Nějak mi těch lidí, co chovají hady není ani moc líto. Had místo aby si užíval života v přírodě, ulovil si na co má chuť, celý život stráví v terárku. Být hadem, hodím si mašli.

Škrtič se může uškrtit.

Tééda, to bylo drsný. Nádherně jsi popsal pocity toho momentálně bezmocného člověka. Málem mi kvůli čtení přetekla voda z nových brambor, ale musela jsem to dočíst!

Bylo mi to vyprávěno oním mužem. Jen jsem to převyprávěl.

Dobře napsáno. Napínavý průběh a dobrý konec. Trochu (ale opravdu jenom trochu) vás podezřívám, že ten článek má kromě jiného vyjadřovat i váš odmítavý přístup k eutanázii.

Můj postoj k euthanasii jsem opakovaně vyjádřil mnohem jasněji, pane Šťastný. Jsem důsledným odpůrcem a vím proč.

Vzpomněl jsem na dobu před ...x lety. Na geologické expedici v Arábii jsme měli jakýsi protijed pro případ uštknutí jakýmkoliv hadem ( nevím , zda je to vůbec možné -:) ). Měl se uskladňovat v lednici - tu jsme měli - petrolejovou . Ten někdy došel , maso jsem rychle snědli , ale co se sérem?

Asi to stejně bylo placebo. No co , přežili jsme , i resekci zubu vyvařenými kombinačkami...

Super knizka je "A Johny si vzal pusku".

Parádně napsané

Konec dobrý, všechno dobré!

No jo, dopadlo to dobře, ale bylo to o fous....

Chudák kobra, že ji potkal takový těžký osud odloučení od milovaného páníčka...

No fuj, je mi špatně

Přečtěte si knihu Skafandr a motýl. Ta má také reálný základ. My na motivy téhle knihy před 6 lety hráli zážitkovou hru, a bylo dost šílené nemít možnost komunikovat jinak, než mrknutím oka. Musím přiznat, že bylo strašně frustrující nebýt schopen vyjádřit myšlenku, kterou vyjádřit chci, pokud jsem omezen jen na "ano" a "ne", když se mne ošetřující neptá dostatečně obecně.

Zhruba rok poté, co jsme s exmanželkou tuhle hru hráli, se jejímu tátovi zhoršila roztroušená skleróza natolik, že ten locked-in syndrom poznal z první ruky také, jenže narozdíl od nás ne jen jako hru:-(. Zlaté uštknutí hadem! U něj máte šanci nejen na přežití, ale i na úplné vyléčení...

P.S. Jedna věc mi v tom příběhu nesedí. To, jestli člověk žije, přeci neposuzujeme podle toho, jestli je schopen reagovat, ale podle toho, jestli vnímá, resp. jestli mu funguje mozek. Což jsme schopni s dnešní medicínou (už pár desítek let) dobře odlišit. Přitom standardně se u nás odpojují jen lidé, kterým odumřel mozek. Nebo ne?

Zdravím.

No, jestli roztroušená sklerosa dojde na locked-in syndrom, pak je to děs. To opravdu nereagoval ani očima? Nebyl schopen jediného gesta? Nikdy jsem tohle neviděl. ̈

K Vašemu P.S. u locked in syndromu je ten člověk opravdu na první pohled mrtvý. Orgány jedou na přístroje, pokud cokoli vypnete, je konec.

Ta příhoda je stará cca 35 let, dnes je postup jiný, smrt mozku je prokazatelná několika způsoby, u mladého člověka by se čekalo minimálně týden, jestli "nenaskočí".

Dík za čtení.