24-04-2012 Prezident na ostravsku aneb když se něco musí

Možná, že časově to nebude ladit. Nevím již přesně na den, kdy Prezident ČR opět navštívil tradičně ostravsko, jenž se poslední dobou stalo častým místem návštěv momentálního Prezidenta ČR Václava Klause. Tentokrát to byly návštěvy v Bruntále, frýdecko-místeckého Sviadnova s tradiční autogramiádou v knihkupectví Librex v Ostravě. Možná i spojeno s uctěním památky k výročí osvobození Ostravska rudoarmějci v nedalekem památníku v Hrabyni. Spíše to vypadá na termín až ke konci dubna. Nicméně celá ta vyvíjející se politická situace v České republice mne nutí vyjádřit se všeobecně k tomu již nyní, abych nemusel na ní myslet a mohl ji konečně vypustit z hlavy.

Ono totiž je logické, že s takovou návštěvou se do éteru dostanou i zprávy jiné. Jako že čeští poslanci okamžitě uzákoní daň z přijatých darů pro Prezidenta, ale na sebe v tomto poněkud zapomenou či opomenou. Jako že, Státní zástupce může být žalovan za zkritizováni prezidenta ČR a podobně, což za zcela běžných okolností bych mohl být i Já. Neboť pokud v té tříleté cestě co by Panovník a Král zastáváme vedle prezidenta jiné záležitosti a musíme zachovávat všelidský artefakt a proto, že jistý čas naše slova v jiných kruzích mají také nejenom svou váhu, ale i svůj vliv na další věci ať již politické či ekonomické, také nemusíme, shledáme-li, jisté rozdíly ve vyjádření s Prezidentem zcela ve všem souhlasit. Prostě každý to vidímě nějak po svém, ze svého hlediska či svch vlastních životních skutečností a zkušeností a navíc právo svobodného vyjádřování by nám v tom mělo napomáhat, opomeneme-li naše nynější skutečnosti, že vlastně ku podivu neuvěření druhých si žijeme po své Smrti svůj druhý život a že Zákony jsou dělané jen pro lidi a ne pro božstvo čili by se nás neměly týkat vzhledem k tomu, že co by Monarcha či Panovník představujeme institut především nadzákonný. A pokud je něco Nad Zákon, tak je jasné a zcela logické, že naše názory neujdou pozornosti i ochráncům či správcům těch zákonů čili soudnímu systému.

Navíc skutky či zahálení a neznalost zákonů či jejích mylné vyložení některých politických představitelů, která ve skutečnosti se neomlouvá nám v tom byla hodně nápomocná. Tedy pokud se jedná o složení Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR, která není v souladu se ZÁKONEM O VOLBÁCH a tím i zároveň s jistými odstavci v Ústavě ČR čili právní páteři státu.

Vzhledem k tomu, že někdy  na konci podzim loňského roku, jsme shledali, že poslanecká Sněmovna je obsazena zástupci politických stran, jenž v při posledních řádných parlamentních volbách nejen, že nedosáhly potřebných 5% hlasů, ale nekandidovaly vůbec vlastně celá věc je v čekání na to, kdy a zda Předseda Ústavního sudu ČR do vypršení svého mandátu navrhne momentálnímu Prezidentu ČR rozpuštění politických klubů a ten se do vypršení svého mandátu rozhodne tak učinit či nikoli. Z čehož zcela samozřejmě vyplývá neslučielnost v zákonech související s automatickou ztrátou poslaneckého mandátu zpočátku jistých politických provinilců a posléze i dalších řekněme vědomých spoluúčastníků, pokud bycho měli jít do důsledku a o tom, že vše se hned rychle roznese, tak vůbec nepochybujeme o tom, že to ví celý Parlament ČR v čele s Premiérem Petrem Nečasem a předsedkyni Poslanecké sněmovny, o níž máme své mínění, paní Miroslavou Němcovou, kteří na základě zjištěných skutečností mají také své povinnosti, jenž poněkud opomenuli anebo si řekli, ale to jen jeden blázen si tady píše nějaké nesmysly, kterým pro změnu věří jiná část národa a které naštěstí Česká televize či jiné veřejnoprávní či konkurenční média nikterak nezcenzurují či neopomenou, závislé na tom, že mediální výstup či prezentace politika je draze hrazena zřejmě ze státních peněz a nikoli ze fond privátních či osobních.

Myslím si totiž, že kdyby tak bylo, tak jistě by mnoho politiků tolik nevystupovalo a nevyjadřovalo se.

