Návrat na Staré Bydlidlo... (Döch of Time act.27)

..."Vše je v rukou Božích." ...tuto větu často lidé používají,kolikráte jen tak,netušíce jaký význam a především funkci myšlenky,věty a slova jež jsou používaná.Tam především platí to,že CO DÁVÁŠ,BUDE TI DÁNO ČI VRÁCENO a podobně.Prostě VESMÍR spravedlivě funguje na zákonech OKO ZA OKO A ZUB ZA ZUB a proto je to s Bohem či Bohy anebo jen bytostmi s vyšší či božskou mocí tak,že to prostě přišlo.Jsou to věci související právě především s duši.Víš,ono říct Ti tohle se mi sluší a nejenom to.Vlastně přišel jeden a když každý den si uvědomuje svou moc a potom pomáhá či vlastně díky tomu dechu víš,že je to k nějakému dobru,jenomže ono i to dobro je vlastně takzvaně proměnné,jelikož každý,pokud se zaobíráš mou nějakou minulosti dávnou i nedávnou či se s ní tak nějak pomalu po troškách seznamuješ,je svou vlastní individualitou s nějakým tím svým světem sobě vlastním a nějak vytvořeným.Každý nějak někdy něco vytváří či se snaží vidět sebe tak nějak přirozeně jak se cítí nejlépe.Ten jenž dělá či určuje ty bytosti vyšší je také vlastně nějakým tím TVŮRCEM či STVOŘITELEM.Z hlediska jiné filozofie je OHEŇ tvůrcem všeho života na zemi a o ohni zdá se mi,že něco víš.Něco více než vědci,řekl bych spíš.Nyní...To prozatím...Každý má v sobě ten element,nějak i když ono vlatně ty živé elementy jsou dva i ten vodní.

...a tak po tom ranním ohňostroji co se mi vyskytl na staré televizi potom po ránu mi zavolal bratřík,jestli bych mu s něčím nepomohl na,vlastně mém starém bydlidle,tedy v Ostravě kousek od ÚANu.S televizi si už starosti nedělám,jelikož za nějaký čas budu mít další,neříkám,že novou,ale další.Vlastně ani by mně to nevadilo,kdyby mi střelila či vyhořela zítra,pravda je,že by mi moc nechyběla,stejně tam poslední dobou zdá se je toho málo a méně podstatného,nehledě k tomu,že vlastně jsem zjistil,že na žádných z českých nejvíce preferovaných programu v neděli neoxiduje nic z nezáživné a často do vředupřivádějící politiky,ale štvalo mne to,jelikož jsem se chtěl koukat dnes na nějaké dobré třeba pohádky a tak.

Myslel jsem si sice prvně,že by se někdo z nich konečně opravdu chytl za nos a připustil,že v souvislosti se stále rostoucím a navýšujícím se státním deficitem,je to opravdu plýtvání peněz či výdaje,jenž by toto jistě eliminovali,protože vlastně sama a nejen sama se pohybuješ v tom mediálním světě tak jisté náklady Ti zřejmě nemusím tady Leničko rozepisovat a TVÁ fantazie si jistě dokáže o tom udělat svou představu,ale nakonec mne mamka vyvedla z omylu a řekla mi,že v televizních novinách v době kdy jsem byl na svém pracovním výletě v čechách,že si politika prý vzala dovolenou.

Vlastně mohlo mne to hned po ránu napadnout,když jsem viděl na facebooku odkaz od Zdeňka ŠKROMACHA o tom,že pár senátorů se chystá v tomto,tak příznivém počasí na cyklistický experiment z TŘINCE až kajsik DO TAM KDE POBÝVÁŠ SEM TAM.

Také jsem se nad tím poněkud zamyslel,než mne vyrušil telefón od bratra a napadlo mne asi,jak by to mohlo vypadat,kdyby opravdu poctivě tuto trasu absolvovali na kolech po celou tu dobu.Takovým vlakem je to něco kolem či přes čtyři hodiny,ale kolo sotva v kuse pojede takových 160 km,navíc jistě nemají na kostře kola nalepené dálniční známky a také by tam posprávnu neměli na dálnici s kolem co dělat,ale všichni víme jak to chodí,že to,co běžný občan nemůže,tak tam to bývá povoleno či přehlíženo často,protože přece jde o nějakou dobrou věc.A tak co tedy těch pár senátorů se vydalo na TOUR DE CZECH ...

Pravda,máme ještě jednu v obývacím pokoji,na kterou se kouká mamka,ale nechtělo se mi stěhovat se od rádia.

