Zase ten Most!

Je cosi magického v těch mostech, ať už jsou to mosty skutečné nebo imaginární. S tímto Mostem nemám žádnou významnou reálnou osobní zkušenost, ale přesto mě okouzlil už před mnoha a mnoha lety. 

Tenhle most se klene přes řeku jménem Seina a je pojmenován po muži, který byl stejně neobyčejný jako ten, který most proslavil v literatuře. Prvý z mužů se jmenoval Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau a ten druhý Wilhelm Albert Wladimir Alexandre Apollinare de Kostrowitzky, spíše známý pod jménem Guillaume Apollinaire. Ten most se jmenuje Pont Mirabeau, stejně jako kouzelná báseň z pera básníka, jehož velikost možná stále není doceněna, básníka, který je ve svých verších zcela omamný a imaginativní, básníka, který ukázal všem básníkům dvacátého století cestu do dosud neznámých krajin poezie, básníka, který první vyslovil slovo surrealismus.

Je určitým paradoxem, že Guillaume Apollinaire vlastně ani surrealista nebyl, pouze moderní směry umění včetně surrealismu v literatuře, či kubismu ve výtvarném umění a architektuře propagoval. Jeho tvorba je těžko zařaditelná, jedna její část se někdy označuje jako kubofuturismus, a Apollinaire byl také zásadním představitelem básnické formy zvané kaligram. Abych nezůstal jen u jednoho paradoxu, tak báseň, kterou zde budu prezentovat, není kubofuturistická a není to ani kaligram. Ta báseň je „pouze“ krásná, a to tak krásná, že se stala jedním z pilířů světové poezie 20. století a tím pádem i jednou z nejfrekventovanějších básní vůbec.

Nabízí se logicky otázka, proč představovat něco, co je notoricky známé? Je to proto, že jsem se kdysi v jedné ze svých nepravidelných rubrik rozhodl prezentovat právě nejznámější díla světové poezie, a to v co největším množství různých přebásnění. Předpokládám, že asi poměrně málo našinců (včetně mě) si dokáže tuto báseň vychutnat v originále (přesto doporučuji si audio záznam originálu poslechnout), ale může být zajímavé, jak se českého překladu zhostili významní čeští básníci a překladatelé. Po originálním textu básně následuje doslovný překlad, takže můžeme posuzovat i to, jak se každý jeden z překladatelů popasoval s oním zásadním problémem všech přebásnění, tedy s věrností předloze či se zachováním rýmů, rytmiky i celkového ducha básně.

Mezi uvedenými překlady je co do doby vzniku od nejstaršího po nejmladší téměř sto let, a je to jistě jen malá část ze všech překladů existujících. Možná vás překvapí, že zde není uvedeno přebásnění Vítězslava Nezvala, kterého Apollinairova tvorba zcela zásadně ovlivnila. Nezval možná Most Mirabeau přebásnil, ale patrně nikdy nezveřejnil. Dost možná však tuto báseň a jejího autora v jistém smyslu uctil tím, že svoji básnickou prvotinu, která je zcela jasně napsána pod vlivem prokletých básníků a také Apollinaira, nazval Most. Úplně nakonec si můžete (ale rozhodně nemusíte) přečíst i můj pokus zdolat Most Mirabeau. Neprezentuji to jako završení pokusů významných českých básníků, ale jen jako projev chuti si opět něco takového zkusit, a dá se na tom, myslím, také dobře dokumentovat, jak nesnadné je krásnou báseň převést z cizího jazyka do mateřštiny a nezmrvit ji. 