Protože tohleto je stále jediná ještě právoplatná legislativa české vlády a jsem přesvědčen, že když se nad tím kdokoli zcela normálně, nezávisle a neovlivněně, zcela nestranně zamyslí, tam mi dá za pravdu. Nic méně i my si tuto dobu čekání musíme vyplnit jakkoli, protože život se nezastaví.

Prezident ČR je funkce dočasná, ale Král či jiný titul šlechtický je věčný a tak my budeme Králem ať již českým, polským či finskýma kdo ví kde nás za ten čas jiné skupiny lidi takto vnímají anebo se tak rozhodli či nazvali nás během tohoto půl roku, celkem pořád.

Což samozřejmě tak trochu souvisí i s jistou autoritativní instituční hierarchii ve společnosti i když dávno o tom máme své nabyté vědomí a víme jak by to mělo být, koneckonců i z toho hlediska, že královské soudy jsou již neměnné a počínají slovem, jenž dělá Krále Králem. Řekněme jen k tomu prozatím tolik, že nám stačí úžas či uznání, případně podiveníe právě těmi lidmi nad tím, že se jedná o tzv. Soudny 1. stupně i když ono tím časem předčily i ten 1. stupeň.

Prezident sice při své návštěvě zmínil ten fakt, kdy pozitivně zhodnotil jistý systém na ostravsku, který se rozjel od dob primátorství či hejtmanství pana Evžen Tošenovského. Nicméně si dovolím namítnout, že tomu tak není doopravdy, protože ono to dle mého názoru jistý čas dělají jiní lidé a ze zcela jiných, když už tedy poltických uskupení či hnutí. Každopádně nás těší, že prezident na ostravsko jezdí rád, což věřím tomu, že pro jeho oko a ty věci, které rád vidí mu přináší takovou ryze jeho osobí radost, protože on je pořád hlavně srdcem i duší ekonomem. A ekonoma vždy potěší, když něco kvete či prospívá, prosperuje. Když tedy při své předchozí návštěvě vyzdvihl, že se mu líbí, jak jde cítit, dynamiku kraje. Vlastně pořád jedny a ty samé slova.

Jenomže Slova, to je to, co dělá všechno vším a nad čím je nakonec postaveno rozhodnutí, jak justiční, tak i politické. Jinak by kolikrát ani novináři nebyli odkázání... třeba, obraťte se na Paroubkovy lidi, když chtěli zjistit až nápadné kupování různých nemovitostí v docela krátkém čase, který ani zcela normální člověk či sám podnikatel nedokáže takto využít.

Král tedy máme také své lidi, také se na ně obrácíme, někdy se žádosti, jindy se zmínkou, přáním či jenom tak a výsledky? ty nás někdy těší, až k překvapení mnohých jiných.

Stejně tak nakonec na zcela vysoké statutoprávní úrovni záleží na rozhovoru a názorové výměně, tedy kromě toho, že i to mezitím se dá vyplnit jistými mezičiny ostatních, založených na svém vlastním úsudku, zjištění, rozhodnutí se a využití svých možností v zájmu dobra všeobecného a v prospěch země, ne jenom materiální.

My dohlížíme jestli ty věci se udějí přesně tak, jak si představujeme či přejeme případně tak, jak prostě mají být, ať již v duchu toho, že co král vyřkne má se státi.

Bohužel i my zatím stále musíme jednat poněkud neoficiálně, i když se divíme, neboť kupříkladu, pokud počátkem června zasedne klasicky sněmovna i když v podstatě již nelegislativně a odhlasuje Ráthovou nevinnost což se ovšem dá kdykoliv zpochybnit, neboť právo poslaneckého hlasování mají jen ti, jenž zvítězili a byli řádně zvoleni voliči aniž by došlo k dalším změnám na základě svých vlastních rozhodnutí a chtění. Protože pokud se hlasování zúčastní i strany neparlamentní, tedy ty jenž nefigurovaly v posledních legislativních volbách, lze toto považovat jako nelegitimní, protizákonné a neústavní. Nehledě k tomu, že co se poměru hlasů týče, tak kdo ví zda se všichni poslanci zúčastňují hlasování aniž by bylo ovlivněno počtem hlasujících. Je zcela logické, že ti, jenž jaksi vypadli stranou z toho pomyslného pětibarevného koláče se raději zdrží hlasování anebo mohou hlasovat na základě svého vlastního úsudku dle ústavních zákonů:

Čl. 6

Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.

"Což si myslím, že pokud se jedná o názor či postoj strany, tak z taových 70.-80.-ti % nelze hovořit o zcela individuálním neovlivněném svobodném rozhodnutí, nýbrž preferování zájmu kolektivu."

