Odměníme zdravotníky v rámci pandemie. Ale jak koho...

V tomto blogu chci seznámit čtenáře se záměrem Ministerstva zdravotnictví, jež se Vyhláškou č 172 Sb. ze dne 27.4.2021 rozhodlo kompensovat zvýšené osobní náklady zdravotnických pracovníků při zvládání druhé vlny pandemie.

 Předem se omlouvám, že článek bude obsahovat i objasnění některých pojmů, jež jsou pro jedince mimo obor méně srozumitelné.

V zmíněné vyhlášce je uvedeno, že odměna přísluší všem zdravotníkům (tedy lékařům i sestrám) zdravotnického zařízení, jež mělo ke dni 31.12.2020 uzavřenou řádnou smlouvu o poskytování zdravotní péče se zdravotní pojišťovnou. Jak zvykle, vše má své háčky, v tomto případě jde spíše o háky a hodně bolestivé.

Příslušná vyhláška se interpretuje tak, že musí jít o ty lékaře a sestry, jejichž jména jsou uvedena v tzv. příloze P2, jež je nedílnou součástí smlouvy o poskytování zdravotní péče (dále jen smlouvy). Navíc musí příslušná osoba poskytovat ty výkony, jež jsou ve smlouvě jmenovitě uvedeny včetně určeného vykonavatele. (zde je laikovi nutno objasnit, že existují výkony, které provádí lékař a poté výkony, které může vykonávat zdravotní sestra - vše je přesně dáno). Nárok na příslušnou odměnu má tedy jen ten pracovník, který dle uvedeného seznamu vykonává příslušné zdravotní úkony.

Jelikož značný počet lékařů spolupracuje v terénní praxi se sestrou, jež neprovádí činnost, jmenovitě uvedenou v Seznamu výkonů, tato sestra nespadá do dikce vyhlášky a tedy jí nepřísluší zmíněná kompensace. Nicméně - každý, kdo aspoň jednou navštívil podobnou ordinaci, dobře ví, že sestra je z hlediska chodu ambulance nezastupitelná (kontroly tlaku, odběry, vystavování různých potvrzení, aplikace injekcí, případně infusí atd.).

Dále vychází najevo, že značná část lékařů nezadala do zmíněné přílohy P2 své sestry, Nebylo to doposud  nutné, na chod ambulance tato absence neměla žádný vliv. Přesto - zmíněná vyhláška výslovně uvádí, že dead line pro přiznání kompensačního bonusu je 31.12.2020. Pokud tedy do tohoto data nebyli příslušní zdravotníci v příloze P2 jmenovitě uvedeni, mají smůlu. Ministerstvo zdravotnictví zcela pominulo možnost, že na rozdíl od příslušné přílohy P2 existuje seznam lékařů a sester, vedený na ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky), kde každý vedoucí pracovník jednou ročně povinně vypisuje počet lékařů, sester, jejich úvazky, výši platů a dalších odměn atd. Nikdo vedoucí pracovníky ani slůvkem neupozornil na fakt, že je nutné vypsat všechny zdravotnické pracovníky - tedy v tomto případě hlavně sestry - do příslušné přílohy smlouvy, neboť od ní se budou posléze odvíjet kompensační bonusy.

Ve zmíněné vyhlášce se současně uvádí, že pro kompensaci nákladů pracovníků lékárenských služeb bude použit tzv." Národní registr zdravotnických pracovníků". Proč tomu tak není i u lékařů a sester (jež jsou vedeni ve stejné registru), ví nejspíše jen pan ministr a tvůrce této vyhlášky.

Zdravotní pojišťovny mají samozřejmě dostatek dat, aby zjistily, která terénní ambulance pracovala během pandemie bez omezení své činnosti a která ji naopak utlumila. Nabízí se paradoxní situace, že zařízení, jež mělo všechny své pracovníky v příslušné příloze a přitom mělo zavřeno během pandemie třeba 3 měsíce, bonus obdrží, zatímco ambulance, která neměla vyplněnou přílohu ke smlouvě, ale pracovala třeba i více než jindy, nedostane nic.

Celé to působí dojmem schválnosti, jakýmsi veřejně vyhlášeným bonusem, který je však zcela proti svému smyslu (odměna těm v první linii boje s pandemií) postaven tak, aby na něj nedosáhla většina příslušných zařízení.  Chci doufat, že dojde k nápravě této nespravedlnosti.