  Le pont Mirabeau – originál

    Sous le pont Mirabeau coule la Seine

                Et nos amours

           Faut-il qu'il m'en souvienne

    La joie venait toujours apres la peine

         Vienne la nuit sonne l'heure

         Les jours s'en vont je demeure

    Les mains dans les mains restons face a face

                Tandis que sous

           Le pont de nos bras passe

    Des éternels regards l'onde si lasse

         Vienne la nuit sonne l'heure

         Les jours s'en vont je demeure

    L'amour s'en va comme cette eau courante

                L'amour s'en va

           Comme la vie est lente

    Et comme l'Espérance est violente

         Vienne la nuit sonne l'heure

         Les jours s'en vont je demeure

    Passent les jours et passent les semaines

                Ni temps passé

           Ni les amours reviennent

    Sous le pont Mirabeau coule la Seine

         Vienne la nuit sonne l'heure

         Les jours s'en vont je demeure

***

Most Mirabeau – téměř doslovný překlad

Pod mostem Mirabeau teče Seina

                 A naše lásky

            Musí mi připomínat

     že radost vždycky přišla po bolesti

          Noc přijde hodinu odbije

          Dny plynou, já zůstávám

     Ruku v ruce a tváří v tvář zůstaňme

                 Zatímco pod

            Mostem našich paží protečou

     Věčné unavené vlny

          Noc přijde hodinu odbije

          Dny plynou, já zůstávám

     Láska projde jako tato tekoucí voda

                 Láska odejde pryč

           Tak jako život pomine

     Protože naděje je naléhavá

          Noc přijde hodinu odbije

          Dny plynou, já zůstávám

     Projděte dny a týdny

                 Žádný čas strávený

            Ani láska se nevrací

     Pod mostem Mirabeau teče Seina

          Noc přijde hodinu odbije

          Dny plynou, já zůstávám

***

Most Mirabeau – Karel Čapek

Pod mostem Mirabeau se valí Seina
A lásky mé
Mám-li už vzpomínat ta jména
Po zlém vždy přišla radost vytoužená

Přijď noci hodino udeř nám
Dny prchají já zůstávám

Zůstanem v objetí stát jak jsme stáli
A pod sebou
Jak pod mostem zřít neustálý
Proud věčných pohledů jak znaveně se valí

Přijď noci hodino udeř nám
Dny prchají já zůstávám

I láska prchá jak ta voda čilá
Ach prchá nám
A život pomaloučku zmírá
A naděje v něm dávno zdivočila

Přijď noci hodino udeř nám
Dny prchají já zůstávám

Dny týdny hasnou ztrácejí se jména
Jsou navždy pryč
Čas přešlý láska utracená
Pod mostem Mirabeau se valí Seina