Každopádně o Ráthově osudu by měl rozhodnout soud, který má stejně jako Král tu výsadu soudit a odsuzovat, nikoli zastáncisvých osobních zájmů a profitů, jenž se nacházejí v politice. Bohužel musíme brát v potaz i ty věci, které se jsou tak jak jsou, což znamená, že zřejmě k tomu dojde a pokud kamarádi a finančně zaujatí jedinci budou hlasovat ve prospěch Ratha ačkoli někteří se jej již zřekli, tak to opět bude hodně naznačovat o tzv. důvěryhodnosti české politiky a také dalšímu pohledu zvenčí na ní.

Každopádně, pokud vše má potvrdit prezident ČR a zpečetit svým podpisem, tak se může také stát, že to schváleno být nemusí a přehlasování prezidentského veta nelegislativní poslaneckou sněmovnou či torza na základě otázky nezávislého vnímání ještě může mnohé v této situacu změnit.

My, co jsme si na tento způsob přehazování horkých brambor zvykli se samozřejmě na veškerá úskalí musíme připravit tak, aby nás v té Boží či Božské válce nepřekvapily.

Samozřejmě, že máme zájem o to, aby vše dospělo do zdárného konce a alespoň minimálně to očistilo jméno české politické scény a trochu to pozvedlo důvěryhodnost.

Stejně tak ovšem může být i Král či Monarcha v té obrodě Království Českého či Polského, protože ono je to dvojí, mezi léty 2013-2018 může být v rámci preferování Konstituční monarchie uzákoněn a ukotven v Ústavě ČR, všechno je možné, vždyť se jedná jen o hé návrhy a body a hlasování, rozhodnutí se a podobně se všemi dalšími věcmi, jenž k tomu patří.

Ačkoli Král a jeho osobnost je vždycky něco více a vždy má právo zasáhnout do věcí, o kterých je přesvědčen, že by mohly být spíše ku škodě, stejně tak jako i poslanec má právo se rozhodnout, zda se vzdá sám svobodně a dobrovolně svého mandátu a s tím i spojenými výhodami či mu má být poněkud násilnější formou odebrán, pokud se dojde k úsudku, že opravdu automaticky pozbyl platnosti.

§ 2

Překážkami ve výkonu volebního práva jsou

a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu,1)
b) zbavení způsobilosti k právním úkonům.2)

Tak to tak o politické situaci v Česku a vyjádření Krále, prozatím...

Nehledě k tomu, že veskutečnosti věci královské jsou udělaný a ušitý na míru a tělo Panovníkovi, což rozlišuje pak i další věci.

Nyní vám přinášíme slavnostní úvodní část Ústavy ČR - preambuli.
"My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky."
 
Docela by mne závěrem zajímalo, jak se střeží zděděné, přírodní a kultruní, hmotné a duchovní bohatství? Zda tím, že se z Česka udělá úložitě jaderného odpadu? Zda tím, že se spousta budov převede na zahraniční fondy, které mají zájem celou věc jen zakonzervovat a nechat zchátrat či tím, že si zvolíme zástupce, jenž se pohybují na trestním poli a pokud jim znebude odejmut mandát, tak zřejmě za chvíli bude Poslanecká Sněmovna zet prázdnotou a hlasovat se vude z vězení. myslm si, že vazební věznice by se měly připravit a raději hlasovací zařízení již zabudovat předběžně, protože pokud i poslanci,. kteří již dávno tam nemají co dělat zůstanou i nadále ve své funkci či budou ponecháni díky lhostejnost jiných institucí a pokud Parlament není nafukovací hala a má svůj přesný počet míst a zvolené strany jsou tak neschopné si dosadit své náhradníky a předsedkyně Poslanecké sněmvny či jisté ústavní a parlamentní komise toto kontrolovat a řešit průběžně v rámci hesla " Klidně lhářům či tě, jenž se kasají na billboardech klamnou reklamou, důvěřuj, ale raději je prověřuj !" a na toto dohlížet, tak se to oprvadu může stát, že nebudeme ani takl vobodný policejní stát či demokratický či spíše ...jak se to říkalo? Že i nadále budou tvořit naši budoucnost muklové? Čili osoby určené k likvidaci? Jak to bylo takto pojmenováno předozím totalitním režimem, o čemž jistě spousta bývalých soudruhů v čele s předsedou neparlamentní strany NS-LEV21 vzhledem k jeho stranické minulosti a angažovanosti ví své.