Něco o Bozích,Božství a CD Bohémy...(Döch of Time act.33)

...Pojídám palačinky s marmeládou či vlastně jamem a do toho sem tam píšu písmenka.Věci jež oči tiše kradou a posílají do mozku,by věci jež je baví,zajímají zpracovaly.Ne,nemusíš se cítit při tom mizerně,proč taky,když vlastně hrajeme si na vojáky a v boji či válce peníze roli nehrají,jelikož armáda je podporována,musí,protože ji zajímá jen cíl a tam není čas a ani k čemu peníze,vždyť stačí namířit zbraň případně či se obrátit na zákony platné v době válečného stavu,kde vlastně poslouženo musí býti armádě. "A o jakou válku se prosím Tě jedná?" usmála se Lenka "No o Válku čtyřech mocností.OHNĚ,VODY,VZDUCHU A ZEMĚ." "Ty nedíval ses náhodou na ty filmy?" "Ale vůbec ne,vlastně jeden díl jsem viděl,ale to již bylo natočeno poté,co ta válka doopravdy vypukla." "A oč,že se to a kdo že to vlastně bojuje?" pozeptala se ještě...a pak se schovala za malířský stojan...

"Asi tak nějak by to mohlo teoreticky ve skutečnosti být." říkal si ještě po ránu zasněný básník,kdyby existovaly kontakty v tom astrologickém dómu....

"Stejně by mne zajímalo,jaké že to rozpůlené jablko vlastně bylo mysleno,jestli Jonathany anebo Delicius anebo jiné odrudy." povzdechla si Lenka tou dobou nad paletami v sektoru jistého nejmenovaného marketu s ovocem a zeleninou "No,hlavně,aby bylo hodně,sladké a šťavnaté a hlavně krásné a ne nějaké ty shnilochy co tady většinou prodávají." nakonec raději vzala od každého jedno a pelášila si to domů.Jedno pro něj a dvě pro mne ať mám skvělou postavu navíc jablka jsou zdravé,tedy byly by,kdyby nebyly průmyslově vyhoněné někde na Španělských farmách a z dovozu.

"Koupila jsem tři."

"Paráda."

"Hele jak jsi to myslel vlastně s tou válkou Bohů nebo co?" zeptala se.

"Jak to víš?"

"No jak by,prostě hezky česky jsem se Tobě vkradla do snů,stejně jako ty mně."

"Tak když je to po česku,tak  je to asi v pořádku."

"No to bych si také prosila."

"No víš s těmi Bohy je to poslední dobou tak nějak trochu jinak,schovali se v česku anebo vlastně právě,někde spíše na Moravě,to proto,aby měli dobrý pohled na všechno,protože pod svícnem největší chlív a tma,víš."

"A co jako oni dělají,když všichni se modlí či vzývají anebo věří v Boha a stejně to nějak nevypadá."

"Co by,žiji jako normální lidi,jsou schovaní mezi nimi,ale dokáži spolu komunikovat třeba tak jako my dva a pak vlastně jsou to jisté bytosti jež poznaly takový jiný dar věcí,ale každý má nějak intuitivně či spontánně to své jméno a ono se říká:Jsi li Bůh,tak chovej se jako Bůh...ale to neznamená,že můžeš či smíš všechno i když vlastně smíš,ono je to trochu vyslyšení přání lidi po staletí a možná také pomsta vesmíru,ale kdo nevěří,tak to nepozná,to záleží."

"No právě jsem si říkala,že je to nějaká blbost,nikde o tom ještě nepíšou v žádných médiích."

"No tam to sotva najdeš ono informace a zprávy dneska fungují docela jinak,jen se to musí chápat prostě a nebýt z toho paf.Máš různé informační zdroje a kontakty,každý má nějaké ty lidi a ono stane se,že sem tam v souvislosti s tebou či dotyčným jiným se k nim donese něco zvláštního čemu bys řekla,že to není možné.POtom po straému čekáš samozřejmě,že se to někde projeví či potvrdí v tisku anebo v médiích,ale tam za tu dobu co ty už to víš od tzv.svých andělů podřízených či těch,kteří jsou kolem tebe,tak tam zase vládne strach,aby před světem nevypadali blbě a dozvíš se něco jiného ..víš to je prostě tak nějak od jistého momentu.Někdy mám z toho strach,protože ono při tom spojení může sem tam dojít i k jistému omylu a třeba to poškodit i to co máš ráda.je to nebezpečný,by jeden neřekl,že i tam se musí soustředit na plno a pak se dějí či mohou dít věci."

