Když vládne SMOG(183.)

Vracím se ráno do Ostravy mezi nočními směnami. Tahle byla místy docela šílený blázinec při – 17-ti stupních Celsia. Jednomu se to jistě nezdá, když je zavřený vesele v teple své vyhřáté kanceláře, ale ono takový Indikátor plochých kol na železnici někdy dokáže v těchto mrazech docela dobře zavařit. Nehledě k tomu, že si myslím, že velké mrazy tomu ještě více přispívá. Jeden vlak z druhým, sice deset minut práce, prohlídky, kontroly, pak pět minut čekání na další a chůze tam a zpátky a hned je hodina pryč, když je to čtyřikrát. A vesměs jen k těm samým vozům jako běžně, protože pánové nahoře v Praze mají z jistých finančních důvodů k tomu všemu prostě jednoznačný neřešitelný postoj, již nějakou pěknou řádku desítek let. Prostě nezájem jako všude.Dalo by se to přirovnat i k seriálu COBRA 11.

„Každým dnem svým pohledem sjíždí statistiky. Dennodenně nasazují brýle, aby vše měli pod kontrolou a dál jevili svůj nezájem. Tady je máte, Správci Železnice.“Jo pravda, s majetky cizích železnic něco řešit po xy létech, a uznávání viny je těžké, neboť logické je, když se to nepodchytí včas, že to bude uznáno na vrub podniku, jehož jsem stále zaměstnancem, protože stačí jedna věta: „ Jak můžete dokázat, že se to stalo u nás v německu, Rakousku, když to bylo zachyceno na vašem území.“Jistě nikterak, zaznělo by a tak to  v zěch extrémních mrazech odskáči jiní.„ No snad už nic nebude.“ Sdělil mi po této „grupě“ výpravčí do vysílačky.„No doufejme, protože bych tady potřeboval ohniště.“ Podotýkám.„Kosa, co?“„Si piš, až mi z toho i tužka přestala psát.“Prostě vyprdl bych se jim na to nejraději, protože chtějí po člověku více a nedokáži jeho práci ohodnotit jak se patří. Kodex práce, té pravé, je u nás oproti jiným zemím dávno podhodnocen, což se ví všeobecně, takže žádná novinka v podstatě a tak si říkám: „Jen do výše mého platu.“ Tedy toho papírového, s tím reálným to mám momentálně nějak jinak. Dělím jej třemi. Dotace státním příživníkům a příspěvky na jejích nadstandardní odměny, potom jak zákonem či zástupcem, respektive zástupkyni zákona ustanoveným soudním rozhodnutím, tak i morální, protože nikdy jsem nechtěl nikomu nic být a zůstat dlužen a za nešťastné náhody nemohu stejně tak, jako se na ně nemohu a ani nechci a nemám v úmyslu vymlouvat i k možným jistým výhledovým situacím na poli politickém či justičním. Kdo ví, každý den projíždím spoustu informaci a vždy mně něco a někdo inspiruje k něčemu dalšímu, prostě ŽIVOT JE BOJ a dělají jej právě ony detaily na které jaksi v praxi mnoho lidí nebere zřetel v průběhu dění a pak se jen diví, že nic tak jak by chtěli, přáli si či podle nich není. Není, nebylo a u některých už ani nebude.Nakonec mně to nedá a ulevuji si na svou zeď nářků a třesků a plesků na facebooku heslem či statusem: -17, omrzliny 1. Stupně, ruměnce ve tvářích 2. Stupně, nudle u nosu (či spíše rampouch) 13. Stupně a příplatky za práci v extrémních podmínkách 0. Stupně. Prostě klasika.Nakonec jedu tedy do Ostravy, stejně mám dnes až na 19 hodin, takže času ještě kousek a na vyspaní to stačí. Tam a zpátky a zase tam a pak zpátky, prostě tak jak je ten život rychlý, vrátký.Vlastně jsem chtěl spíše poradit či oslovit jisté rodiče vysokoškolských studentů a informovat je o jistých ostravských zvláštnostech, v zájmu jejích vlastních peněženek a inteligenci svých budoucích inteligentů.Máme tady takovou zvláštnost a řídíme se větrem. Když je vítr a klimatické podmínky příznivé, tak se neděje nic a když to příznivé není, protože není vítr a nefouká, tak tady máme inverzi.Prostě nedalo mi to, když jsem viděl toto pondělní ráno alespoň 30 vysokoškolských studentů poctivě označit jízdenku a dotovat DPMO či spíše je benefitovat a poté probírali různé ekonomické rovnice a sinusy a kosinusy a jisté matematické teorie, abych neinformoval jejích sponzory dříve, než začnou řídit ekonomicky naší vlast o tom, že když na autobuse je v levém dolním rohu čelního skla oranžová cedulka s nápisem INVERZE, že se jízdenky necvakají, protože ono za ten den, pokud jdou i zpět to dělá 30 Kč, které by mohli použít na ty věci, kvůli nimž vás pak žádají o peníze. To spíše tak pro ty mimoostravské, protože obyvatelé znajících místní poměry ku vzteku politických prozatímně činných klubů , si uleví, že ušetří, ale to je ve skutečnosti stejné jako kdybych jel někde  na vesnici na místní tancovačku, a nevědomě požádal místní krasavici o tanec s následky toho, že se do patnácti minut na mne sesype celá vesnice, prostě jak se říká NEVĚDOMOST A NEZNALOST MÍSTNÍCH POMĚRŮ NEOMLOUVÁ. Poslanci o tom ani nemají tušení, neboť mají svůj průkaz, takže se o takové věci nejenže vůbec nestarají, když si vozí své ctěné pozadí zadarmo či za naše, ale také zapomenou, protože jejich myšlení zakrní jelikož takovým věcem nevěnují pozornost, časem to prostě uniká. Sám To znám od sebe co se jízdenek týká u dráhy a někdo se mne zeptá, jestli nevím náhodou, kolik tak asi stojí cesta tam či tam a Já vážně nevím, protože se o to momentálně nestarám.Samozřejmě že na ně, tedy na své ratolesti se sílícím egem a důležitosti, protože oni jsou VŠ a nikdo na ně nemá musíte poněkud citlivě a hlavně jít s dobou při vysvětlování. Tedy zkuste jim milí rodiče vysvětlit, že je to podobné jako když se zapne notebook či pc a v levém dolním rohu kde obvykle na obrazovce monitoru je START se nachází INVERZE, možná budou i mile překvapení. Asi je to špatně zase jak jsem zjistil, bezplatně se nejezdí.

