Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Zamyšlení nad zatuchlostí českého disentu (polemika s článkem paní Krusic)

Tak nám ten disent za těch třicet let tak nějak zatuchl, ba co dím, zasmrádl. Ti, co nestihli včas umřít, mají dnes velmi různorodé role, ale není právě aktuální společenskou módou je velebit. Intuice nám velí je označit za odpad.

Článek paní Krusic (čtěte zde) mě nepřivedl k nějaké kritice slovo od slova, spíše, jak název napovídá, k zamyšlení se nad českým disentem po třiceti letech. Autorka článku si bere na pomoc Spinozu, aby vysvětlila, že na příslušnou problematiku (stejně jako asi i na problematiky jiné) je třeba použít hlavně intuici. Osobně se přimlouvám spíše za používání rozumu a zapracování obecně známých faktů.

Myslím si, že pokud se někdo vydá právě touto cestou (teď nemyslím tu intuici), měl by brzy dojít k tomu, že je těžké hodnotit český disent po třiceti letech jako celek. A kdybychom se přenesli v čase třeba o čtyřicet, padesát let zpět, zjistili bychom, že jako homogenní útvar by nebylo možné náš disent posuzovat ani v reálném čase. Součástí toho, co se později stalo podstatou tohoto pojmu, bylo jakési volné hnutí lidí různého charakteru, zaměření, různého vzdělání, různých cílů a různých prostředků odporu či protestu, který byl obecně naopak tím jediným spojujícím článkem.

Mezi disidenty najdeme tak bytostné intelektuály, jako byl filozof Jan Patočka, na jehož myšlenky navázali mnozí včetně Václava Havla, byli to undergroundoví hudebníci a literáti, jako „Plastic People“ nebo Magor Jirous, režimem perzekuovaní herci a divadelníci, které může reprezentovat nedávno zesnulá Vlasta Chramostová, pronásledovaní duchovní mezi které, světe div se, patřil i nynější kardinál  Dominik Duka, reformní komunisté z konce 60. let, lidé živící si svou zášť k režimu jen na základě pozbytí rodinného mění a také jedinci, kteří s režimem, proti kterému se vymezovali, počali asi z různých pohnutek a s různou intenzitou nakonec spolupracovat, což většinou vyšlo na světlo světa až po listopadu 1989. Jako širší součást jakési opozice vůči režimu je možné chápat i ty, kteří se za tímto účelem nijak neorganizovali, ale vedli si stále svou, odmítali dělat to, co po nich bylo žádáno, říkali, co si mysleli a neříkali, co si nemysleli.  Zvláštní kategorií pak jsou ti, kteří „bojovali“ proti režimu na dálku, tj. někteří emigranti.

Velmi pestrý byl osud disidentů po změně režimu. Stali se z nich v čele s Václavem Havlem významní politikové, které někdy novodobá politika hodně změnila, mnozí získali významné funkce, někteří, aniž by pro ně měli kromě své disidentské minulosti řádné předpoklady. Disidenti z řad umělců byli po revoluci často preferováni, což bylo určitým logickým aktem odškodnění za roky strávené v umělecké izolaci.  Mnozí toho skvěle využili, ale jiní ne. Pronásledovaní kněží získali významné církevní posty, s čímž někteří z nich naložili velmi zvláštně. Do služby nového režimu se přihlásili i emigranti, někteří s pokorou, jiný s nadutostí těch, co přichází ze světa, kde všichni vědí jak na to.

To vše logicky počalo formovat pohled majoritní, nedisidentské společnosti na konkrétní lidi i na disent jako takový, což trvá dodnes. Stalo se aktuální módou si na český disent s gustem plivnout. Myslím si, že kromě toho, že se to nedá udělat paušálně, jsme svědky podivných paradoxů. Jsou celebrováni i ti, kteří evidentně pochybili a zaprodali se režimu v podobě konfidentů, jako například Karel Srp, a naopak jsou pod palbou kritiky i ti, kteří v jistém smyslu zůstali disidenty do své smrti či do dnešních dnů, kdy vystupují jako aktivisté proti různým projevům režimu současného. V některých případech je současné amorální chování bývalých disidentů zbytečně spojováno s tím, jak působili kdysi. Jindy může neustálé poukazování na něčí zásluhy působit až otravně, a to zvláště v případech, kde jsou ty zásluhy diskutabilní. 

