co přichází,je nové,svěží,plné Života.Nechávám život proudit celou svou BYTOSTI.Zrození hvězd,Čas vykřesá kvapem a můžou Tě vést až vyryju drápem Staré Medvědice do Skály Větru Svůj obličej...a Ty...

* * *Výměnou za věčnostsmutek,radost,zlost,láska,odpor,strach,slzy na řasách.Pod maskou z úsměvůjen slova bez zpěvua někde nad dušisrdce co nebuší.Jen srdceco už tak nebuší....