Chceme pro vás bezpečné a kvalitní diskuse, proto mohou diskutovat pouze přihlášení uživatelé.

Využijte nejrychlejší přístup do diskuse pomocí přihlášení přes Bankovní identitu.

Přihlásit / Registrovat

MV

Můžeš mít všechno, cokoliv. Ale když nemáš s kým se radovat, přít, jíst, cestovat a tak dále - nemáš to základní.

Foto

Můj táta (taky lékař neurolog) mě vždycky vzal do lesa. Tam jsme courali, povídali si nebo mlčeli a mě to srovnalo. Táta...

Foto

Jde o nekonečně jemné a nekonečně rozvětvené pletivo "stavů a vztahů". Vše se podepisuje na růstu a zrání člověka už od prenatálního období. Když něco chybí, vznikají nevratné deficity. Dítě potřebuje co největší blízkost matky také po porodu. A naprosto nezbytné jsou i dobré, laskavé a bezpečné vztahy v rodině.

Tzv. "vědecky racionální" doba přišla s různými vynálezy, např. oddělením rodičky od rodiny, včetně znemožnění návštěv otce v porodnici. Narozené dítě bylo odděleno od matky a poté jaksi jen občas přinášeno kvůli kojení. Přidaly se další "pokrokové metody", např. prosazování umělé výživy namísto kojení. A poté metodika kolektivní výchovy, s cílem co nejdříve vyrvat dítě z rodinného prostředí: do jeslí a posléze do školky. Matkám se vnucovalo, že se musí "seberealizovat v práci" co nejdříve po porodu.

Setkal jsem se s úvahami, že tyhle masově vytvářené deficity se epigeneticky dědí a přetrvávají ve společnosti po několik generací.

Člověk je do určité míry vybaven vnitřními korekčními mechanizmy v zájmu vlastního přežití, takže většinou se v něm ty propasti nějak záplatují, je schopen dál žít a fungovat... Ale poranění tam někde v hlubině dřímají, mohou se probudit.

Velice souzním s Vaším textem a jeho závěrem: "Dobré mezilidské vztahy jsou úhelným kamenem životní pohody a spokojenosti, nikoli skvělá pracovní pozice, vysoká částka na osobním účtu či hypermoderní byt a auto. U jejich absence je lékař často bezmocný, byť dobře ví, co se děje a jak by to šlo řešit."

MB

Nevím, jestli se to dědí, ale několikrát jsem se setkala s reakcí matky, která dávala dvouleté dítě do školky "mě taky dávali do jeslí a přežila jsem to". Svoje zkušenosti přenášíme na další generace

MR

Ta spíše "nasedla" na vývoj generací vyrostlých vlastně v uměle řízených podmínkách, v silně feminizované společnosti, kterou řídí pravá hemisféra, kde je prostor pro pochopení a vnímání celku, vidění na dálku, tedy sklon vnímat vše jako celek, rodinu, láska, emoční inteligence, duchovnost ... . Je zde snaha, a to v celé Evropě vychovávat podle určité lajny a v uměle řízeném prostředí. Už před pandemii se kritizovali tzv. mama hotely. Navíc zde byly ze strany rodičů určité výchovné manipulace, typu dítě je osobnost a může terorizovat své okolí, či indigové děti. Evoluce předávala tzv. start do života v generačních rodinách, kde se předávaly zkušenosti, hodnoty, role, chování k opačnému pohlaví a byla znalost tzv. inicializace do dospělosti, což zde byla i vojenská služba. Lze tedy dodat i to, že aktuální evoluce člověka vlastně neumí žít v této epoše, jež má jiné evoluční podněty a podmínky. Je to tím že převádíme zkušenosti z jedné cesty evoluce na druhou, ale už odlišnou. Pak tu je rovina, kdy na jedné straně na děti není čas, a na druhé už je semele vstup do školského a kancelářského života. Děti žiji v určitých světech, jeden v počítačových hrách a na mobilech, a druhý v honbě za vzděláním. Je tu ještě třetí rovina, jež startuje i určité psychické disbalance a to je hormonální puberta, jež vlastně mění směr vývoje mozku, a zasahuje do modulací jež vytváří náš psychický stav, existenci. To je podobné jako když zasahujeme do modulace, televizního signálu, tak aby se v plném rozlišení vytvořil obraz, zde psychika, existence. Postačí odchylka v určité součásti, a obraz .... K vývoji osobnosti nestačí jen výchova, vzdělání, ta je vlastně formována ve statické realitě, na které pracuje mozek, kde po A. musí být za B ... C, ale i v tzv. vnější dynamické realitě okolního chaosu, tedy tlak života, poprat se i o své místo na slunci. To z uhlí vytvoří diamant a z člověka celostní osobnost.

