0008. Vyhrají Němci anebo Španělé aneb Eva a chobotnice mají jasno

Je to poprvé,co tento něco jako román zasahuje do sportovního odvětví a tak zkouším co to udělá se sportovními fajnšmekry,leč i sportu sluší trocha romantiky,myslím si  a dodávám,ještě štěstí,že na facebooku se najdou,kteří si to čtou tak nějak s přehledem.Tak asi tak již dva dny debatujeme s Evčou o tom,kdo nakonec získá titul mistra světa ve fotbale za rok 2010.Mně po shlédnutí zápasu Argentina-Německo,kdy naší západní sousedé zcela jasně a kupodivu i famózně přehráli jihoamerické favority napadají právě němci,ačkoliv jsem je vždycky nesnášel a nikdy neměl rád a Španělé mně byli kolikráte daleko sympatičtější a Eva inuitivně dává na svůj pocit,jelikož jiněco říká,že to budou právě Španělé a tak se tak po dva dny snažíme rozluštit tuto hádanku.Pro Evču je spíše co by pro ženu fotbal zcela nezajímavou a nudnou hrou,která ji nebaví,ale přesto jí ten zápas Holanďanů s Uruguaci chytl natolik,že poněkud změnila názor.Více jí baví hokej a mně poslední dobou také,protože každý má rád když se něco děje a fotbal často zavání spíše nudnými okamžiky,sem tam zpestřenými nějakou tou šanci,ale to čekání na ní asi nikoho nebaví.Takže spíše to sledují tak nějak sporadicky,ale Evu to zajímá,protože se spolu bavíme i o věcech o kterých některé ženy nechtějí ani slyšet anebo kdyby jen něco zaslechly,tak spustí jako flašinety přesně ty věty,které muži nemají rádi,když dělají něco co v podstatě by se asi z morálních důvodů nemělo či nehodilo,ale stejně nakonec když se podaří,tak peníze příjdou vhod i té ženě. Což jsem rád tomu,že mohu nabýt dojmu,že Eva je výjmečná v tom,že se s ní vlastně mohu bavit bez nějakých komplikací dá se říct zcela o všem a tak nějak,ačkoliv na nohou od půl čtvrté rána a v nohách zase našlapaných několik kilometr kolem vlaků v práci trávíme 1. půli jihoafrického semifinále.

Vlastně již od samotného rána,co se s Evou bavíme,krom věcí s tím spojenými po telefónu a vlastně zjišťu ji Já či zjišťujeme,že v podstatě dá se říct,již spolu intenzivně žijeme a prožíváme doslova všechno.Co více si můžeme přát a tak je jasný,že prostě každej den se spíše bavíme o tom co bude dá a někdy toho moc nenamluvíme.tedy moc toho o čem lidé většinou diskutují či se nebaví a vlastně i díky těm mým dejme tomu slavným blogům a výrokům při kterých si inteligentní hlava ,která má zájem poznat sebou vybraný objekt dokáže přebrat právě to co potřebuje,zcela na základě svobodné mysli,jež blogování nabízí,nehledě k tomu,že v podstatě se zde dají inapsat věci,které si prostě nestihneme říci mezi sebou,poněvadž tam někkdo zazvoní,tam přijede práce,tam příjde brácha,tam mne matka pošle do obchodu a spousta spousta dalších zcela normálních obyčejných věcí životních,které jaksi všichni známe.navíc si říkám,že jsme stejně zvláštní vztah,asi nejveřejnější v celé naší zemi,ne-li rovnou na planetě.Ono se to už tak nějak spojuje jedno s druhým,když Ona Eva...prostě také je zvědavá od přírody jen na to jak a co napíšu co si myslím,zkoumá mý pohledy a z toho si vytváří své názory a postoje,svůj klid a jistotu,bezpečí a vlastně to,k čemu to spěje a když jí není něco jasné či když jí je nejasné,prostě dovysvětliíme si to telefonicky.Obvykle,ale nyní ne...právě začíná fotbal.

Pojednou mně přichází velice těžký zařadit sport do romantického čtení pro ženy: No co toto je za nová telenovela? Jistě by podotkl kterýkoliv jiný začtený do sportovních výsledků,určench poslední dobou nejenom pro chlapy,jak se říká.

Konečně po hymnách sudí zahajuje to očekáváné klání svou kouzelnou pískalkou a mně po chvíli zvoní přichystaný mobil,na nějž ještě před čtyřma hodinama přišla SMSka z nedalekých Pardubic: Těším se na večer,až budem spolu fandit:)Doufám,že se do té doby nepohádámeale myslm,že už je to lepší než na začátku,kdy byl oheň na střeše.