"I Kouzla?"

"No třeba...zrovna dva dny přemýšlím nad tím,že jedna naše zpěvačka či umělkyně,jak se mi doneslo chystá nové CD..s názvem BOHÉMY."

"No tak ať si to třeba klidně vydá."

"To jo,ale ono tak nějak nikdy nevíš,protože ono vážně je to sledovanější a sledovanější a hlavně zodpověnější,protože vlastně když už božstvo jako takové vzniklo či vlastně je to jen další vyvojový stupeň,tak Bohové prostě holt odjakživa byli opěvování a často i když v celku vědí,že je nic nemůže ohrozit,tak bývají hákliví."

"Ale jdi Ty,to jako fakt?"

"No,protože oni vlatně už dávno si prožívají a také je to doplňuje jisté pocty a už jen to,že prostě jsou známí a slavní,naučili se to a navíc,protože sami věří v to,že hudba je nekonečná a nesmrtelná a také jistá cesta dále."

"No tak to má holka co dělat,teda."povídá Lenka.

"No to tedy má,ale nemusí se vůbec bát,když to vlastně jde takříkajíc z ní tedy z nitra.Vždyť jde jen o nápady o nic více,ale vzhledem k tomu,že prostě už dávno se profláklo něco o tom,že hudba má tvář mezi hvězdama,tak se .."

"To jako máš na mysli celebrity,jo?"

"No,co ty víš,znáš přece lidi jak to bývá,když je nějaká senzace.To igelitové či mikroténové sáčky jsou hadra.Prostě ono hudba určuje směr a zase slova dávají věcem další pevný chod a budoucnosti.těžší je to jen v tom,že se cítí jistý pocit zodpověnosti,což může mít za následek to,že to nemusí být třeba tak povedený,protože strach vždycky,ten vědomý,protože to je tež jedno dlouhé nekonečno a potom jen ten pocit,že vlastně docela klidně může zpívat či pět o sobě samé...no tedy nic moc pocit,ale prý se s tím nějak popere."

"No,tak to by mne teda zajímalo.která z těch zpěvaček to vlastně bude." řekla Lenka a šla půlit jablka anebo je jen schovat pro věci příští,kdo ví.Za roh nevidím,zase až tak a navíc ono se často do kuchyní nevidí,i když je to vesměs hlavní místnost něco jako parlament,tak kolikrát to holky nemají rády,aby se jim koukalo pod pokličku,když něco vaří anebo pečou a tak...

* * *

"A stejně by mně zajímalo jak to bude potom dál?"

"Jak to myslíš?"

"No když tedy vystoupil jsi z toho lidského kruhu,

a jak až vymámíš se z těch dluhů?"

"No jak by,normálně,vlastně v pohodě,deset let prý nehrozí půjčky a splátky,takže si zase budu muset nějak našetřit a pak až,prostě NO STRESS."

A pak nevím,prostě mi říká něco,tak jako vždycky,že teoreticky vše vlastně by bylo úplně v pořádku i po těch normálně dalších stránkách.

"To vypadá jako by to šlo všehcno tak nějak na ruku."

"No to je štěstí a čas,když máš najednou,pravda,pokud se chce,vždycky je to nějak.Navíc když se zdá,že vlastně stačilo by jen nějak pospojovat ty tělesné zbytky,co jsou tak nějak od sebe."

"Ale stejně by mne zajímalo,jakou Ty máš vlastně moc,když tedy vím,že nějaké ty kouzla opravdu existují,ale s těmi bohy...no ono někdy je to prostě složité,protože bohové pocházejí z nějakých třch generací a pak byli další a další pod nimi..vlastně ono to všechno souvisí s tím životem po smrti."

"Jak jako po smrti?"