Jsem přesvědčen, že není nikterak komplikované zaujmout postoj, kterým může být vyjádřeno, že je zbytečné řešit ty, co pochybili. Optimální mi přijde, nechat je být. Naopak je dobré ocenit (a tím myslím spíše morálně) ty, kteří si nejprve nezadali a ani později se nezpronevěřili svým zásadám a nezneužili svého postavení. Není to vždy lehké, protože se zaujmutím tohoto postoje souvisí i určitá vlastní sebereflexe. Lidé stateční, zásadoví a morální v nás často vyvolávají pocit studu. Je smutné, když se tato emoce přetaví místo do zmíněné sebereflexe do nenávisti k tomu, kdo se zachoval lépe než já, a kdo se třeba lépe chová i nyní.  

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jiří Turner | sobota 12.10.2019 10:20 | karma článku: 30,02 | přečteno: 1439x
  • Další články autora

Jiří Turner

Je Země plochá nebo dutá?

Na Slovensku to asi brzy budou rovnocenná stanoviska se skutečností, že je Země obecně kulatá a že žijeme na jejím povrchu, a ne v dutině.

15.5.2024 v 8:16 | Karma: 16,64 | Přečteno: 311x | Diskuse| Ostatní

Jiří Turner

Noční vlci na Olšanech? Jak je to vůbec možné?

Naše liberálnost už překračuje snad všechny meze. Po Praze se prohánějí Putinovi hoši, kterým sekundují proruští kolaboranti, a nic se neděje.

7.5.2024 v 15:07 | Karma: 41,18 | Přečteno: 4151x | Diskuse| Společnost

Jiří Turner

Respektujte můj názor!

Pletete si názory s fakty a také právo názor vyjádřit s povinností ho respektovat, sdílet či šířit. Myslíte-li si, že Slunce obíhá kolem Země, není to názor.

7.5.2024 v 10:36 | Karma: 19,78 | Přečteno: 521x | Diskuse| Společnost

Jiří Turner

O mrtvých jen dobře?

Říká se to a mnozí se dle tohoto rčení také chovají. Je to však nutné? Argument, že mrtvý se nemůže bránit, je asi jediným relevantním argumentem. Já si myslím: O mrtvých jen pravdu.

26.4.2024 v 9:39 | Karma: 23,02 | Přečteno: 656x | Diskuse| Ostatní

Jiří Turner

Už začínám věřit tomu, že ANO příští parlamentní volby nevyhraje

Proč? Inu proto, že část aktuálně nespokojených voličů pochopí, že Babišovo hnutí není konstruktivní politickou silou, ale spíše destruktivní „sektou“.

24.4.2024 v 9:25 | Karma: 28,33 | Přečteno: 1035x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní

23. května 2024  20:03,  aktualizováno  22:32

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...

Senát rozhodne o nové definici znásilnění i výši příspěvku na péči

29. května 2024  8:20,  aktualizováno  13:34

Změnu vymezení znásilnění v trestním zákoníku ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk bude...

V Dillí naměřili rekordních 52,3 stupně. Šetřete vodou, nabádají úřady občany

29. května 2024  11:04,  aktualizováno  13:30

V indickém hlavním městě Dillí naměřili nový teplotní rekord 52,3 stupně Celsia. Za tento týden...

Na hřbitově v Petrohradu přibyla nová socha. Je to Prigožin s náhrobkem

29. května 2024  13:19

Zesnulý ruský oligarcha a šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin se v Rusku dočkal...

Posílili jste národní hrdost, řekl Fiala mistrům světa. Dostal podepsaný dres

29. května 2024  8:12,  aktualizováno  13:07

Premiér Petr Fiala uvítal v Kramářově vile hokejové mistry světa. Poděkoval jim za zisk titulu. „Je...