Něco na úvod i když úvod to vlastně není

Drahá lásko a vlastně také i vy, ostatní lidé... Proč lídé?... protože ono tak nějak před rokem se stalo něco, o čem se jiným může akorát tak zdát. Pravda, najdou se jistě mezi vámi takoví, kteří sice nevěří na sny a nedávají jim žádnou váhu avšak na druhé straně se najdou i takoví, kteří se pro změnu na svět a takové ty pro mnohé zvláštní věci vnímají zcela jinak a dávají jim důležitý význam ve svém životě. Každý jsme hold nějaký, každý máme své kladné stránky a zároveň s nimi i své stránky záporné. Říká se, že když chce člověk něco změnit, změnit život svůj a změnit i život někoho, což se ve své podstatě děje každý den, ačkoliv mnozí to přejedou jako rychlíkem a zase si se svým prázdným přístupem k životu táhnou svou káru dál... Jiní pro změnu sami sobě pokoje nedají a neustále se snaží něco zdokonalovat. Každý si o tom může myslet své, protože když, jak jsem často při svém průzkumném letu po vlnách seznamek na internetu, což věřím tomu, že když se někdo cítí sám, tak obvykle hledá a v tomhletom marketu s lidskými bytostmi si takzvaně opatrní lidé dávají pozor a zkoumají vše možné, protože každý si přeje najít k sobě někoho s kým si bude vyhovovat po všech stránkách, jelikož každý tam někde v skrytu duše touží být klidný a šťastný. Vlastně to všechno začalo v loňském roce, kdy prostě došlo mezi mnou a jednou mladou ženou na základě právě zmíňovaného seznámení po internetu k jistému kontaktu a to jak po nedůvěřivých vlnách internetu, tak potom i po telefónu... i když na základě jistých událostí běžného života a také jistých náhod tomu předcházelo zkontaktování osobní, kde kolikrát má hlavní slovo takzvaný... POHLED DO OČÍ...

Martin Vontor

Pohled do očí....

co by po něm i listí spadlo...

ze stromu dolů...

pomalu letí...

za holkou pod pódiem či na chodníku

a nedožene ji...

A jak to u takových náhod často bývá, někdy se stane že přeskočí malá jiskérka, jindy vzplane oheň a když nic, tak alespoň to v té ženské hlavě časem probudí zvědavost či zájem, byť třeba skrytý.

Vrátím se však k onomu prvnímu slovnímu kontaktu a k té seznamce, protože ono často, když něco je velmi rychlé působí to spíše nepřesvědčivě a nedůvěřivě. Myslím,že každý se s tím občas v životě alespoň jednou, byť jenom na malý střípek svého času setkal. Možná ne každého, ale vesměs takové lidi zajímají takzvané životní motta či názory, ono od toho se již dá usoudit či vydedukovat jaká že protivnice se skrývá  na druhé straně tohoto neviditelného světa. Vesměs každý se něčím řídí či někdo hlásá a má to svý životní motto, Já kupříkladu se vesměs řídím heslem NEDĚLEJ DRUHÉMU TO,CO NECHCEŠ ABY SE DĚLALO NA TOBĚ... a pravda v tomhletom světě dospěláckém to příjde poněkud iluzionistické a naivní, ale z těch, kteří již mají nějaké ty zkušenosti, obzvláště muži s tím proradným něžným pohlavím, které nám potom, co láska a zamilovanost opadne často pije krev, protože jim na nás záleží.

Tedy ony to alespoň tak tvrdí, často nás však potom realita vyvede z omylu.

Najdou se samozřejmě i takoví škarohlídové, kteří jsou zrození od toho, aby se skepticky dívali na svět a neustále někoho kritizovali či odsuzovali... Nechápu kde se to stále v těch lidech bere a tak si říkám, že asi sami tam v sobě jsou smutní a nešťastní.

Pravda, najdou se skeptici a opovrhovatelé..., ale vlastně proč jsem se rozhodl tady psát takovým to způsobem?

Ono totiž každý se svým způsobem setkal s tím, že když si k sobě najde někoho blízkého, tak později ty naše něžné a krásné stvoření nás začnou tak nějak úkolovat, až to časem jde na nervy, ale problémy jsou prý od toho, aby se řešily... no a můj problém před rokem začal tím, že jsem dostal od jedné ženy úkol z pohledu někoho jiného spíše nadlidský... když jsem se ji vlastně ptal, co vlastně chce... tak stejně jak to chodí v pohádkách, měla jen tři přání... prostě přála si VÁŽNÝ VZTAH,ODPUŠTĚNÍ a především ten poslední úkol stál zato... chtěla ŠTĚSTÍ... a tak mne napadá...co to vlastně ŠTĚSTÍ je... jak vypadá? ... V čem vlastně vězí a kde se nachází?

Tedy osobně Já už vím a nejenom Já, kde a včem štěstí hledat, protože celý poslední rok a půl se neděje nic jiného než, že jiní mají štěstí...

Tedy nestěžuji si, ale ona tá ještě vloni malá holka... kterou... prostě jsem si pojmenoval tak nějak po svém, tudíž nazývejme ji SCANDALL. Jiný nad tím mávne rukou, ale kdo se někdy nezamiloval do krásné holky, která se pořád někde schovává, protože čeká na štěstí... anebo na úspěch?... No i ten úspěch již má, ale jak je nám známo, ženským většinou nikdy nic nestačí a časem chtěji více, třeba jenom už proto, že během času jim to prostě zevšední.

Pravda, jak se říká, z lásky se člověk nenají (i když v tomto čase bych o tom silně pochyboval). Ono na jiném místě internetu už té lásky bylo napsáno moc, ale jak jistě všichni chápete, tak i když Ona je už ve své podstatě osobou slavnou... tak...možná by ráda byla ještě slavnější a známější... ono totiž krásný holky, prostě chtějí mít všechno a koneckonců přiznejme si, kdo ne?

Tak proč to těm něžným stvořením nedopřát, když ve své podstatě možná její přání nakonec  bylo jenom zdraví... No snad se k němu dostanu, ono ale proč se neustále schovávat za nějakýmy maskami, když v podstatě to člověka nechává v pocitu jistého strachu.

Ono na www.mathiesz.blog.cz jsem již toho světu a vlastně těm mým láskam sdělil dosti... protože život má být od radosti... protože již od loňského roku, jelikož to slovo ŠTĚSTÍ souvisí s dobrým životem, zdravím, penězy a především láskou, protože když se něco dělá bez lásky, tak to stojí za starou bačkoru... za straou belu... na prd... anebo na houby... a tak v době, kdy více světzem vládnou naše city a pocity jsem si řekl, PROTOŽE UŽ V LONI MI JISTÍ LIDÉ ŘEKLI ČI JAKÝMKOLIV JINÝM ZPŮSOBEM SDĚLILI, ŽE MI MOC DĚKUJI ZA TO, CO DĚLÁM PRO NĚ A ŽE MNE VŠICHNI KOLEM MILUJÍ..., tak mne napdalo oslovit ještě větší vrstvu lidí, jelikož ono nejhorší je, když lidé jsou o veškerém dění takzvaně nedostatečně neinformovaní či dokonce neinformovaní vůbec, koneckonců světem především hýbou informace a protožese tak nějak tím způsobem rozjela hra, která nemá ani konec ba ani začátek... Nezbývá mi tudíž, než pokračovat dál vpřed v započatém díle... prostě v té CESTĚ ZA TÍM JEJÍM ŠTĚSTÍM anebo jen  ŠTĚSTÍ, AŤ JIŽ KOHOKOLIV ;O)