Tak jsem se opět po x létech dostal do bytu odkud vlastně vzešla celá tá má rádoby hudební aktivita i tá textářská a vlastně to všechno,i ty sny anebo jak to všechno začalo.

Lenka by zřejmě na to byla zvědavá,protože vlastně celé to dění se začíná odehrávat v mysli i když někdy dávno.To si tak člověk idealizuje život a věci,jak by si to představoval a maluje si to,co asi bude dělat,s kým by chtěl být a jestli najde k sobě ten pravý vhodný protějšek.Začne si říkat ,že si PRO SEBE ZASLOUŽÍ POUZE A JEN TO NEJLEPŠÍ A NEJKRÁSNĚJŠÍ A ŽE TO S LÁSKOU PŘIJÍMÁ A ŽE SKVĚLÝ A DOKONALÝ VZTAH S TÍM PRAVÝM PROTĚJŠKEM NA ZÁKLADĚ TÉ LÁSKY ČI TOHO CÍTĚNÍ JENŽ V SOBĚ NOSÍ načež vlastně zcela změní myšlení či vnímání,protože potom se soustředí na onen cíl či zájem a když večer uléhá a představuje si či potom se mu zdá nějaký sen a v něm vidí onen sladký protějšek.

Jo sny řeklo by se,ale ono pojednou se sem tam člověk zarazí,když zajisté situace se zarazí a říká si: to není možné,vždyť to je ono co se mi zdálo.Ale než si to uvědomí,tak už je to fuč.Nezbývá mu,než opojen sednout,má-li nějaké to cítění umělecké a nějak to vyventilovat ze sebe ven,jak to v hudební branži často bývá zvykem.

O těch snech jež se nějak zkonkrétizovaly a o kterých to vlastně celé po ty tři a čtyři,ale vlastně patnáct let je se v tom starém píše hodně,vlastně je to tam dá se říci vše,ale možná jen trochu pomotané.Vlastně je to opět kolem toho,jak to zpívá či stvořila také na základě nějakého svého cítění či vjemu ANNA K. v tom jejím výtahovém albu,že mý sny jsou jaksi pomotaný nebo zamotaný.Jo je to pravda či vlastně byla.teď to vím,když vím s kým komunikuji v tom duchu.Ono koneckonců každý den člověk nějak duchovně roste či bohatne:jenomže vlastně na snech je to vše nějak založené a jsou sny jenž se zdály a pak zdají sem tam i dále,jenomže když to pospojuješ celý s tím jak to je již delší dobu,tak stejně je zvědavá na to,protože je to její součást když zpívala: CO SE TI VLASTNĚ ZDÁLO...šlo to do vesmíru jako takového a nyní vlastně on,ten vesmír tak nějak plní ty věci a nemělo by se to nějak porušit.

"No víš,když tak nad tím přemýšlím,při těch písničkách a dávám si to tak nějak po zpátku,tak ono když se nad tím pozastavím,tak mně také se všechny takové ty věci co se týče lásky začly dít tak nějak kolem léta a možná že asi v srpnu." podotkla Lenka.

"No tak buď je to vzájemný,nezávislé na sobě a nebo prostě to tak má být.Jinak to nejde vysvětlit." odpověděl básník či...no k tomu se ještě dostaneme...

Vlastně ať je to přátelství či jen tak anebo ..vlastně když ono dá se to cítit,při sepnutí rukou,to pouto pevné jako kámen,spojeno těmi silami co je mezi náma,protože vím,že dá se to cítit vzájemně...tak je to o muži a ženě a tím vším co asi potom tak nějak obyčejně chodí.

Jo obyčejně,kdyby nebylo těch neobyčejných věcí kolem toho,které to ještě všechno více umocňuji.Více a ještě ke všmu i docela dost rychle,dalo by se říct anebo vlatně ono někdy se ani to už nedá,jelikož to všechno proběhne mezi hlavami.

Jsou jisté stavy jež vlastně díky tomu dá se říct. Jak krásné,že každý máme něco jeden z druhého..a vlastně je to o tom,že stejně v jakémkoliv manželství či vztahu se ti dva ovlivňuji časem..je to i dokázáno,že se vzájemně přizpůsobují a bu´d to dopadne dobře anebo vlastně vždycky to dopadne dobře ať tak či tak...ale to už je zase jiné přátelství a jiné lásky či podněty a podobné věci.

"No víš co se chvílemi kolem mně děje za věci?" jistě by mi Lenka řekla,kdybychom byli zrovna spolu a zřejmě bych Jí odpověděl: "Představ si Leni,že nevím,možná jen něco tuším anebo si myslím a možná,že si myslím ,že to tak je jak si myslím.Nevím to,ale věřím,že je to možné."

