Lenčino dilema o nemocích...(Döch of Time act.18)

..."Asi mu kápnu Božskou." řekla si jednoho dne Lenka,protože tak nějak sama už nemohla vydržet to vnitřní pnutí.Pravda,snad jako On nepatří mezi ty,jež by mohli žít dlouho bez pohnutí.prostě pořád něco musí vytvářet,tvořit.Však netušila možná,jakýže význam či váhu tyto slova Její mají na to,jaké věci se to dějí...

Vlastně zvláštní prožívá poslední dobou stavy,dalo by se říct poněkud lidma nepochopitelné,tudíž nelidské a v hlavě se Jí rodí spousta nových a nových otázek.Poněkud jiných než kdysi,protože něco ví a něcí neví a možná,že Jí také zajímá jako mnohé jiné...

Snad je to jak si přála anebo přeje i když letí to tak rychle,že se to snad nedá ani popsat,tudíž je zcela logické,že půl toho všeho zůstane navždy skryto jen a pouze v Ní,tak jako v Něm.

"Kdo vlastně Jsi? Ty podivná bytosti?" zeptala se,protože už jednou pro vždy v tom chtěla mít jistotu,aby se konečně mohla o něco opřít a pokračovat dál."Mám v tom totiž poslední dobou čím dál větší zmatek.Jméno máš,to vím,psát umíš i hrát,dokonce musím doznat,že se Ti Mne doslova a do písmene povedlo...Ukradls Mne..."

"A to Já zase rád." odpověděl Jí,protože věděl,že když se ponoří do věcí,jež po tři roky pečlivě studují politici,soudci,právníci,policajti,jiní umělci a krom zcela jiných obyčejných lidí,vesměs vyznávači alternativní medicíny či věcí duchovních,ale také zdravotní sestřičky a doktoři.

Do věcí,které prostě mají vliv na změnu člověčího žití.

"A proč Jsi to udělal?" zeptala se.

"No chtěl jsem jen,tak jako Ty sama ses chtěla nechat unést a ukrást.Prostě jsi žena i když tak trochu ukradená."

"No v podstatě jsem na to zvyklá,protože ve skutečnosti jsem již tolikrát byla či jsem cítila,že jsem vlastně v podstatě pořád někomu ukradena."

"No vidíš,tak se to jen dovršilo."

"Co se dovršilo?"

"No to čemus věřila a o čems po tá léta bylas vnitřně přesvědčená."

"No ještě teď tomu nemohu uvěřit,ale už pomalu začínám.Ale kdo vlastně doopravdy jsi?ČARODĚJ jsi,to už vím,Král vlastně také i když nevlastníš žádný hrad." dodala

"Jak to že ne? Můj dům-Můj hrad,Tak jako Tvé obydlí-Tvá tvrz."

"Aha,ale někdy z těch TVých slov,přece jen sem tam cítím v sobě mráz."

"Jsi má písnička,má básnička..."

"Jo, a kolikrát taky koza anebo kráva..."

"To si říkáš o sobě Ty,ale ono prostě tak už se to někdy stává,však nemohu za to jak o Tobě smýšlí Tvoje vlastní hlava."

"Stejně jsi Mne něčím oslnil."

"Nápodobně slečno,Ty mne již dávno,jen nějak jsem se k tomu nedostal."

"No ono také neměla jsem čas."

"Věřím.Takže asi budem Slunce,když se dokážeme oslňovat." reagoval vzápětí "A cos vlastně měla tak důležitého na práci?"

"No tak všechno co jsem chtěla a i to co jsem nechtěla a kolikrát jsem se modlila za to,v duchu,aby to prostě někdy všechno tak nějak vyšlo a mám takový zvláštní pocit,jakoby to přišlo.Všechno najednou.

Pojednou.Ale Slunce nemůžoou být dvě a stejně Ti mám pocit,jako kdybys mnou prolít jako vítr..."

"No je to možné.Tak to bude asi ŠTĚSTÍ."

"Možná,jen Ti nevím..."

"Copak nevíš?"

"No jestli jsem se toho ŠTĚSTÍ,jak ty říkáš chytla anebo ono se drží mne."

"No to je vskutku zapeklitá otázka,ale ono tím bych se netrápil tolik,důležité je,že to je,prootže vše je tak nějak jednou."

"A .... vlastně už nic." povzdechla si a ještě dodala." Také jsem si to tak všechno pročetla a uznávám či spíše musím uznat,že něco na tom je,jen někdy se mi některé detaily nelíbí."