"No vlastně SMRT jako taková představuje KONEC BĚHU ŽIVOTA,no a když vlastně SE RADOSTNĚ PŘESUNUJEŠ K NOVÝM PROŽITKŮM DO NOVÉ ÚROVNĚ A ŽE JE VŠE V POŘÁDKU a ono je to prostě daleko rychlejší ve dvou,když se dýchá a nemusí to být tak,jak jsi to četla předtím,že

Sona Jelinkova nechci bejt slavná n

Martin von Torr To Já také nechtěl ale Já to mám tak,že sláva jde za mnou jako světlo za dobrým životem,víš.Nezabývám se tím příliš,ale ten pocit ten pozvedá na duši.Jsem totiž jen čas víš.

Sona Jelinkova jak myslíš to že sis prožil svou vlastní smrt? Jsem totiž jen čas? To nějak nechápu?

Martin von TorrTak asi takhle to nějak bylo...jednou,ač málo lidí to tuší,při jedné mobilní komunikaci na základě jisté smsky při pokusu o lásku přímo spojen jsem byl díky dívčímu úleku s její duši.Od té doby se všechny věci mění,neb jinak je to o cítění,jelikož v sobě cítíš a dýcháš s někým,pak vše už řídí jenom dech.No a potom jak šel čas.Dal jsem se na cestu vlakem a v mém těle začly se odehrávat zvláštní děje.Během tří dnů,to ve Vizovicích prvně vystoupil jsem a najednou jak si tak jdu po pár metrech strhla se nade...

mnou silná mela,déšť a vychřice a stojíš v prostřed nebeského víru a slyšíš hlasy z hury vážně.Potom cítíš vyšší sílu jak Ti bere srdce,cítíš to jak najednou,je jako malý balónek který Ti někdo z těla hadicí vysaje.Nevíš co máš dělat,protože zpátky vlak jede až za dvě hodiny,a máš strach co bude dál.Nemáš nic jen nějaký ten tabák,vodu a snad pár korun,které Ti nestačí ani na pivo.Srdce nebije,co už,tak si lehneš na lavičku a vlastně vnímáš ten čas vteřinu po vteřině a jen čekáš,kdy přijde ten poslední dech.

Hlavou Ti letí všechny ty myšlenky,prožitky,nesplněn​é touhy a přání,ale kupodivu,nevnímám to právě díky tomu,že vím,že dýchat se dá pomalu,hodně pomalu a tím zpomalíš všechno,a máš ten čas si vše ještě důkladně promyslet.Vše je vážně jako zpomalený film,a ty zjišťuješ,že máš možnost přemýšlet nad každým tím záběrem.Jediná myšlenka je,šetřit s dechem,protože jen ještě nechceš umřít,říkáš si:Kurva,takhle to nemůže skončit,prostě když Ti někdo slíbil,že Tě pozve na večeři,tak sliby se maj plnit ať to stojí c

co to stojí.Takové ty věci,jako že bez srdce se žít nedá posíláš z hlavy ven,vždyť život nekončí,dá se přece žít,vždyť i květiny žijí a nemají srdce,ale dýchají,takže vše je jen o dechu a o vodě,najednou se doopravdy stáváš květinou.A ani nejíš,nepotřebuješ to,jen pomalu pít a dýchat a věřit,že se z toho nějak dostaneš.A překonáš to,víš,že vlastně všechny pozemské věci nemají žádný smysl,pokud jim smysl nedáš,ale víš,že jsi spojena tělesně s nebem.Pak už jen víš,že ať se děje co se děje,tak smrt nehrozí,..

jen to chce jistý čas šetřit vším,pohybem,dechem a vlastně si v létě připadáš jako had v zimě,tedy zcela si zpomalíš metabolismus a zjišťuješ,že najednou máš na vše daleko více času a že se dá vždy,každým okamžikem něco dělat.A přitom,normálně nějak žiješ a jsi ve bdělém stavu a věříš v nesmrtelno duše.Vlastně musíš věřit dříve,protože ono tam není čas tam se musí jednat každou nanovteřinu,to není jak v politice,že si z toho dělají dovolenou.Vnímáš jen sebe a vlastně ani ne,jen víš,že si vše řídíš svou ...

