Policie v Ostravě naštěstí nemusela nic předvádět

Po řádění střelce v ostravské fakultní nemocnici se veřejnost dlouho probírala z šoku. Dnes vše utichlo, ale něco jde říct určitě. Policie naštěstí nemusela nic předvádět a vše se vyřešilo samo bez její účasti. Bohu díky.

Zrekapitulujme si události z 10. prosince minulého roku, které se odehrály ve Fakultní nemocnici Ostrava. Po sedmé hodině ranní v čekárně traumatologie pachatel nelegálně drženou pistolí zavraždil šest lidí a tři zranil, přičemž postřelená žena později zemřela. Následně opustil místo činu. Dvě z obětí byli shodou okolností zaměstnanci Vězeňské služby, tedy osoby s výcvikem, které musí být připravené na násilnou konfrontaci. Zde se ukázalo, že v momentu překvapení nemají proti šílenému střelci šanci nejen civilisté, ale ani příslušníci bezpečnostních sborů.  

Dotyčný se po příchodu domů svěřil matce. Popsal co provedl a oznámil jí úmysl spáchat sebevraždu. Ta kontaktovala policii a byla nápomocna v pátrání. Zhruba až po třech hodinách došlo k nalezení jeho automobilu. U něj ležel pachatel s těžkým zraněním. Po třicetiminutové resuscitaci zemřel. Z výše uvedeného plyne, že bezpečnostní složky měly k dispozici kamerové záznamy z místa činu, znaly identitu, podobu i oblečení pachatele včetně typu automobilu, v kterém se pravděpodobně pohybuje. Čin se stal ve městě, kde jsou instalovány kamerové systémy, sídlí krajské velitelství policie a je v bezprostředním dosahu zásahové jednotky.

Policie hned první den začala šířit historky, které měly zvýšit její zásluhy. První, že hlídka přijela na místo za 3 minuty od oznámení činu. Další, že pachatel se zastřelil pod „tlakem“ příletu vrtulníku k jeho vozidlu. Obě zprávy se zaslouží prošetření, aby veřejnost nebyla „opíjena rohlíkem“. Ono se totiž něco také nepovedlo. Policie v rámci pátrání šířila na asociálních sítích podobiznu domnělého pachatele i když takto hledanou osobu již zadržela. Na jeho hlavu se potom sesypaly výhružky smrtí od všemožných internetových hrdinů. Doufejme, že jejich autoři neujdou trestnímu stíhání.

Z průběhu událostí v Ostravě, které běžely samospádem, nejde vůbec usuzovat, že by se v policii něco změnilo od jejího fatálním selhání v Uherském Brodě, kde v roce 2015 zemřelo 8 lidí. (zde je rozbor). Pouze pro připomenutí. Policie nechala střelce nerušeně hodinu a půl v jedné místnosti s jeho oběťmi. Tak dlouho trvalo, než se zásahová jednotka auty „dokodrcala“ z místa své dislokace do Uherského Brodu. Prý se všichni členové zásahového týmu nevlezli do vrtulníku. A proč byl tým sestaven tak, že nešel přepravit vzduchem? Mezitím, i když na místě byli policisté ochotní zasáhnout, s výcvikem, vybavením a všichni věděli, že na stejném patře s vrahem je ukryt na toaletách člověk, nikdo nic neudělal, jen se na místě čtyřikrát měnilo velení. Cynické tvrzení státního zastupitelství, že všechny oběti byly stejně mrtvé nic nemění na zbabělosti osob přivlastňujících si velení. Nulová reflexe této ostudy a absence trestního vyšetřování všech, kdo se na (ne)zásahu v Uherského Brodě podíleli, naprosto kontrastuje s principiálně stejnou událostí ve Spojených státech.

V Parklandu na Floridě bývalý student ve škole postřílel 17 lidí. V souvislosti s tímto případem byl zástupce šerifa vzat do vazby, obviněn z jedenácti zločinů, včetně zanedbání povinnosti. (Policista nezasáhl proti střelci, který zabil 17 lidí. Hrozí mu doživotí). Hrozí mu doživotní trest a navrch jej všichni považují za zbabělce. A proč? „Jenom“ nic neudělal. Ano, nepostavit se zlu je někdy zločinem. Jako policista, což je výsada ale i závazek, totiž byl na místě činu, měl zbraň, nešel však dovnitř a nezasáhl.  

Jestli si vedení policie i všichni kdo se na „nezásahu“ v Uherském Brodě podíleli myslí, že je zapomenut, tak se hluboce mýlí. Doufejme, že když ne trestnímu stíhání, tak čelí alespoň pohrdání kolegů ze sboru. Pokud ne, tak je něco v policii špatně. Věc ale stále není promlčená, pořád je čas zahájit vyšetřování.

V Ostravě mohou být všichni rádi, že šílený střelec nechtěl vzít na věčnost další lidi, že se nezabarikádoval nebo nestřílel cestou po městě. Příjezd policejní hlídky za tři minuty v Česku totiž vůbec, ale vůbec neznamená, že by její příslušníci zasáhli. Mohli totiž jako v Uherském Broděod od velení opět obdržet rozkaz nedělat nic. Ze smutného příběhu střelby v ostravské nemocnici si proto policii i ministra vnitra Jana Hamáčka jako hrdiny škrtněme. Hlavně, že se musel nacpat do helikoptéry a jako správný politický parazit letět na místo neštěstí, aby mohl exhibovat před kamerami. Údajně policie ten den použila dva vrtulníky, jeden vlastní a druhý sloužící záchrannému systému. Takže jestli někdo potřeboval urgentní pomoc, tam měl zřejmě smůlu. Policie místo pátrání po střelci tříštila své síly na poskytování ochrany bafuňářům. Kdo ale zaručí, že příště podobný incident nebude jenom vějička, která naláká politické figurky na jedno místo a usnadní další útok?

Někteří budou chtít argumentovat, že čeští policisté nejsou povinni nasadit život při ochraně civilistů, Nechť si však přečtou příběh z Parklandu na Floridě. Nejde poukazovat na rozdíly v legislativě. Principy práce policie jsou stejné. V Česku jako ve Spojených státech.