MR

Postačí se podívat, jak na tom byla společnost v dobách mocnářství či 1. republiky, kde se s dětmi, jak si život nemazlil, ale přesto společnost prosperovala a měla tzv. přidanou hodnotu, vnitřní sociální systém a tzv. elitu společnosti, národa, která vnášela do společnosti určitou stabilitu v dobách míru a v dobách krizí.

Tato nová epocha globální a informační civilizace, tak aby se zde člověk orientoval a rozvíjel, potřebuje jinou strategii než v epoše, kdy přežití potomků znamenalo udržení rodu a příroda se s námi, jak si nemazlila. Žilo se vesměs ze dne na den. K tomu mozek byl ve svém rozvoji limitován stravou. Zde se formovala tzv. statická denní realita, jež končila spánkem, a druhý den už byly jiné priority a část už byla vymazána z paměti. Jinak řečeno za týden už víme prd. To je ale dnes problém, neboť mi žijeme v informačním globálním světě, kde děje nezačínají dnes, ale mají určitou historii a vývoj. Zde nám chybí, a zatím se nerozvinula tzv. časově dějová inteligence, cit, vnímat vše v určitém dějovém čase, zde je jiná realita a hodně podnětů jež vedly v statické realitě k velkému stresu, a být delší čas pod tlakem, tak zde mají svůj vývoj i smysl a my přehled o co vlastně jde, že to nespadlo jak si shůry. My takto pak stresem "vypalujeme" jemnou souhru modulace obrazu – psychiky z překladu vnějších podnětů na neuro chemické signály, jež vytváří pak vrstevnatý obraz, náš existenční stav. Pak může vypadnout třeba modulace jedné barvy či rovnou barev a máme na monitoru.. . Je zde ještě rovina tzv. zhušťování a udržování v evoluční linii, genomu, který by v přírodě byl vyřazen, zde genetických disfunkcí ... .

Jsme v epoše kdy se překrývají dvě evoluční cesty, a zcela jiné existenční podmínky a podněty. Navíc to neplatí pro všechny civilizace. přeji hezký den.

Foto

Furt říkám, že by k sobě měli mít lidi blíž. Přitom se dneska ve světě virtualit a protivenství od sebe spíš vzdalují.

Foto

Mám pocit, že právě sociální sítě vzdalují místo přiblížení. Jsem z generace, která ještě holky balila na kytaru a taky vtip.

IL

I98v35a18n17a 75L31a97n85c56e

19. 6. 2024 13:53

Špatné energii je nejlepší se vyhnout, ale jak to udělat, když ten člověk je váš boss a kvůli němu je celý kolektiv nemocný. Neutečete přece kvůli jednomu nadřízenému, o kterém nevíte, jak tam dlouho zůstane. Většinou se tito nadřízení vymění po roce, ale spoléhat se na to nemůžete. Ale jeden hloupý a neempatický nadřízený za ten rok stačí udělat strašnou paseku v mnoha duších, řekla bych, to byste zíral, ale vy to víte.

Foto

Tohle je samozřejmě neřešitelné. Dilema jestli zůstat na nechat na sebe toxicky působit, nebo odejít. Obojí může být problém.

MB

Je těžké žít s dítětem, které mívá těžké deprese. Je jí zle a já nemůžu pomoct. Antidepresiva jsou v podstatě jako berle, bolest uvnitř nezmenší, ale pomůžou vylézt z postele

VF

Vztahy jsou stavy, ale i barvy pomáhají. Všechno je veselejší .

Foto

Jasně, jak píšu níže Colours of blogers....dík

Foto

S velkým zájmem jsem si váš článek přečetl. Díky

  • Počet článků 1006
  • Celková karma 31,82
  • Průměrná čtenost 2518x
Idealista, který věří, že lidé jsou v podstatě slušní. Nejpodstatnější jsou lidské vztahy, vše ostatní je pomíjivé. Rentiér, který se prací už jen baví, který nikam nespěchá a s nikým nesoutěží. Příležitostný herec a dálkový chodec.

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené blogy

  • L.A.Sulovská
  • Vladimír Gottwald
  • Jan Pražák
  • Lubomír Stejskal

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Oblíbené stránky

  • www.blogosfera.cz