Ne, nečtě to případně to raději vymažte z hlavy a každopádně neberte to vážně, vlastně to neplatí, protož jsem se dočetl, že když je na autobusech a jiných dopravních prostředcích MHD oranžová cedule s nápisem INVERZE- více na www.ostrava.cz tak to ještě neznamená, že se jedí bezplatně. Nechci totiž psát nejen věci neplatné, ale hlavně především nechci mystifikovat lidi, nejsem totiž politik. Prostě je dobře, že cestující označují své jízdenky, neboť by je cesta mohla stát více, vzhledm k tomu, že tento projekt původně zamýšlený za účelem větší čistoty ovzduší a snížení provozu automobilů na ostravsku přijde, vlastně nepřijde dle politických mínění nákladně, to vůbec ne, ale je prostě finančně pro hospodářství země nevýhodný a neprosperitní. Co na na tom, že nějakých 350.000 duší z toho vzduchu v hrdle suší a co jim v praze je v ostravě do ovzduší ačkoi to, že sedí protizákonně dávno vědí, tuší. K čemu to potom bylo? jednou tak, potom jinak a občan běžný je jak dřevěná loutka tahaná za provázky jednoho velkého divadla.

Chtěl jsem původně celý článek smazat, když jsem zjistil, že se opět v souvislosti s během události mýlím a psát o něčem zcela jiném. nakonec jsem ale usoudil, že by to byla škoda psaní slov a takhle zničit kus nějakého svého úsilí stejně tak, jako se třeba komunisté snažili zcela zlikvidovat tzv. pánský stav a nadřazenost Slezska či jiné věci, jenže nechtělo se mi to, protože jsem také trochu prochládal v těch nočních mrazech a také si lámu hlavu se zcela jinými věcmi, které jistě mnohým nic neříkají, ale jiným zase něco ano.

Třeba to, že mne opět překvapila SMS od České Spořitelny u níž tedy mám veden účet a na který mi měsíc co měsíc chodí výplata o stavu mého účtu po měsíčním vyučtování. ve znění: " Na vašem účtu jsme zaznamenali dluh ve výši..." Jo, vím, mám tam zásek nějakých necelých dvou stovek, pojednou a to i na  vzdory tomu, že dle nejen mého vyložení Zákona o insolventním řízení by k takovým odtahům po dobu plnění nemělo docházet, ale ono tohleto mně potvrdili pře léty jak advokát či kurátor resp. insolventní správce, tak i ctěné dámy za přepážkami, že se jedná o jiný zvláštní účet, tak jsem z toho ač zvyklý opět na větvi.

Z čistě soudního hlediska bych těmto věcem nemohl dopusti, ale život je o něčem jiném. Pravda, příjmu moc není, práce na ostravsku také pomalu ubývá a vzhledem k mým směnám by mi stejně nikdo nedal nějakou novou podle toho jak bych si to představoval sám osobně, prostě realita a v peněžence akorát dvě sta, které bu´dto vydrří do chvíle než přijde výplata na účet a tu finanční ránu zacelí anebo tam zajdu, abych budil důvěru a snahu a těch několik dní si v naději budu pískat kudlu. Jo zlatí páni poslanci, takový bezstarostný život jejich.

Na jedné straně mám klid, protože z teoretického hlediska bych mohl mít v létě klid již, někdy včervenci, v srpnu možná a opět se stát pánem svých peněz ačkoli jak tak počítám za těch tří a půl roku, to možná mohlo být o měsíc dříve a kdybych neměl ten chvilkový zkrt, tak o dva ještě méně, ale co už, uvidíme.