vlastní hlavou.Toť poprvé..další den jedeš do práce nebo za dva a bojiš se jak to všechno dáš a říkáš si pořád,že když si člověk myslí,že už nemůže,tak může ještě ze sedmdesáti procent,což je dokázáno.Ale pořád někde bereš víru,že se to dá,jen nějak přestáváš vnímat,celý ten debilní lidma vymyšlený svět.No a z práce jak jsem jel potom vlakem tak najednou zjistíš že se Ti krátí dech,a i když chceš víc se nadechnout,tak to nejde až se ti protrhne solar plexus a cítíš jak vlastně do Tebe proudí vzduch a každým

Sona Jelinkova hm většinou si lidé určité věci uvědomují až když se něco jim stane protože pohlédnou víš. Znám i neznám ten pocit... Proto jsem se tě zeptala zajímalo mě to když jsem studovala tvůj profil. život neutíká tak pomalu někdy je tak rychlí že ti prokluzuje mezi prsty a ani o tom nevíš a na něco je pomalý ale pokud někdo má umřít tak umře a nikdo to nezmění ostatní se s tim musí smířit ale pokud má někdo dlouho čáru života tak se někdy přihodí zvláštní věci které si neuvědomuje až když se stanou.

Martin von Torr nádechem ztrácíš tlak,ale něco už znáš a víš jak to chodí a rekneš si vždy je nějaká cesta,snažíš se opět vše zpomalit a zjišťuješ jak přežít,a vážně se cítíš jako ryba na suchu,říkáš si dá se to,dá se dýchat i jinýmy způsoby a tělo se do třech dnů nějak uzdraví,jen jde o to,přijít na to jak.A ono vážně čtvrt nádech,půlnádech a zkoumáš si to kudy to jde a pak zjistíš že vzduch proudí tam kde má i jinýmy věcmi,třeba zády a vlastně připadáš si jako pták protože se ti hrudní kost stahuje.Ležíš doma vlastně

tři dny v mrtvolném těle,a pomáháš si jak můžeš,stejně víš,že doktoři by Ti nepomohli a jen by se tomu divili anebo by čekali na to,aby mohli s lhostejné prohlásit exitus,protože to je jejích přístup,pokud by Tě Ty šelmy nerozparaly jako supi jen aby přišli na to co to vlastně je.A člověk si musí vždycky pomoci nějak sám...A tak dále,potom víš,že uzdravuje zcela něco jiného a ne to co nám bylo tvrzeno.

Sona Jelinkova hm docela dlouho sis tohle všechno uvědomil a všechno je určitý čas

Martin von Torr Tak asi tak nějak v kostce.

Sona Jelinkova hm máš v tom pravdu :)

Martin von Torr Mám,protože ono je to jiný si jen tak číst a prožít na vlastní kůži,vlastně ve skutečnosti se to celé nedá do slova popsat.Každopádně to změní zcela chod všech věcí.Všelijak,protože to jsou věci nové a tak někdy nejde k tomu co říci.Jenže změní Tě to,protože znáš za malou chvíli jiné světy,ty pravé mimozemské,zjistíš,že jsou jiné,než si lidé myslí,víš,že s Bohy a jinýmy bytostmi je to napůl tak jak lidi říkali či psali a napůl jinak.Víš,že je něco více,něco dál.Narodíš se po druhé a vlastně zjišťuješ,že...

vlastně jsi psanec,jelikož svým způsobem už nejsi člověk,ale něco více.Že vlastně pro Tebe žádné zákony neexistují,jelikož ty jsou do smrti platné a ne po smrti.Dává Ti to jiné možnosti přemýšlení a taky,ono se říká,že ve dvou jde všechno líp.A dnes,již po dobu dvou let,ví jiný,že jsou chvíle ve kterých by ho někdo nechal na holičkách,tak i to se dá zvládnout již ve dvou,jo pravda,toho druhého to vždycky něco z něho stojí,ale nevděčný byl bych,kdybych tvrdil jen,že jsem to zvládl Já sám,i jiní pomohli aniž

by tenkrát o tom měli tuchy co se děje,je to o duchapřítomnosti.ale když jsi na straně druhé,na druhém břehu,stáváš se bytosti vyšší a jsi jiná autorita,málomocnost nabírá jiný směr a význam a podobně a přitom pořád je to jen cesta lásky a života nic víc a nic míň.

