A jak je zde zvykem, politici opět kapitulují před zlem

Když při inauguračním projevu Miloš Zeman šířil zlobu a urážel veřejnoprávní media, z Vladislavského sálu odešli poslanci Miroslava Němcová, Miroslav Kalousek, Karel Schwarzemberg, Markéta Pekarová Adamová, Dominik Feri , europoslanec Jiří Pospíšil a senátoři Tomáš Czernin a Václav Chaloupek. Manželka Václava Havla, Dagmar měla větší kuráž. Dne 20. ledna 1998 se konala společná schůze Poslanecké sněmovny a Senátu ve Španělském sále Pražského hradu s probíhala volbu hlavy státu. V reakci na urážky poslance Jana Vika (Sládkovi tzv. republikáni) začala pískat na prsty. Na hrubý pytel, hrubá záplata.

Bezpečnostní výbor se v březnu 2018 měl zabývat nátlakem Andreje Babiše na odstoupení šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína. Na jednání výboru přišel sám Andrej Babiš, který však není členem výboru a ani z jiné funkce (třeba demisního premiéra) zde nemá zvláštní postavení. V rozporu s jednacím řádem se ujal slova i řízení výboru. V reakci na to odešli z jednání poslanci Jana Černochová, Pavel Žáček a Vít Rakušan. V situaci, kdy mají na své straně zákon (jednací řád) je takový odchod čirou zbabělostí. Prostě neměli jej nechat mluvit, stačilo nahlas opakovat stále dokola „nemáte právo mluvit, jste tady jen host, nemáte právo mluvit, jste tady jen host….“.   

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) byl znechucen postojem spolustraníků (nebo spoluhnutíků) i sporem s Milošem Zemanem zastupujícím zájmy Ruska o vydání hackera Jevgenije Nikulina. Oznámil konec v politice, odchod z úřadu ministra včetně rezignace na poslaneckou funkci.  

Bývalý předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil odchod z politiky a tím, že rezignuje na mandát poslance. Kolik poslanců a senátorů ČSSD s podobnými názory na spojenectví s ANO podepřené komunisty a jištěné okamurovci odstoupí, aby se mohla nějaká ta vláda spatlat?

Šéfovi Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalu Murínovi dal Andrej Babiš nabídku, která se neodmítá: „Pokud sám odejdeš, bude to bez skandálu“. Po krátkém vzdorování dotyčný ulehl do nemocnice a následně oznámil odchod z funkce.

Ministr zahraničí Martin Stropnický (ANO) oznámil, že končí ve vládě i ve sněmovně a chce se vrátit do diplomacie.

Existuje plno státních manažerů a úředníků odvolaných vládou v demisi. Zatím jsem neslyšel, že by se bránili žalobou. Byl by to zajímavý test. Co kdyby to dopadlo tak, že soud řekne: "Vláda v demisi toto nemůže dělat. Jestli chce takto jednat, musí si sehnat podporu v parlamentu. Že by to trvalo? Tak má makat a tu podporu si sehnat". Dodávám, třeba tím, že ANO postaví jiného kandidáta na premiéra. 

Kdo ví jak se vyvine situace při skládání vlády Andreje Babiše. Někteří poslanci ANO dali najevo nelibost nad paktování s SPD-Tomio Okamury a KSČM. (Vadí mi používání zkratky SPD bez rozlišení, protože jde o zkratku pro Sociálnědomokratickou stranu Německa). Mám obavy, že když se jejich předseda nechá podporovat těmito dvěma extremistickými stranami, tak místo aby se nesouhlasící poslanci postavili na odpor, rezignují a přenechají své místo ve sněmovně někomu povolnějšímu.

Česko má dlouhou tradici politického kapitulantství. Připomeňme si útěk-demisi ministrů nekomunistických stran v únoru 1948. Většina lidí nedomýšlí nebo si nepřipouští všechny souvislosti vstupu do malé i velké politiky. Pokud někdo není schopen říci cizímu člověku, že něco nesmí (pouštět psa na volno), že něco musí (platit odpady) nebo že proti němu bude zahájeno řízení o udělení mnohatisícové pokuty (třeba kvůli záboru veřejného prostranství), nemá kandidovat do zastupitelstva.

Jen aby všechny tyto útěky nedopadly ve finále stejně špatně jako v tom roce 1948. Pokud někdo není připraven hlasovat pro vyhlášení války, postavit se proti zlu, odmítnout podpořit vládu extremistů, říci „budu hlasovat proti“ a "odcházím z poslaneckého klubu", nemá kandidovat na poslance. Jak říkala major Kozlovová v Šakalovi: „Slušní lidé se neschovávají“ a ani neutíkají.