Jo,kdyby byl jen na střeše,pomyslel jsem si v tu chvíli a očividně cítím Evin strach a touhu,prostě užít sikrásný večer,přesně nalajnovaný,tak jako čáry na hřišti v Jihoafrické republice a hlavou se mi honí ten začátek našeho zápasu,kdy jsme se spletli jeden druhého tak nějak navzájem,kdy prostě Ona si myslela,že to co se píše na Facebook mou rukou píše Tomáš Vartecky a Já se domníval,že ta co mně píše na mobil je Lucianna Krecnarová,ačkoliv jsem si říkal: To jo hochu,ta by ti tak určo napsala hned,

ale ono když se říká,že JEDEN NIKDY NEVÍ,tak ono pojednou,aby toho nebylo málo nevěděli hnedle dva,ale dokázali si to vysvětlit.Leč i to mý slavný já pojednou dostalo strach,aby opět něco nezkonilo i když neúmyslně.Zná  se a to moc dobře.Také poslední dny tomu více či méně nasvědčovaly,ale naštěstí je si vědomo,jaký že poklad se skrývá právě v Evě.

Ale to už španělé obstřelují stále nedobytnou německou tvrz a náš rozhovor se spíše jeví takový nyní nepřímý,vzdálený.Bodej ne,když naše oči se upírají směrem k televizním obrazovkama a probíráme či spíše Evča se nechává zasvěcovat do fotbalových tajů,které kolikráte neodkryje ani ten nejlepší bafuňář.Naštěstí na takové soutěži jako je Mistrovství světa to snad nehrozí,škoda jen,že zrovna tohle komentuje Pavel Čapek,je to nezaživné stejně jako hra německého týmu.Zlatý Bosák,shodujeme se,když se zrovna bavíme o tom,jakouže někteří fotbalisté oplývají inteligencí a čtu Jí z ČILICHILI některé docela dobré výroky slavných jakoby hvězd: Je mi jedno,jestli projedeme všechny zápasy,když nakonec tu ligu vyhrajeme. (Mark Viduka-tuším hráš USA) anebo Letos jsem dostal 14 karet.8 zaslouženě,ale těch zbýjících 7 bylo neprávem.(anglický skandálista a ochmelka Paul Gascoigne) či Ve fotbale rozhoduje prvních 90 minut.(legendární Bobby Robson) jako by nevěděl,že kolráte rozhodují i minuty v nastaveném čase či dokonce i penalty či trestné kopy a v neposlední řadě i výrok Uga Ehioga z nevím odkud:Jsem tak šťastný k to jen jde,ale už jsem se měl i líp.

Byl jsem sice přesvědčený o tom,že němci vyhrají a budou mistry světa,ale Eva a dokonce i ta chobotnice mne nakonec přesvědčily o něčem jiném,takže jsem raději vsadil na to,že španělé vyjdou co by vítěz.Sbohem soutěži o Hyundai i30,kde jsme tipovali,že se tam vejde 723 fotbalových míčů,ale kdybych už tenkrát,tedy předevčírem dal na Evu,mohli jsme i my být stále ve hře.Asi to tak má být,Eva mně totiž říkala,někdy zpočátku našeho vztahu,že je spokojená a nechce nic měnit,takže ji to vychází přesně dle jejího gusta.

Chvílemi se mi zdá,že v Evině telefónu slyším spíše ozvěnu toho co se děje v televizi i říkám si: Že by to tam měli poněkud opožděný?Ale tak samo to mohla vnímat i Ona.

Tedy po chvíli našeho rozhovoru,který kdyby nebyl,tak by se ten první poočas snad hrál ještě do teď,přišla očekávaná přestávka na vykonání osobních potřeb jako čas na cigaretku,pívo,kabanos a věci jiných,ale Evča mi hned na počátku naší komunikace položila velmi důležitou otázku zda-li mám gumičku  na zavařování,to abych si s ní udělal čelenku a mobil připnul k uchu,budu se muset poohlédnout po nějaké té běžkařské čelence.

Přeci jen vše nejde podle plánů či představ a Evča do druhého dějství nastupuje s nepatrným zpožděním,jelikož ji přišel navštívit soused a donesl jí proviant pro její černou labradorku.Holt,když ve fotbale nejou góly ani tyčky,tak i tři tyčky psího salámu se počítaj.

Naštěstí jsme o nic nepřišli.Eva volá a po chvilce vysvětlování španělé zvedají ruce nad hlavu a chvíli po mně Eva křičí. Góóól a je tam. Je tam !!!

Posledních pár minut bylo ostře sledovaných a hektických,kdy se z Pardubic ozývá: jak si ten rozhodčí vůbec může dovolit nastavit ještě více než ukazují,vždyť už je to o půl minuty přes tři více,ale nakonec se Eva zaslouženě dočká závěrečného hvizdu a při otázce: No ale Tobě to nevyšlo,jsem ji řekl,ať se nebojí,že jsem dal na ní i chobotnici.

Tak proč se neraduješ?...no protože tam je ještě něco takže se budu radovat případně až ráno.Nehledě k tomu,že vážně ono padá na mne únava,při zjištění,že jsme od půl čtvrté rána na nohou.Loučíme se a jdeme spát.Vždyť ráno je taky den.ještě rozebíráme finále a Eva podotýká,že ač fandí Španělům,tak přesto si myslí,že tulipánům bude hej.

Usínám se slastným pocitem,že vlastně bylo štěstí,že to ti němčouři nesrovnali,protože to bychom šli spát ještě později.

Krásný to společně strávený večer i když společněji by byl jistě hezčí.

Bože kde do rána...