Černobylská katastrofa dvakrát jinak

Po pětidílném seriálu společnosti HBO vzniká v Rusku jeho místní mutace. Jak lze předpokládat, oba seriály o jediné katastrofě se budou diametrálně lišit.

Společnost HBO natočila seriál o katastrofě ve 4. bloku jaderné elektrárny Černobyl. Jeho pět dílů zachycuje celou událost dle expertů poměrně věrně. I když jsou v něm i jisté fiktivní osoby a jistá zjednodušení v důsledku potřebné filmové zkratky, podstata neštěstí a následné události jsou popsány věrně. 

Těm, co neměli možnost seriál shlédnout. Podstatou celého neštěstí byl šlendrián obsluhy jaderného reaktoru, kde byl prováděn nebezpečný a doposud nevyzkoušený experiment, který se v jeho průběhu vymkl kontrole. Ve filmu je velmi věrně zachycen typický ruský systém počátečního tutlání rozsahu katastrofy, dlouhá doba do rozhodnutí evakuovat přímo ohrožené obyvatelstvo z bezprostředního okolí, kde záleží více na tom, aby se svět nedozvěděl o skutečném rozsahu katastrofy než na životech občanů. Současně je tam bez jakékokoliv ideologického balastu popsána odvaha a hrdinství obyčejných horníků, kteří šli do život ohrožujícího rizika s vědomím, že tím chrání své spoluobčany.

Celým seriálem se vine jako pověstná červená nit typický souboj sovětské věrchušky se skupinou odborníků, kterým je opakovaně vysvětlováno, že podstatou života je leninské učení a nikoli zdravý rozum. Což dokládá i to, že jen o několik dní později startoval v Kyjevě ( cca 130 km od epicentra výbuchu) slavný Závod míru, kde museli být povinně přítomny týmy socialistického tábora (plus navíc Francie), zatímco všechny ostatní země svobodného světa přirozeně odmítly vystavit své sportovce nebezpečí. 

Rusko nyní dokončuje svou verzi celé události. Nikoho nepřekvapí, že zde není hlavní příčinou riskantní test jaderného reaktoru s jeho známými důsledky, ale přítomnost agenta CIA Alberta Lence, který dostal v ideodiversní centrále za úkol vyhodit Černobylskou elektrárnu do povětří. Proti němu stojí ruský James Bond jménem Andrej Nikolajev. Ruský seriál je také  o několik dílů delší, jistě kvůli potřebné drobnokresbě špionážních manýrů amerického agenta, který se jen tak mýrnyxtýrnyx může promenádovat v přísně střeženém objektu. 

Ona by to mohla být docela legrace. Nicméně v zemi, kde dodnes značná část obyvatel stále věří, že za Katyňským masakrem nestojí Stalinova zvrhlost a pomstychtivost, jsou podobná díla poměrně nebezpečná. Totiž - hledání viníků vždy jen zásadně u jiných a nikoli u sebe, což nikdy nemůže vést k žádoucí sebereflexi, která jediná je schopna aspoň trochu změnit rigidní myšlení lidí, kterým je ideologie nadstavena nad vlastním rozumem a sebekritikou.