"Nelíbí?"

"No líbí asi...ale zlobí mne to."

"Zlobí? Jak jako???"

"No že u toho musím nějak přemýšlet anebo..."

"No je toho hodně,ale ty stavy s tím chladem a mrazem a teplem a žárem,to teď bude všelijak.Někdy Ti vysvětlím proč,pokud Tě to bude chtít zajímat,jsou to totiž takové titěrnosti."

"No,ale my holky si na titěrnosti obvykle potrpíme."

"Nevím,sám si teprve vybírám.Ono to je těžko holka,když víš,že vlastně jsi VŠECHNO."

* * *

Lence se sice od té jisté doby spíše hlavou honilo spousta nemocí a pojednou si připadala také,jako kdyby vypadla na svět rovnou jako z péra Sheakspeara." Kruci,to mám čekat?Fakt se vleče jako Had.Se naseru a půjdu si koupit tu knížku sama.Ale na druhou stranu,bych zase byla blbá když...sakra...jak On to myslí...vždyť do prdele normálně může.Ahááá,On se bojí...anebo A proč mu vlastně Já... no protože mám strach.Hlavně klid Leničko,Marťa Ti psal,že to chce klídek.KLID AŤ SE DĚJE COKOLIV,on už to musel vědět nebo co...No nic,milá Slečno..." pokračovala ve své vnitřní rozmluvě" ...ale stejně bych tedy potřeboval vědět třeba alergii či jiné věci a tak,když už tam práskal ty nemoce na ten facebook.Sakra si připadám jako bych byla závislák na netu nebo co,pojednou...Had jeden"

A tak ještě trochu z toho co předcházelo předcházenému či pozdějšímu...stejně se říká,že OPAKOVÁNÍ JE MATKOU MOUDROSTI...

NEMOCI NEVYLÉČITELNÉ-tento stav nelze léčit vnějším zásahem,Nutno proniknout do pacientova nitra-duše.Každý den se dějí zázraky.Pronikám hluboko do svého nitra,abych se zbavil návyku,který tuto nemoc způsobuje či způsobil.Přijímám Boží lék,Boží kapky a je tomu tak!

ALKOHOLISMUS-Pocit marnosti,viny a neschopnosti.Zavrhovaní sebe sama.Házení flinty do žita-Žiji přítomností,Každý okamžik je nový.Vážím si opět sám sebe.Mám se rád a jsem se sebou spokojený.

DÝCHACÍ POTÍŽE-Strach či odmítání naplno přijímat život.Pocit,že nemáte právo zabírat prostor či dokonce vůbec existovat.-Mým přirozeným právem je ŽÍT NAPLNO A ZCELA SVOBODNĚ.Jsem hoden-hodná lásky.Jsem rozhodnut/á žít na plno.

FRIGIDÍTA-Strach.Popírání rozkoše.Přesvědčení,že sex je něco špatného.Necitliví partneři.-Radovat se z vlastního těla je zcela bezpečné.Raduji se z toho,že jsem žena.

ENDOKRYNNÍ POTÍŽE-ŽLÁZY-Špatná distribuce myšlenek podporující rozhodnost a aktivitu.-Bůh mi poskytuje všechny potřebné myšlenky.Jsem aktivní.Právě nyní,v tomto okamžiku postupuji vpřed.

HLUCHOTA-Odmítání toho co nechcete slyšet.Odpor,strach,tvrdohlavo​st,izolace.-Naslouchám Bohu a radostně přijímám vše,co mohu slyšet.Jsem součástí VESMÍRU

CHRONICKÉ NEMOCI-odpor,odmítání změn.strach z budoucnosti.pocit nejistoty,přesvědčení o tom,že už to mám napořád,myšlenková omezenost-Ochotně rostu a měním se.Vytvářím bezpečnou budoucnost.

INFEKCE-podrážděnost,hněv,rozl​aděnost-Jsem rozhodnut/á žít v klidu a harmonii.Tím,že pečuji o sebe,pečuji G o své bližní.Jsem k sobě laskavý/á a pozorný/á.

INFARKT-Stres.Strach.Zaujatost​.Jednostrannost.Stereotyp.Vypu​zení veškeré radosti z těla kvůli penězům,postavení,funkci apod.-Navracím zpět radost.Všemu vyjadřuji lásku.

NÁDORY-Lpění na starých křivdách.Rostoucí odpor.-Snadno odpouštím.Mám se rád/a a odměnuji se pochvalnými myšlenkami.

