Pohádka o touze
Byla jedna královna. Normální královna, jakých je na světě spousty. Žila si docela spokojeně po boku královského manžela, obklopená hrstkou přátel i věrných dvořanů, dokud ji nenapadlo, že něco důležitého zůstává stát před branou jejího paláce.
„Chtěla bych vědět, co mi vlastně schází,“ svěřila se jednoho dne přítelkyni z dětství.
„Pořiď si děťátko,“ radila jí přítelkyně. „Neznám nic lepšího na ty tvoje smutky, než jsou malé dětské ručičky, k zulíbání sladké a voňavé.“
Královna poslechla, brzy se jí narodilo děťátko, ale smutky neodcházely. Vydala se tedy za přítelem, aby jí pomohl rozehnat podivný strach, který ji neopouštěl ve dne ani v noci.
„Chybí ti pokora, moje milá,“ pravil přítel soucitně. „Skloň hlavu, přijmi dary, které jsi dostala, a buď za ně dennodenně vděčná.“
Královna opět poslechla. Vrátila se domů, vyvětrala palác, pozvala malíře, lakýrníky, truhláře i čalouníky, a vděčně děkovala za vše, čím byla obdařena. Přesto se pozvolna, plíživě, do její mysli počala vkrádat tupá, bolestná osamělost.
Královna byla zoufalá. Marně se ptala přátel na radu, marně pátrala po zázračném léku na své trápení. Až jednou zastavila u dveří paláce stará, moudrá vědma. Poutnice.
„Vím, co ti schází, děvenko,“ usmála se laskavě a špičkou prstu přejela po královnině ustaraném čele. „Čtu to v tvých očích, v tvém úsměvu, v tvé unavené chůzi. Ztratila jsi touhu, moje milá.“
„Ale to je nesmysl,“ rozzlobila se královna. „Nic jsem neztratila. Mám palác, manžela, děťátko, které spokojeně vrní v kolíbce, k tomu plné ruce práce a dennodenně za to nebi posílám svůj dík. Tak jak bych mohla něco ztratit, když ani nevím, jak ta tvoje touha vypadá!“
Poutnice se znovu usmála, nalila z malého stříbrného flakónku do křišťálového poháru průzračnou tekutinu a podala pohár královně.
„O čem sníš, královno,“ zeptala se měkce, zatímco královna si nedůvěřivě prohlížela tajemný nápoj.
„Nemám na sny čas. Nemůžu si sny dovolit, abys věděla.“
„Na co se těšíš, královno?“
„Na večeři. Na nové šaty. Na to, až moje děťátko udělá první krůček a řekne první slůvko.“
„Po čem se ti stýská, královno.“
„Po čem se mi stýská? Co je to za otázku? Nechci, aby se mi po něčem stýskalo! Nikdo přece nechce, aby se mu po něčem stýskalo!“
Poutnice jemně vzala z jejích dlaní nedotčený nápoj a nastavila pohár paprskům odpoledního slunce. Vyšlehla záře, která královnu téměř oslepila.„Vrať mi to,“ zaprosila královna a natáhla po poháru svou malou, unavenou ruku. „Ještě jsem se ani nenapila!“
„Ne ne,“ zakroutila vědma hlavou a schovala tajemný nápoj za záda. „Měla jsi ho u sebe dost dlouho, děvenko.“
„Tak mě nech se na tu krásu ještě jednou podívat!“
„Proč? Zavři oči a představ si ji. Stejně už musím jít.“
Poutnice pečlivě ukryla pohár do záhybů svého obnošeného pláště a pomalu vykročila ke dveřím.
„Počkej! Počkej přece!“ vykřikla královna zoufale. „Já ti za ten nápoj zaplatím, cokoliv si řekneš! Jsem přece královna!“
„Není na prodej, moje milá,“ broukla poutnice už na prahu docela laskavě a naposled se na královnu podívala svýma věčnýma očima.
„Co za něj tedy chceš? Řekni, nemůžu bez něj být!“
„Nic nechci. Jenom tebe.“
„Mě?“
„Abys na něj myslela. Abys po něm toužila. Chci, má milá královno, abys věřila, že se jednoho dne vrátím a dovolím ti vypít obsah toho poháru až do dna.“
Naposledy zvedla ruku nad hlavu, tajemný nápoj zajiskřil jako slunce, měkce schoulené v křišťálové kolébce podvečerní oblohy, pak se dveře za poutnicí tiše zavřely a královna zůstala sama se svými sny a svou fantazií.
Soukromý nebe, 2004
Veronika Valíková Šubová
Kde se vzalo tolik nenávisti?
Odpověď se dnes snaží najít mnozí politici, novináři, mdiální mágové. Proč je společnost rozdělená? Kdo štve lidi proti sobě?
Veronika Valíková Šubová
Pravidla randění podle babiček
Nějak mi ty sexuální kauzy a skandály celebrit posledních let nejdou na rozum. Zdá se to jenom mně, že se některé slečny chovají značně rizikově?
Veronika Valíková Šubová
Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...
Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.
Veronika Valíková Šubová
Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023
Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají
Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...
Srovnání průzkumů: Lidovcům umřeli voliči, Konečná v eurovolbách sráží ANO
Volební modely českých agentur, srovnané redakcí iDNES.cz za celý rok, mají jasno. Hnutí ANO si od...
Sesuvy půdy v Papui-Nové Guineji zasypaly nejméně dva tisíce lidí
Aktualizujeme Páteční sesuvy půdy v Papui-Nové Guineji zasypaly nejméně 2000 lidí. Podle AFP to v pondělí vedení...
Česko čekají teplé dny, budou pokračovat přeháňky i bouřky
Přímý přenos Česko čekají v tomto týdnu teplé dny, ale také bouřky a přeháňky. Na některých místech země...
V Česku mizí vesnické obchody. Změní trend chytré prodejny bez prodavaček?
Premium Za poslední čtyři roky zmizelo téměř čtyři sta vesnických obchodů. Jejich aktuální počet je 11 701,...
Radši Okamura než Fiala, říká Konečná a hájí, proč schovala KSČM do koalice
„Když se mě zeptáte, jestli Fiala, nebo Babiš, tak prostě Babiš,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz...
Prodej rodinného domu, Morašice u Chrudimi
Morašice, okres Chrudim
3 627 050 Kč
- Počet článků 462
- Celková karma 28,18
- Průměrná čtenost 1669x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky