Alzheimerovské variace
"Kde jsem se to ocitl? Jak to, že nikomu okolo nerozumím? Stojím v nějakém neznámém místě, nejspíše v amazonském pralese na okraji mýtiny, protože je okolo hodně zeleně a všude jsou divní lidé, kterým nerozumím, co říkají a co po mně chtějí. Tváří se přátelsky, ale já vím, že je to finta a že mi nepochybně chtějí ublížit. Musím proti nim bojovat a bránit se, protože chci přežít. Kde jsou ti, které znám a které jsem měl rád? Ještě, že mám sebou hůlku na podpírání, kterou mohu toho nejbližšího praštit po hlavě. Jsem pořád ve střehu.
Teď ke mně přistupuje kdosi, bude to nejspíše nějaký jejich náčelník a mluví na mě neznámou řečí, no rozumím mu slova, ale ta nedávají smysl. Usmívá se, ale musím být pořád ve střehu. Proč se mně ptá, co je dneska za den? Nevím, opravdu nevím, nejspíše je neděle, protože neslyším auta z cesty, ale jistý si nejsem. Jaký je měsíc? No, je teplo, ale zase jsem asi v pralese, takže bude možná červen, ale kdo to má vědět? Který máme rok? Co na tom záleží?
Co jsem prý naposledy jedl? Bylo to sladké, ale vůbec si nemohu vzpomenout, co to bylo. Donesla mi to osoba, jejíž tvář mi někoho připomíná, ale kdo to je, tak to opravdu nevím. Snažím se úporně si vzpomenout, odkud ji znám. Ta osoba se mi jeví jako přátelská, nikdy nezvyšuje hlas a působí uklidňujícím dojmem. Měl bych se jí více držet, protože u těch ostatních si vůbec nejsem jist, kdo jsou. Ostatní mluví něco o manželce, ale co to znamená, to si ne a ne vybavit. Asi to bude něco hezkého a milého, když se na mne a tu osobu vedle tak hezky tváří.
Proč mi pořád kladou ty pitomé otázky, s kým jsem seděl ve škole v lavici? Co je to lavice? Co je to škola? Proč mají potřebu se mne pořád ptát a když jsem zticha, tak se ptají znovu a znovu. Prý mám něco namalovat. Dali mi nějaké dva propojené obrázky a prý je mám namalovat úplně stejně? Co já vím, k čemu je to dobré. Chci jim udělat radost a taky, aby mne už nechali být, ale nedaří se to trefit, zkouším to dvakrát, pořád nic. Tak mi tu tužku vzali a říkají, že se nic neděje.
Vždycky jsem byl dobrý na matiku, co pamatuji. Jak je možné, že si nemohu vzpomenout, kolik je 100 bez 7? Doprčic, začínám být vzteklý, protože vím, že to vím, jen mám teď takové děsivé okno, že nejsem prostě schopen tenhle rébus dát. Snažím se úporně vzpomenout, ale mozek jakoby vypnul. Chci taky udělat radost tomu náčelníkovi, vím, že když odpovím správně, tak mne nechá být. Zkouším mu říct nějaké číslo, ale on kroutí hlavou, tak to asi nebude správně.
Dej mi pokoj, dejte mi všichni pokoj!
Náčelník se obrací na tu milou tvář, co je u mne pořád a cosi jí říká o nějakých tabletkách. Pamatuji si, co je to tableta, každý den mi je dávají do pusy, je to hořké a nechutné, ale spolknu je, ať mi dají pokoj. Ona žena mi pomáhá s kabátem a pak mne vede ven z pralesa, drží mne pod paží a jdeme kudysi, kde jsem určitě poprvé, nikdy jsem tady nebyl, to vím nabeton. Pak mne vede nějakou chodbou a vstupujeme do nějakého malého prostoru.
A tady to poznávám, to je přece moje křeslo, kde si mohu každé ráno sednout a sledovat takový ten obdélník na zdi, kde se pořád něco hýbe. Nevím, co tam říkají, někdy je tam nuda, to když tam sedí pár lidí a mluví na sebe, nemám ponětí, o co jim jde. Jindy tam zase lidi létají vzduchem, skáčou a ostatní okolo na ně křičí.