PANKREAS-Slinivka břišní-Představuje sladkost života-Můj Život je sladký! 
Tudíž ani horký ani příliš přeslazený,lidé nenasytní,hříšní.

SENNÁ RÝMA-alergie-Nahromadění emocí.Strach z pravidelnosti.Víra v postih.Vina.-Mám vše,co v životě potřebuji. co vlastně k životu jen potřebuji?

Zánět kýčelníku(ileitida,Crohnova nemoc)-Strach,obavy,Pocit vlastní nedostatečnosti.-Mám se rád a jsem se sebou spokojený.Snažím se,jak nejlépe mohu.Jsem skvělý.Nikdo mne nekritizuje,nenadává na mne.Jsem usmířený.Žiju dál,jak se dá.

ZÁNĚT ŽIL-Zlost a frustrace.Z něčeho na něco.Strach.Obviňování druhých z omezování mého života a nedostatku radosti.-Radost právě volně proudí mým tělem a Já jsem usmířený/á se Životem. 
je tomu tak? 
Chci jen říct,že dávno tělo mé není pouze mé...tak co s tím,druhá strano,z nosu dým...;-)To su rýmy,samé šprýmy...Já jen,že spíš celá zem tak ňák voní však víš čím a Já se radši nasvačím.

PRSA-Představují mateřskou péči-Přijímám a vydávám výživu v dokonalé rovnováze. 
Toť pro ženy cosi obzvláště pro ty jež nějak jdou prvně za úspěchem a pak časem...anebo přes úspech zapomenou semo tamo a pak si něco vyčítají.

PRSA-uzliny,nádory,cysty-Příli​šná péče,přehnaná starostlivost,panovačnost,přek​ážky druhým v růstu.(obvykle babičky,tchýně apod.co se nemají jak jinde realizovat anebo tam kde mají)-Mohu být sama sebou a nechávám ostatním volnost,aby byli tím,kým jsou.Pro všechny z nás je bezpečné dospět a vyrůst.

PROSTATA-POTÍŽE-Mentální obavy oslabují potenci.Sexuální tlak a vina.Přesvědčení,že člověk musí zestárnout.Kapitulace.-Mám se rád a jsem se sebou spokojený.Přijímám svou vlastní sílu.Jsem navěky mladý duchem.

No ono často na to mají vliv i ženy,ono totiž je to o životě a vztahu a hlavně od postele,vzhledem k tomu,že partneři často mají vzájemný vliv,často se nějak dejme tomu za xx let tituluji a určitě si říkají i jiné věci než jen ty laskavé jako že 
To stalo za prd a muž cítí vinu ale může za to i žena a pokud žena řekne že to bylo super a vymýšlí si,tak se to zase dlouhodobě podvědomě podepíše na ní,no každopádně slečno paní neviditelná bych také rád občas věděl s kým se bavím,myslím,že i vy obvykle také..

PROSTATA-Představuje mužský princip.-Přijímám své mužství a raduji se z něj.

MENSTRUAČNÍ POTÍŽE-Odmítání vlastního ženství.Pocit provinilosti,strach.Přesvědčen​í,že genitálie jsou hříšné a nečisté.(babičkovský syndrom a také zastaralé postoje církve)-Plně přijímám své ženství a své tělesné pochody pokládám za zcela normální a přirozené.Mám se ráda a jsem se sebou spokojená.
Často také vina rodičů: Na to jsi ještě malá,abys to věděla apod.

POHMOŽDĚNINY-Drobné životní nesnáze.Trestání sebe sama.Důsledek skryté zlosti.-Mám se rád/a a láskyplně o sebe pečuji.Chovám se k sobě laskavě a něžně.Všechno je v pořádku.

SYNDROM P.M.S.-podléhání zmatečným a zavádějícím názorům a vnějším vlivům.Zavrhovaní ženství.-Jsem zcela zodpovědná za svou mysl a za svůj život.Jsem silná a energická.Každičká část mého těla dokonale pracuje.Tak tomu je pořád.Mám se ráda.

RAKOVINA-Velká křivda.Dlouhodobý odpor a zášť.Skryté tajemství či zármutek,který člověka vnitřně stravuje,sžírá.Tajená nenávist.Pocit,že nic nemá smysl.-Měním své návyky.Zbavují se minulosti a s láskou a svobodně jí opouštím.Ochotně opět naplňuji svůj život radostí.Mám se rád a jsem se sebou spojený/á.Opět se cítím lehce a zcela uvolněně.