Jenže momentálně je to jinak,sedím si v tom bytě,kde se mi o Ní zdálo poprvé,podruhé a možná časem i po třetí.možná potom anebo ještě předtím, co jsme se viděli,jednou...jen jednou na moment,na okamžik a když si tak člověk v potřebě udělat nějaký ten text z duše zavře oči a zasní se či se jen tak přemýšlivě tu chvíli podívá směrem někam do nebe a myslí na to na co myslí..tedy na tu múzu,protože ono vždycky většinou je text o blbostech,anebo o lásce z touhy anebo potom o realitě a skutečném životě,tak vidí jistý obraz,představu.Možná přítomnou,možná i časovou anebo nadčasovou,to záleží jak kdo to má rozvinutý...tu svou kreativitu.

"Také mívám někdy pocit,že se mi tak pořád něco motá kolem mne do života."  jako bych Jí teď,když to píšu slyšel,její myšlenky i když ono dnes to jakoby již dá se říct,že není pouhým jakoby.

umělec potom tomu dává různá jména a názvy...hledá,tím životem.

"Vypadá to jakobys vzpomínal." přerušil mé rozjímání v takovém křesle,jež vlastně docela hrdově připomíná trůn a ve kterém se mi docela dobře sedělo a vlastně...

""No máš pravdu,prostě zase se jednou cítím tak nějak..a všechno mi to projelo hlavou od muziky a tak

všechno."přizal jsem se mu,když luxoval koberec a Já v tom dechu,jež spolu s Lenkou máme nyní společný a bez kterého by ta komunikace snad ani nemohla být možná a koukal z toho okna na ty stromy tak jako kdysi,kdy vlastně vzniklo NĚKDE V MĚSTĚ a podobné věci.Jak je to zvláštní.

Tak blízko,jakoby mi něco říkalo a opět jsem se vracel v paměti do dob těch obrázků na schodišti či na Stodolní,tenkráte docela obyčejnou,snad jen jsem se chtěl ještě ujistit v tom,co vlastně vím a jak to vzniklo,což koneckonců by zcela zákonitě musel pochopit kdokoliv,kdo se zabývá takovými podobnými věcmi,protože jedině a pouze on může to znát a vědět,jelikož zcela jistě se v takových stavech ocital nespočetkrát také a spojoval si to tedy s tím co v osudu mám psáno anebo mi jen bylo říkáno a toho,co vlastně zajímá vesměs jistou délku života každého.třeba o tom nemluví,ale také mi nikdo nikdy nenamluví,že by jej tohle doopravdy nikdy ani na moment nezajímalo...myslím,že sám by lhal.

Tak jsme to tak nějak probírali ten ušly čas a vlastně kdo ví,co bude a nebude,ale říkal jsem si,že je paradoxní,když pojednou píšu den předtím něco o starém bytě a podobně či ještě ráno a pak se to tak nějak přihodí...

"Co ty víš,třeba se tu zase do roka nastěhuji." odpověděl jsem mu,snad jen proto,kdyby sny se mohly stát opravdovou detailní skutečností,snad proto,že třeba se to stane anebo jen z jistého rozpoložení a toho vnímání jenž pravda poněkud zachází do jistých konkrétnějších a materálnějších či spíše fyzičnějších věcí.Stejně tak,jako si možná Lenka mimo to,že se Jí zdá,jakoby se kolem ní chvílemi děly jisté dejme tomu,kouzelné věci,jež spíše dělají kouzelnici z Ní,říká " No fakt je,že ať to vezmu jak chci,tak stejně bych ho ráda viděla i tak." vlažně zcela normálně,ale přesto kousek jejího romatična,jež často nedá spát spíše podotýká:"Kdo ví,třeba se uvidíme...do pr**** taky může napsat a nemusí to protahovat,...no ale na druhou stranu by to zase nebylo takové,když...kdyby tak aspoň přišel na Můj koncert nebo něco tak." což přechází tak trochu k rozmrzelosti."Ale dneska se ukázal..Já zas asi nebudu spát."

Ono se řekne sice,že se nic nemá přehánět,ale na druhou stranu,když se jedná o to,že něco je věčně a že vlastně čas či jeho pojem jakoby přestal existovat,tak co se má dělat.

"No jo,ale jak k tomu přijde Vojsa?"...začarovaný to kruh až se z toho chce jednomu spát...zatím co jiní se možná docela klidně můžou ptát...