Přijď noci hodino udeř nám
Dny prchají já zůstávám

***

Most Mirabeau – Jaroslav Martinic

Pod mostem Mirabeau jak Seina plyne líná

a lásky mé

kdopak si na ně nevzpomíná

po žalu radost jde vždy stejná a vždy jiná

Přijď noci hodino zazni nám

Dny odcházejí já zůstávám

Za ruce držme se zraky v zrak zahleděné

A mezitím

Pod mostem jenž se z paží klene

Pohledů věčných jdou vlny tak unavené

Přijď noci hodino zazni nám

Dny odcházejí já zůstávám

Láska nám odchází jak voda Seině plyne

Ach odchází

Jak jen ten život míjí líně

A jaká to dravost zůstává v naději mé

Přijď noci hodino zazni nám

Dny odcházejí já zůstávám

Plynoucí zříš ty dny zas v týdny vršiti se

Jak prošlý čas

Tak ani lásky nevrátí se

Pod mostem Mirabeau jak Seina plyne tiše

Přijď noci hodino zazni nám

Dny odcházejí já zůstávám

***

Pod mostem Mirabeau – Jaroslaslav Seifert

Pod mostem Mirabeau své proudy Seina valí

                     A naše lásky

        Když je již třeba bychom vzpomínali

Radosti vždycky bolest vystřídaly

        Přijď noci hodino zazni úderem

        Dny odcházejí já tu jsem

Tvář v tváři ruku v ruce zůstaneme

                     Pod mostem

         Který z našich objetí se klene

Pohledů věčných plynou vlny unavené

         Přijď noci hodino zazni úderem

         Dny odcházejí já tu jsem

Láska odchází tak jako voda plyne

                     Láska odchází

         Tak jako život mine

Tak jako divokost v Naději mé

          Přijď noci hodino zazni úderem

          Dny odcházejí já tu jsem

Míjejí dni míjejí týdny v dáli

                      Čas nevrací se

          Ani ty které jsme milovali

Pod mostem Mirabeau své proudy Seina valí

          Přijď noci hodino zazni úderem

          Dny odcházejí já tu jsem           

***

Most Mirabeau – Karel Sýs

Pod mostem Mirabeau bez konce teče Seina

Unáší vzpomínky

I lásky beze jména

Duše se hned raduje hned sténá

Hodiny bijou po dni přijde noc

Plyň čase zlomil jsem tvou moc

Kráčíme dlaň v dlani pohled jímavý

Zatímco uplývá

Pod živým mostem mezi já a vy

Nekonečná řeka věčné únavy

Hodiny bijou po dni přijde noc

Plyň čase zlomil jsem tvou moc

Láska slábne jako vyčerpaný vodopád

Láska ubývá

Život vleče se když jeho smysl pad

Marně zahřívá tě zdivočelé Snad

Hodiny bijou po dni přijde noc

Plyň čase zlomil jsem tvou moc

Míjejí dny a týdny beze jména

A naše minulost

I lásky opadnou jak pěna

Pod mostem Mirabeau bez konce teče Seina

Hodiny bijou po dni přijde noc

Plyň čase zlomil jsem tvou moc

***

Most Mirabeau – Jiří Žáček

Pod mostem Mirabeau se Seina valí

Ach lásky mé

vzpomínám na vás věrný pozůstalý

Radost se vždycky v srdci střídá s žaly

Přijď noci Je čas pro hranu

Dny prchají Já zůstanu

Vezmu tě lásko znovu do náručí

A pod mostem

svých paží spatříme proud čím dál prudší

věčný proud pohledů když únava je mučí

Přijď noci Je čas pro hranu

Dny prchají Já zůstanu

I láska prchá jak ta kalná špína

Už navěky

Život se prázdní jako sklenka vína

a moje naděje se pořád ještě vzpíná

Přijď noci Je čas pro hranu

Dny prchají Já zůstanu

Dny týdny prchají a mizí v dáli

Čas nevrací

nic ani lásky ani ideály

Pod mostem Mirabeau se kalná Seina valí

Přijď noci Je čas pro hranu

Dny prchají Já zůstanu

***

Most Mirabeau – Stanislav Vávra

Pod mostem Mirabeau se vlní Seina

A naše lásky

Kde jsou a jaká byla jejich jména

Bolest odchází střídá ji láska jiná

Přijď noci zvon již odbil čas

Dny se ztrácejí já jsem tu zas

Tváří v tvář ruce propletené

Pod mostem

S klenbou co se nad hlavou nám klene

V otázce věčné plynou vlny unavené

Přijď noci zvon již odbil čas

Dny odcházejí já jsem tu zas

Láska odchází jak v proudu kalné vlny

Láska vyprchá

S ní čirý drahokam I tmavé stníny

A nova naděje smývá naše viny

Přijď noci zvon již odbyl čas

Dny odcházejí já jsem tu zas

Jdou dny týdny mizí do neznáma

I čas co míjí

I první lásky co odešly beze jména

Pod mostem Mirabeau se dál vlní Seina

Přijď noci zvon již odbyl čas

Dny se ztrácejí já jsem tu zas

***

Most Mirabeau – Petr Kopta
Pod mostem Mirabeau se řine Seina
       A lásky mé
    Kdo zval sem jejich jména
Každá slast hořkostí je předstižena
    Kéž by přijít zvon už tmám dal
    Dny plynou já zůstávám dál
Pohleď mi v tvář a obejmi mě zplna
       Až pod mostem
    Čtyř paží se mdlá vlna
Pohledů věčných vzedme z tajuplna
    Kéž by přijít zvon už tmám dal
    Dny plynou já zůstávám dál
Odchází láska jak ty vody líné
       Odchází dál
    Jak zvolna život plyne
jak zlá je Naděje jak vše je jiné
    Kéž by přijít zvon už tmám dal
    Dny plynou já zůstávám dál
Dny týdny míjejí zpět nepřisténá
       Minulý čas
    Ni lásky žádná změna
Pod mostem Mirabeau se řine Seina
    Kéž by přijít zvon už tmám dal
    Dny plynou já zůstávám dál
***

Most Mirabeau – Jiří Turner

Pod mostem Mirabeau ubíhá Seina

a lásky mé

mi znovu připomíná tahle scéna

Radost bývá smutkem často vykoupena

Zvon bije, hodina noční přichází zase

Dny běží, já zastavil se v čase

Jsme jeden v druhém i naše obětí tu zkamení

a pod námi

pod oblouky našich paží, co z pilířů těl ční

ty unavené vlny jdou, jak věčnosti znamení

Zvon bije, hodina noční přichází zase

Dny běží, já zastavil se v čase   

Láska odtéká jak voda, která nezná stání

láska odchází

tak jako život se stane pouhým zdáním

A naše naděje se tomu marně brání

Zvon bije, hodina noční přichází zase

Dny běží, já zastavil se v čase   

Projdou dny a týdny,

ovládá je změna

Čas uplývá jak láska do ztracena

Pod mostem Mirabeau dál teče Seina

Zvon bije, hodina noční přichází zase

Dny běží, já zastavil se v čase