"Černá svině !!!...Černá svině!!!" aneb Jak to pískáš,vole?

Poprvé na hokeji.Já,fanda rodných Vítkovic.Tedy ne úplně poprvé,ale poprvé na zcela jiném zápase. HC EATON PARDUBICE - HC OCELÁŘI TŘINEC.Ještě jsem nikdy neseděl tak blízko ledové plochy.Pojednou vidím,jak je hokej opravdu rychlý. Kdysi jsem také patřil k tomu typu fanouška svého klubu,který v každém rozhodnutí,proti mému klubu viděl křivdu,ale dnes se na to dění koukám poněkud jinak.

Jestli fotbal anebo hokej,vždycky z hlediště je všechno vidět poněkud jinak,než když někdo je v centru dění či co nejvíce poblíž.

Mám-li to brát poněkud objektivně,musím uznat,že někdy opravdu rozhodčí,obzvláště ti hokejoví mají co dělat,aby alespoň z 60-ti % pískali všechno dle pravidel či tak jak se má.tedy pokud samozřejmě nedošlo předem k zásahu z vyšších sfér.

Nemám na mysli zrovna sníh,déšť,vítr,zemětřesení či výbuch černobylské jaderné elektrárny.Spíše myslím různé bafuňáře,sportovní funkcionáře a jiné neviditelné stínové hráče počínaje kupříkladu ředitelem extraligy Stanislavem ŠULCEM,kterému nechci zazlívat,že bez jeho verdiktu by se jeho srdeční klub(HC SPARTA PRAHA) pohyboval na předposlední příčce,jak jsem zjistil při čtení DENÍKU SPORT,ne-li už poslední, a jemu podobnými.To potom jde velmi rychle poznat,že zřejmě z nějakého neznámého telefonního čísla na jiné neznámé telefonní číslo,z neznámého místa na jiné neznámé místo ve zcela neznámou hodinu před utkáním zazněl hlas z hůry.

Ne boží,vždyť ani Maradonova tzv.Boží ruka tenkráte nebyla boží,ale Maradonova,tak ať mi nikdo nenamlouvá,že často má někdo boží vnuknutí...

Ono tedy ani ne tak ve fotbale,kde se rozhodčí nemusí mít strach z toho,že by dostal do nechráněné části těla míčem a více se může soustředit na hru či na to,zda z hlediště na něj neletí nějaký předmět v podobě mince,kamene,kelímku od píva,plechovky,kus nedojezenéhé klobásy s hořčicí anebo chleba.

Hokejový rozhodčí to má pravda poněkud těžší,musí uhýbat svištícímu kotouči z tvrdé gumy,dělat opičí skoky na plexisklo a nestíhá v tu chvíli obvykle odvrátit zrak  aby zjistil,zda náhodou nějaký hráč se zrovna nenachází kupříkladu v postavení mimo hru či nefauluje.Ono také:OTOČ SE!!! a v tu chvíli zjistíš,že tím samým směrem opět letí ten sám kotouč,opět kolem tvé hlavy,opět rychlostí aut,které právě konečně opustily město a mohou se pohodlně odrazit od rychlosti 50 km/h,a pustit to na plný plyn.

ČERNÉ PRASE...ČERNÉ PRASE !!! každopádně z hlediště ozývá se.Na nováčka poněkud padá nervozita a chybuje se více a více,což domácí fanoušky každopádně rozlítí ještě více a už by mu nejraději rozbili hubu a ještě,než je kolikrát místní hlasatel uklidňuje tím,že mají fandit poněkud sportovně skandují po vzoru nějaké lidové písně: TÁHNI DO PRDELE UŽ TĚ MÁME DOST ! ... TÁHNI DO PRDELE UŽ TĚ MÁME DOST ! ... TÁHNI DO PRDELE....DO PRDELE...DO PRDELE UŽ TĚ MÁME DOST !!!

Chudáci rozhodčí,ale kolikrát se nedivím,že to tak dopadá,každopádně jsou to páni na hřišti a slovo kapitána mužstva či jiného hráče ve většině případech končí.tzv.PANENKOU ,tedy osobním trestem.

Sice jen proto,že rozhodčí je autoritou na hřišti a ta se musí uplatnit i za cenu kolikrát spravedlivého posouzení a tak ti pruhovaní sudí,často lidi ze sedadel budí.

Veškeré stížnosti klubu k asociaci rozhodčích,jelikož hned po utkáních je zakázáno jakkoliv komentovat pod pokutou výkon rozhodčích,jelikož se tím zabývá arbitrážní komise rozhodčích,které v 90-ti % přijde s verdiktem,že vše bylo dle pravidel často končí u ledu,tedy pod stolem.

Co říci závěrem,každopádně se lidé,pro něž se často hraje rozchází domů se smíšenými pocity a názory,že tentokrát to sudí moc drží na uzdě a hráči samí nevědí jak mají hrát,že by se příště vyprdli na to,aby na nějaký zápas se šli podívat...tedy jen do té chvíle,než přijde další kolo a tak to jde pořád dokola.