Jeg er sirkle.
Det er ikke min skyld.
Jeg er nattur fly.
Til Helvete!Unskyld.
Hvem det helst?
Jeg puster og deg.
Takk for en hyggelig kveld.
Det Bláser !!!

Stejně mi to nedá,
Nenapsat pár básní,
Ono dnes to chodí tak,když jeden se zasní, 
Nějaká ta myšlenka anebo jen přání proletí mu v hlavě,
A někde možná jako včera,se Béďa zjeví hravě.
zvláštní v tomto světě duchů,třeba jen tak anebo aby aspoň něco,když prší,aspoň cosi bylo v suchu.:-)

A možná že i někdo jiný,
Nevím,měl jsem čtverec,když braly se dějiny 
A ono vážně na čísla paměť mám,ale ty tváře nevím,když vlastně ani neměl jsem tu čest je vidět sám.:-)

Ale klidně dám prst na nos,
Že moh to být Ámos.
No jasně že Komenský,
ten věčně nějak záhadně prý odněkud skákal na ženský :-)

MILUJI SVOJI MYSL!Má mysl mi umožňuje objevovat nádherný zázrak vlastního těla.Jsem rád/a,že žiji.Potvrzuji svou myslí,že mám sílu se sám/a uzdravit.Má mysl volí myšlenky na základě mých pocitů a ty tvoří okamžik po okamžiku mou,ale i nejen mou budoucnost.Má síla přichází prostřednictvím mysli ne musli;-)Vybírám jen také myšlenky,jenž vyvolávají dobré pocity.I LOVE MY BEAUTIFUL MIND!:-)

Pravda,báseň nic moc nóblesní,ale snad poučná pro lidi obézní.
Za oponou často musí býti sranda,herci ještě dříve nežli spustí,poslouchaj jak to v sále šumí,šustí.Však za dveřmi z látky poslouchat se nemá,ale nebojte se,jsou na tom stejně,nervózní a tak zajídá se tréma.Kraviny sic píše onen kluk,leč probereme co znamená ten TUK.:-)

Ne-li za oponou,tak za stolem,prohnat žíly alkoholem.
Tréma bývá pěkná mrcha,čím víc dávek,tím líp prchá,jenže ono jaksi,divné je to v praxi,když paměť a tělo dostane defekt,večer potom v klidu pracuje Yo Yo efekt.

Ono v těch slovech vlastně ani netřeba hledat důmyslu,to jen třeba umět si připustit,že tak trochu člověk obětí je za život svůj tlaku marketingu a průmyslu.Každý to bere že je to normální,celý svůj život,mnoho dní,než si řekne ach ty tuky,ty mne trápí,ale co,kašlu ňáky novoty,zítra radši půjdu koupit o číslo větší kalhoty.Ženský si pak závidí,probírájí kila v duchu ale přejí si,kéž bych štíhlá byla..

Zvláštní na tom je,že z čistý vody ještě nikdo nikdy neztloustl a mně je fuk co tu kdo píše,vím totiž,že každá nemoc je jen blbá výmluva a nic více,je tolik lidí co tu sedí a kdykoli do My Sálu hledí a někdo nemusí vědět to,co zas jiní dávno vědí,Láska dává,člověk bere,každý jsme jiný muž a jiná žena,jiná romantika,sedíš vytržená,náhle jako malá holka,co je zase život školka.Vše v jednom.

MILUJI SVOU VÁHU.Mám v tuto chvíli odpovídající,dokonalou váhu.Je to přesně ta váha,kterou jsem pro sebe přijal/a.Mám schopnost svou VÁHU měnit,pokud si to přeji a kdykoli se mi zlíbí.Vybírám jen takové myšlenky,jež mne udržují ve stavu spokojenosti s vlastním tělem a jeho velikostí.

ŽIVOT jde dál,Skladatelka vytržená z kontextu,přemýšlí,
jak to všechno zasaditi do textů...její Múza na chvilinku dřímá,když podivná lůza v ruce Žezlo třímá.
V hlavě milióny důvodů,účastnice monarchistického průvodu.
Taky jistý způsob demonstrace,leč koláčů není nikdy bez práce,ale o tom bych nerad psal když...no,jak to v tomto světě chodí jistojistě víš,jak to chodí v této době,Král byl by sám i proti sobě.

" NO TY BABY..TO JE TO CO MNE ZLOBÍ POŘÁD A NUTÍ POCHYBOVAT..." uzavřela tuto sobotní rozpravu Lenka a dala se do nějakých těch prácí,které Jí zrovna bavily...