Za Prahou bolestivosti

V Kropáčově Vrutici je perimetr povolené vycházky 800 metrů a Pražáčci mají k dispozici 496 kilometrů čtverečných ulic, náměstí a parků, ale i lesů, vod a strání. Je to hanba, a tak na protest odmítám opustit Vršovice!

Jednu chvíli to vypadalo, že z moci úřední budu moci se psem na procházku jen na území Vršovic, což je pořád plocha cca 300 ha (tři čtverce o straně jednoho kilometru), nebo se budu moci rekreačně pohybovat pouze po městské části Praha 10, která se rozkládá na devatenácti takových čtvercích a patří do ní i lesoparky, louky a rybníky.

Nestalo se tak. Bohužel se mohu pohybovat směrem na sever až téměř k Hovorčovicím, na jihu narazím na pomyslnou hranici Prahy a Středočeského kraje až těsně před Vraným nad Vltavou, což jsou body od sebe vzdálené vzdušnou čarou cca 27 km, od západu k východu je to od Jenče k Úvalům (Jeneč i Úvaly jsou už těsně mimo Prahu) dokonce 36 km a obvod Prahy činí přes 200 km. Na takovém území se tedy mohu procházet roky, aniž by hrozilo, že se budou trasy výletů opakovat.

Někomu by to mohlo připadat skvělé, ale já se za to hluboce hanbím. Jak k tomu přijdou občané žijící kdekoli jinde. Brňanům sice Hamáček spojil Brno-město s Brnem-venkovem, ale to je jako by spojil Vršovice, Strašnice a Vinohrady. Nicméně v Brně je to pořád dobré, ale co ti nešťastníci v Závisti na Blanensku? Tam mají k dispozici 0,44 kilometru čtverečných, což je čtverec o straně 660 metrů, a to včetně zastavěné plochy a soukromých pozemků. To jsou na tom fakticky lépe některé výběhy v pražské ZOO.

A tak jsem se rozhodl, že jako správný rebel, bývalý disident, studentský aktivista a téměř i chartista (kdybych byl v roce 1977 plnoletý, tak bych jím určitě byl) opráším atributy undergroundu a nehnu se z Vršovic za žádnou cenu. Kdepak na mě, Primulové, i kdybyste mě prosili, i kdybyste vyhrožovali, i kdybyste žalářem hrozili, nehnu se! Napadlo mě, že bych mohl zároveň s tím vyhlásit i protestní hladovku, a tím jednou ranou sfouknout i prevenci obezity, která by mě mohla posunout do rizikové skupiny, ale zatím to vypadá, že bojuji spíše formou protestní žranice.

Slyším každý večer v Televizních novinách, že v této nelehké době je nejdůležitější ta solidarita. A to je přesně ono. V Závisti by měli vědět, že v tom nejsou sami, že nemusí závidět Pražákům (kterým je tu hej), že i mezi nimi jsou tací, kteří si tu Závist udělají, i když nemusí. Jinými slovy, že nám v Závisti, v Kropáčově Vrutici, stejně jako kdekoli jinde, nemusí závidět.  Tímto vyzývám všechny Pražáky, aby následovali mého příkladu a neopouštěli své katastrální čtvrti. Nejde o covid, ale o princip.