Najednou jsem si vzpomněl, že jsem měl pod matrací schované peníze, pro všechny případy i na pohřeb. Kouknu tam a nic tam není. Byl jsem určitě okraden, vím naprosto jistě, že jsem je tam dával. Křičím a přibíhá ta klidná osoba. Snažím se jí vysvětlit, že mi zmizely peníze, mohla je vzít ona, ano určitě je má, i když pomalu kroutí hlavou a pořád říká, že nic nemá. Jsem naštvaný, křičím na ni, že je zlodějka, ale ona se pořád jen tak divně usmívá a pak začne plakat. No, pohledám je zítra.
Pak mi ta milá a klidná osoba pomáhá navléct nějaké barevné šaty. Polykám tabletu a pak mne vede k posteli, tu poznávám bezpečně, je moje, znám ji dlouho. Lehám si a usínám. Nesmím zapomenout...na co? Co jsem měl udělat? Buším do mozku a nutím se si vzpomenout, co jsem to vlastně hledal. No nic, už to dneska nedám.
Třeba to ráno bude lepší......
Tomáš Vodvářka
Blog No. 1000.
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/06/18726/w230/Bf832643.jpeg)
Přemýšlím, jestli je to moc nebo málo. Každopádně je 1000 číslo, které tak nějak vyčnívá nad ostatní, zvláště pak, jde-li o nějaké jubileum. Jsem prostě mileniál.
Tomáš Vodvářka
Ještě jednou k tragédii na Filosofické fakultě
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/06/18726/w230/Bf832643.jpeg)
Tento blog je jistou reflexí na událost, která šokovala naši společnost 3 dny před vánočními svátky roku 2023.
Tomáš Vodvářka
Jsou stavy, kde lékař (většinou) není schopen pomoci
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/06/18726/w230/Bf832643.jpeg)
Všechna dostupná data ukazují, že stoupá počet mladých lidí, kteří mají sebevražedné sklony či tendenci se sami poškozovat. Čísla jsou vysoká. Co s tím?
Tomáš Vodvářka
Colours of blogers
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/06/18726/w230/Bf832643.jpeg)
Zase po roce, zase na stejném místě, skoro ve stejný čas a hodinu a jistojistě s pohodou, která je vždy mezi lidmi, kteří cosi umí a mají si co říci. A vyhlášení vítězů.
Tomáš Vodvářka
Důsledky střelby na FF v Praze o loňských vánocích
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/06/18726/w230/Bf832643.jpeg)
Média přinesla předběžnou zprávu o tragické události konce roku 2023, kdy šílenec postřílel na Filosofické fakultě 14 lidí a řadu dalších zranil. Co to pro nás bude znamenat v budoucnu?
Další články autora |
Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů
Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....
Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát
Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...
Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia
„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...
Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození
Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...
Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka
Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...
Muž přišel kvůli polibku skoro o nos. Útočník ho sekl samurajským mečem
Americká policie zadržela jednoho muže kvůli neobvyklému útoku. Šestatřicetiletý Peter Michael...
Vláda navrhuje zvýšení měsíčního poplatku České televizi na 150 korun
Vláda schválila návrh na zvýšení měsíčních poplatků veřejnoprávním médiím. Zatímco u České televize...
GLOSA: Tektonické desky politiky v pohybu. Ale kdo riskne koalice stran?
Premium Co je moc, to je moc, celá koza v polívce, to je o nemoc. To říkávaly naše babičky, když něco fakt...
V kolumbijském Medellínu spadla kabina lanovky. Jeden člověk zemřel
Při pádu lanovky ve druhém největším kolumbijském městě Medellín zemřel ve středu nejméně jeden...
![Rozdáváme plenky pro citlivou pokožku ZDARMA](//1gr.cz/u/free.gif)
Rozdáváme plenky pro citlivou pokožku ZDARMA
Hledáte pro svá miminka spolehlivou ochranu a chcete, aby se cítila jako v bavlnce? Nyní máte jedinečnou příležitost zapojit se do testování nových...
- Počet článků 1000
- Celková karma 30,35
- Průměrná čtenost 2517x
Seznam rubrik
Oblíbené články
Oblíbené blogy
- L.A.Sulovská
- Vladimír Gottwald
- Jan Pražák
- Lubomír Stejskal
Oblíbené knihy
- Johnson: Dějiny 20. století
- Noa Tishby: Izrael, země, které nikdo nerozumí
Co právě poslouchám
- Phil Collins
- Pink Floyd
Oblíbené stránky
- www.blogosfera.cz