„Juden, raus !!“

V 30. letech dvacátého století byl tento „pokyn“ psán na obchody židovských majitelů po celém Německu. Ti s fištrónem zmizeli včas, ti váhající časem taky, ale tak nějak jinam, než asi zamýšleli

Časy se mění, některé věci však zůstávají konstantní po dlouhé věky a jak se zdá, mají před sebou ještě budoucnost.

Nicméně, přesto dochází k jisté modifikaci. Zatímco dříve tuto výzvu vůči svým spoluobčanům pronášel zavilý antisemita Adolf Hitler ( a po něm řada ochotných přisluhovačů ), nyní výzvu k opuštění Francie vydal sám vrchní rabín pařížské Velké synagogy. A to ve snaze uchovat životy svých souvěrců při vyhlídkách na příští sestavení mocenských sil ve své rodné zemi. Vznesl totiž logický dotaz, kdo Židy nenávidí více. jestli krajní pravice, která v prvním kole získala nejvíce hlasů do parlamentu, nebo krajní levice, jejíž klíčový představitel Mélenchon se vůbec netají svým antisemitismem a veřejně podporuje propalestinské demonstrace ve své zemi a která skončila na druhém místě.

Je to skutečná Sophiina volba pro cca půl miliónu francouzských Židů. Během 2. světové války jich zahynulo v lágrech asi 90 tisíc, což byla čtvrtina jejich celkové populace. Je logické, že Francii považují za svou vlast a nemají kam jít. A v ní se už dlouho bojí nosit veřejně symboly své víry, bojí se důvodně o své děti a blízké.

Přesto Židé vadí, i když se snaží být neviditelní. Nevzpomínám si, že některý Žid znásilnil muslimské děvče, že by Žid podřezal středoškolského učitele za dle něj vadný náboženský výklad, případně by vystřílel redakci časopisu či hudební klub.

Toto výše popsané mají na svědomí ti, kteří mohou za podpory značné části francouzských politiků veřejně sdělovat své názory na příští uspořádání světa, které je v příkrém rozporu s tradičním pojetím života původních obyvatel. Kteří dnes veřejně a beztrestně proklamují hesla o zničení státu israel. Kteří zapalují synagogy a střílejí na malé děti před školou. Kteří jsou opravdovou hrozbou pro původní obyvatele a de facto i politiky, jež svou krátkozrakostí toto vše svým mlčením či souhlasem podporují.

Není větší politické chyby, než ústup před podobnou destrukcí. Místo jednoznačného prohlášení o nepřípustnosti podobných excesů, místo drakonických trestů včetně okamžité deportace byť i celé rodiny provinilce do původní země, si berou tuto rozrůstající se skupinu nábožensky a kulturně cizorodého prvku jako pomocníka při svých mocenských spekulacích. To, že se to vše obrátí časem proti nim, je jen otázkou času.

„Židé, utečte“, vyzývá rabín své souvěrce. Nejspíše má ten výše zmíněný fištrón.

Psáno pro www.blogosfera.cz