Sona Jelinkova ve dvou se táhne dobře ale musíš najít někoho kdo tě podrží a vydrží s tebou a udělá pro tebe to co ty pro něj ať je to druh družka a nebo hodně dobrej přítel ale poznáš to i na lidech když víš jak který tě nezraděj a berou tě takovýho jaký jsi musíš však mít rezervu že a nečekat to od nich protože se u některých může dostat sklamání.Ae myslim že už na to jsi přišel :D. Popsat věci který si prožil je těžký a někdy si kladeš různý otázky o tom co se stalo ale je dobrý brát to tak jak to je osudu neporučíš a na to si zvykám smiřuju si s tím ale je to těžký. Od dětství jsem si něčím prošla a smiřuju se s tím do dneška hodně lidí řiká že jsem zvláštní a skrz politiku řeším jí někdy když mám náladu i když to co se děje nevyřeším já hledám jinej způsob jak to všechno řešit ukázat to.

A hlavně bojovat za to když to nejde jednou variantou tak hledám druhou která bude lepší a politici hodně rychle zapomínaj na minulost kdy my jsme byli na špici a měli jsme se dobře všechny okolní státy nám dlužily a co teď je to naopak. Byli jsme šikovní a rychle jsme se učily novému ale teď když vidím mladé lidi a celkově všechno tak to jde do háje a je hodně málo lidí co si to uvědomujou a stávkama nic nevyřešej protože to jak je vidět neplatí museli by zvolit jinou strategii a tvrdší jenže by museli všichni a jenom pár lidí protože si to uvědomujou např. dopravci museli by jít i ti co těmi dopravci nejsou ale těch se to netýká že tak proč by tam lezli jim pomoct protože vědí že když tam pudou i neutrální lidi tak těm co táhlo na máják se na ně vykašlou mno a pak je dobrý když někoho maj kdo se jich zastane u těch papanášů :D je to hroznej koloběh

Martin von Torr Souhlasím,zřejmě máme stejný pohled na věci a jistě nejsme jediní,kdo se tak dívá či to vnímá či alespoň z větší části.Avšak můj názor je spíše ten,že politika je spíše vředem národa na žaludku či na zadku.Dle mého již je to poněkud přestárla věc minulých století již a jíž většina trpí.Věci se vždy nějak mění a mění je lidé anebo čas.Já také se jistou dobu věnoval politice i nyní,leč je to v souladu s časem a národem.Ne jedinců,od jisté chvíle ty věci jdou tělem jako proud,a nedá to spát ani klidu někdy...

Prostě je to síla která žene dál i když se člověku třeba nechce,je tolik věcí jež nutno překonat proti své vůli,tak aby to vše člověk zvládl,jsou věci jen dobré nebo zlé,taky mám toho dost za sebou,však nestěžuji si na to,vždycky si říkám,že to co se děje kolem mně tak vždy je to správně a pro něco.Pravda,někdy chvíli přemítám pro co,ale ono se to vždy tak nějak do tří dnů vyřeší.Potom máš vědomí že můžeš více,jelikož dávno se necítíš něčí obětí.Ono v podstatě až na pár věcí jsem šťasten,vím že co dám se

se nějakou formou vrací.Dávno mám jisté věci v sobě vyřešeny,to co nemám,vím že kdyby se chtělo,mohli by mi pomoci dořešit jiní na zcela prostém základě.Život se Ti mění v čekání a věčnost,víš že Ve své podstatě svého Já a bytí jsi nadřazen i těm,kteří ještě tak nějak setrvávají v setrvačnosti doby.Hlídáš jisté pevné body své cesty a jiné,vyšší zákony a principy,přes které nemůžeš a také proto,že víš,že jisté věci musí dojít samy a podobně.

tak každý to má nějak či může mít individuální,je to jen způsob jak přejít přes druhý břeh,ale pak to jde rychleji,něco jak ty způsoby a recepty na dlouhověkkost.Kupříkladu jeden amereičan co se dožil 114 let,tak jeho recept byl,když se ho ptali: Jíst jen dvakrát denně a co nejvíce pracovat,ale práce zase nemusí znamenat to,že se udřeš k Smrti,víš Leni....prostě..

Prostě tak nějak asi....víš...