Uvědomil jsem si, někdy během noci v těch -17.ti stupních, kdy se mi po hodině na venku pomalu zpomaloval metabolismus v těch extrémních mrazivých podmínkách, ačkoli seveřanky by se mohly smát a říct, že je pro změnu z jejích hlediska u nás jaro, že ještě nejsem prostě pánem nad svým osudem ač jsem osudem pro mnohé jiné zcela, že mám svůj osud pevně v rukou. prostě nemám, pořád mne ještě čeká den, kdy něko má nade mnou moc. Jistá žena, snad, pokud se něco nezměnilo, protože ačkoli Král je vůbec tou nejvyšší institucí zasahující do všeho a zastupující vše, tak dle státního zřízení, prostě se  musí řídit i nějakými rozhdnutími soudu. Snad už při toom všem jen proto, že si prostě jen tak čistě z principu váží jistých řekněme autorit v zemi. Ctí je, protože on muž by vždy měl ctít výroky ženy a to i přesto, že pokud člověk po dobu výkonu rozhodnutí je stále pod veškerým dohledem , protože soudní pravomocí je zkoumat jak se osoba vyvýjí v průběhu řejněme jednání aniž by z počátku tušila, kam až se ty věci všechny vyvinou, tak koneckonců která soudkyně si kdy v životě může pyšně říct a usínat s pocitem a předspaním přemítat ty veškeré rozhodcovské okamžiky k nevydržení a pak mávnout svou ctěnou rukou a říct: " Ale co, Soudila jsem Českého Krále anebo Knížete Slezského či dokonce Korunního Prince země Slezské , pokud je to pravdou a ráno si to zase přihasit do kanceláře a ve dveřích prohlásit: " Holky, víte kdo přede mnou na lavici obžalovaných seděl a když jsem přišla tak vstal?"

" Ne, to nevíme."

" No samotný náš Kníže Slezský, či Princ korunní prostě ten kašpar co si říká náš pán Král, každopádně vám povím...prostě pohádka."

"Vážně? A o čem jste si povídali?"

" Vlastně o ničem, vůbec jsem ho nepustila ke slovu. Pouze jsem mu sdělila co bude dál atakové ty úřední věci, na kterých jsme se domluvili."

Prostě pokud de facto se nic nesemele později, tak v historii Země české bude Jediná tedy z pohledu mého. Protože ono za ten čas co se to píše veřejně a hovoří po kancelářích se to mění všechno a kdo ví, jaké vlastně opravdové věci se  při tom všem vědomí honí hlavami a tak. kdo ví, život je různý a kolikrát má spoustu různých situacích na jiných místech a kdybychom měli být všude najednou, tak jsme asi na rozkrájeni.

Kdo ví, třeba to bude pro Ní osobně významný den pojednou, těžko vidět co se v ženě odbývá za děj i když ono někdy stačí pouhý nádech a hdou cítit i doteky v zádech a stejně jako soudci a soudkyně občas přivřou oči své, tak i Já, jenže rozdíl mezi náma je ten, že za ten čas, když já přivřu své oči, tak za nimi vidím různé živé děje a tak toho moc nevyužívám raději, pro ochranu jiných či jen jejich řekněme větší klid.

Pro mne či pro nás je vlastně významný děj to, že konečně prý tedy naševelebné poslanectvo ukončilo doživotnost jejich imunity. Dva roky o tom píšeme veřejně, půl roku o tom diskutujeme, konečně se to dalo do věci dění a nic, až opět musel zasáhnout hlas z těch pater nejvyšších tedy z komor Ústavního Soudu či Správy, neboť ono po poslanectvu nelze chtít to, aby si uvědomili co vlastně znamenají a jaký význam mají výroky královské, protože o tom by zase musel hovořit Kníže Karel ze Schwarzenbergu a ní by se snim nesměli hádat a museli by jej poslouchat a to se nikomu očividně nechce i když občas Kníže prohodí, že ve skutečnosti jsou jako stádo pěstěných lipicánu v císařských stájích z pohledu Krále.

Každopádně i při diskuzích na facebooku táto věc zaznamenala jistý ohlas, když tedy konečně po 20.ti létech ČESKÁ REPUBLIKA  zaznamenala takový průlom ve své historii, že by se to mělo zapsat do učebnic dějepisu, že to snad není ani možné. jenže to je zase vlna pro Ministra Dobeše, který jistě opět bude chtít ukázat EU, že v rámci vzdělanosti a znovuobnovování národní hrdosti v lidech hodlá uskutečnit další projekt za podpory dotací z EU a že jsou opravdu třeba i bez ohledu na jisté komploty předtím. nevím, ale rozhdoně bych tento den, tedy 8. 2. 2012 opravdu dal alespoň do kalendáře mezi Významné dny lidu, kdy padla jistá neviditelná opona či bariera anebo se jen tak případně odhrnul závěs. Pro někoho možná nic, ale pro Nás to má cenu metálů ačkoli v podstatě z toho nic osobně nemáme. Prostě stejně tak, jako do téhle doby i věci jiné, jež tak jdou tím neviditelným pláštěm energetickým....za zády...citelně...

Tak to jen tak prozatím a Já si jdu lámat hlavu nad otázkami pro Otu Hereše z Törru a mazat pod peřinu, prozatím.