20-04-2012- Narozeniny

Je den mých narozenin. Jaké budou asi, jak je strávím? Kupodivu a vlastně v dnešní době už ani není výjimkou, že spíše u počítače a facebooku. Koneckonců nejsem a nebudu jediný. V podstatě lze letošní narozeniny zhodnotit pozitivně oproti loňskému roku. Přes stovku přání, to se jen tak nevidí hned. Krásný pocit vědět, kolik lidí na člověka myslí.

I Chico mne překvapil mile a vcelku nečekaně. Dárek takhle jsem již dlouho nedostal. Chtěl mi v jednom obchodě v Kotvě koupit něco a tak říkal, ať si vyberu buď tričko anebo mikinu. Já mu říkal, že to snad ne, ale on si stal za svým, že to prostě pojedeme koupit, že mu tím udělám radost. Nakonec zvítězila zimní bunda. Nebyla ani drahá, ale byla dobrá a hlavně, cítil jsem se v ní skvěle.
Důležité je, že ta jedna ze dvou, co jsem měl, již měla dotrhané rukávy a máti využila volné chvíle a i když jsem v ní chodil stále a rád až do roztrhání ne těla, ale podšívky, jak se říká, tak skončila v kontejneru. Takže vlastně užitečná věc.
Pařit jsem nikde nebyl, proč také. Kolikrát nyní co dělám pro PRYnCYPall.cz ty věci kolem muziky, tak díky tomu času a tak těm věcem přijdu jako slepý k houslím. Někdy. Takže spíše odpočívám a vychutnávám si volno, dokud jej mám a dokud je. Prostě co, nejsem už ani mladý, ale ani starý, prostě tak akorát a to stačí.
Večer poslouchám Radio ČAS, zda si na mne taky někdo vzpomene a bude to stejné jako před těmi třemi či dvěma léty i to nečekám. Taky již delší dobu neposílám nic, ale někdy jindy se mi zdá, jako by to pořád ještě fungovalo. To spojení.
Jenže ono z těch Miláčků a Lásek, Sluníček a Měsíčků se jednomu akorát motá hlava a co jmen se týče? Vždyť to je tolik a tolik lidí, že stejně nevím anebo není ta jistota, zda je to vážně pro mne či pro někoho jiného a zda je to opravdu od toho, od koho si myslím anebo zase nějak jinak.
Kašlu na to, však jsem jim sděloval, co mají a jak dělat, pokud chtějí a když nic není, tak se jim nechce. To dá rozum, protože kdyby něco bylo, tak bych o tom dávno věděl, četl a podobně. Nejen tak z doslechu, co zrovna nějaká jedna ženská povídala, vytýkala a podobně. Na to nehraji, protože z toho jsem jaksi vyrostl dávno v praxi.
Co se věci kolem politiky týká. Ne, že bych neměl čas držet tu bandu zkrátka, jen aby věděli. Ale nehodlám si kazit náladu něčím, co každého dennodenně štve a nic dobrého nepřináší, i když se nepřátel nemá člověk lekat.
Každopádně v každé válce jsou i jisté chvíle či minuty ticha před bouří anebo mrtvolný klid a napětí jako těsně před útokem. Alespoň Kníže to někdy sem tam sdělí ostatním obviněným a vlastně dalo by se o nich tvrdit cokoli. Však co, není všem dnům konec a boj ať se někomu chce či nechce a vůbec tak to všechno, celý ten děj je naplánován i vyššími distancemi spíše na příští rok + další dva ještě, tak proč to spěchávat.
Myslím, že to tak stačí vše ke dni mého narození, tedy tomu matričnímu, protože to druhé proběhlo o nějaký ten měsíc jindy. Jen už nevím přesně kdy, tak si to tím sledem zase připomenu.
To jen tak, kdyby někoho se zase napadlo přihlouple zeptat: „ O co jako že jde?“Chci ještě někdy dát dohromady ty své básně a poézii, kterou jsem tak z duše psal, takže  na to tak postupně asi taky dojde.
O politiky nejevím zájem. Ono totiž i královská čest a hrdost je jednou královská a má také své podmínky a vůbec, tak ty věci kolem. Navíc ono, když někdo ztratí právo legislativy, tak …
Vlastně ono s Králem je to tak, že prostě stačí napsat, že z politiků nikdo v podstatě nemá platnost slova a onu v tu chvíli, se tak stane, protože tím je odebráno.
Navíc jednouo jsem prohlásil, že vlastně na základě celé té legislativy či exekutivy anebo úřednictví či spíše tomu autoritativnímu boji, jsou pro mne už jen význačné slova buďto prezidenta ČR  a Předsedy Ústavního Soudu ČR zbytek jaksi ssvou šanci promarnil či to prostě prohrál.
Jistě, spousta lidí kolem vlády a z politiky může zase namítat či jakkoli spekulovat, ale bohužel mají smůlu. Zákonitost je jednou zákonitost a pokud dojde na přímou slovní konfrontaci, tak tam se ukáže. Prostě se z toho příběhu o lásce , životě a smrti a po smrtnosti stalo drama na pováženou. A kdyby někdo zase chuť nadávat ať to necpu mezi zprávy, tak má také smůlu, neboť svým způsobem jsout to pro některé také zprávy. někdy bych řekl, že i důležitější než ty televizní a tak vůbec, co se kde pustí, domluví či zaplatí a podobně. Tak to tak zatím.