Omyl JUDr. Gustáva Husáka.

Do historie vešla jeho věta: "Naše hranice nejsou žádné korzo". Jak zvykle se tento kněz komunismu opět mýlil. 

Naše země má mnoho krásných míst, které mohou soupeřit s již trochu "profláklými" regiony kdekoli ve světě. Před necelými 30 lety se pro běžné občany otevřela část jejich země, která byla po dobu 40 let zapovězena. Vstup byl tehdy možný jen se schválením příslušných "orgánů" a jen pro prověřené soudruhy. V obcích u hranic, které nešly zničit, bydleli často ti, kteří tak nějak "pomáhali" našim statečným pohraničníkům sledovat neznámé osoby a nahlašovali pokusy o "proryv" /odborný termín/. 

Dnes již nikdo nenahlašuje, právě naopak, spíše hosty vítají a nabízejí velmi kvalitní ubytování, jídlo a pití a veškerý potřebný servis. 

Oblast od Mikulova až do Hevlín a rakouskou Laya an der Thaya je rájem pro cyklisty a doslova hraničním korzem. Račte vstoupit.

Je milé vědět, že je člověk vítán. Rakouští sousedé jsou milí, zdvořile zdraví a vždycky se usmívají. 

Za krásného počasí vjíždíme k našim sousedům na přechodu v Mikulově. 

Člověk se ledacos dozví. Třeba to, že se někomu podařilo odejít a zůstal živ a zdráv. 

Zajímavé sousoší od pana Koblasy je umístěno přímo na hraniční čáře. Rodina měla štěstí.

Tady je to o cosi smutnější, neboť na této tabuli je vyjmenováno 30 lidských obětí polského původu, kteří narazili na geniální vynález soudruha Ludvíka Hlavačky, spočívající v nabití drátů proudem, který spolehlivě zabíjel. Vše v rámci ochrany země před agenty Západu a praktické ukázce principu komunistického zřízení. 

Dnes by soudruha nejspíše trefil šlak, protože průjezd je bez drátů, kontrol a pasu. Takže vzhůru na korzo.

Korzo je rovné, bez velkých zákrut, bez lidí a plné vůně rozkvetlých akátů. 

Jsou všude a tvoří boční stranu korza. Blog nemá možnost tu omamnou vůni přiblížit.

Někdy je korzo úzké, tvořící bezmála tunel. Rovné, zvládnou i starší a pokročilí. 

Ale ani tady se všude nesmí. Soudní stíhání má opravdu odstrašující charakter.

Starý klášter u Mittelohru slouží docela jiné činnosti. Hříbata byla velmi družná. 

Přechod u Nového Přerova nepostrádá poezii starých časů.

Kaplička přežila i komunismus.

Určitě v tom měla prsty i Panna Marie. 

Kaplička přežila, zatímco budova kasáren v oblasti Hevlína je už zcela nepotřebná a čeká ji zasloužený konec.

Dyje tvoří hranici Česka a Rakouska. Z rakouské strany jsou četné rybářské chatrče. Klid je úžasný. 

Soutok Dyje /zleva/ a Moravy /zprava/. Ta vyklopená vrba na výspě je Česko, vysoké stromy napravo Slovensko. Foceno z rakouské strany, kde se člověk dostane čirou intuicí. 

Nastal čas návratu, opět klidný přejezd hranice středem korza

Stejný část korza z druhé strany. Nikde ani noha.

Korzo u Mikulova má konečně svůj smysl. Je plné cyklistů a bruslařů. 

Takže, díky za návštěvu, přeji krásné jaro a všem doporučuji korzování i tam, kde to dříve nebylo možné.