Pořad Reportéři ČT – to je argument pro kritiku i zrušení veřejnoprávní televize

Zrovna včerejší vydání tohoto pořadu muselo zvednout ze židle každého řádného odpůrce média, které, jak je od oslav výročí 17. listopadu snad každému jasné, lže, lže a lže, případně dezinformuje, zkresluje a šíří vládní propagandu

Tři reportáže: První měla za cíl dehonestovat odpůrce vlády a České televize, která je její hlásnou troubou, demonstrující 17. listopadu, druhá s použitím zmateného fokusu českých dobrovolníků v řadách ukrajinské armády úplně zkreslila představu o tomto konfliktu, a třetí, aby se neřeklo, že je tenhle pořad jen politická masáž a propaganda, byla o nějakém strejdovi z Austrálie, který utekl z komunistického Československa; „Hele, mámo, přeci jenom se jim tam ty tendenční kydy nějak podařilo dostat;“ a v této zemi se prosadil a stal se celebritou.

Ani nevím, jak se mi podařilo dokoukat tenhle „komediální“ pořad až do konce. Wollner se mezi jednotlivými reportážemi naparuje a ti jeho „reportéři“, to je prostě hanba. Jak si vůbec mohli dovolit tu provokaci zpovídat účastníky demonstrace, kterou pro nás pan Vrabel zorganizoval? Proč se ta slečna jako kafemlýnek snažila přimět demonstranta, řvoucího, že ČT lže, k odpovědi, jestli umí nějakou lež dokázat, když každý soudný člověk přece ví, že to prostě tak je a není nutné cokoli dokazovat.

Vrcholem hnusu bylo ono schématické porovnávání té „zvěře“ před ČT a těch slušných, hodných intelektuálů se svíčkami na Národní třídě, kteří si notovali s prolhanými, pokryteckými politiky, kteří tam přišli taktéž. To byla přímo urážka obyčejného, ale moudrého českého člověka, který prostě ví, pozná a nikdo ho jen tak neoblafne, kterého někdo manipulativně konfrontoval s pseudocelebritami, pseudointelektuály, a dokonce i s těmi, kteří byli tvářemi „sametové revoluce“, která, jak každý ví, nebyla žádnou lidem vynucenou změnou režimu, ale promyšleným zápaďáckým převratem, který nastolil novou totalitu a nesvobodu, které jsme nyní svědky, a proti které v ulicích Prahy a před ČT demonstrovali ti skuteční vlastenci a demokraté.

No a teď ta „zpráva z fronty“. „Kdo vám, redaktůrci, uvěří nějaké „hrdinné“ české vojáky, záchranáře a lékaře, kteří se dobrovolně rozhodnou pomáhat „hrdinné“ ukrajinské armádě ve válce, za kterou si může Ukrajina sama, a do které se vůbec nemáme plést. Jestli není celá ta reportáž podvrh, a i kdyby ne, kdo se vás prosil o takové jednostranné a tendenční pojetí konfliktu, který má, jak všichni víme, zcela jiné aspekty a jinou podobu, než nám ta prolhaná televize představuje. My přeci chceme vyvážené zpravodajství. Nechceme vidět jen zločiny Rusů a hrdinství „úkáček“, ale také zločiny ukrajinské armády a hrdinství ruských vojáků bojujících za obyvatele území, na které mají Rusové odjakživa svaté právo. No, málem jsem tu reportáž nevydýchal.

Nevím, jestli má smysl vůbec psát o té třetí reportáži. Koho zajímá ten stoletý děda z Austrálie, který utekl v padesátých letech na běžkách ilegálně z republiky a dostal se do Austrálie, kterou reprezentoval ve sjezdovém lyžování a zakládal australská horská střediska. Není to celé blbost? „Jsou, mámo, v Austrálii vůbec nějaké hory? Asi ne, vždyť tam jsou jen klokani, vyprahlá pustina a na severu Krokodýl Dundee!“ To si zase nějaký pan pseudonovinář udělal za naše koncesionářské prachy výlet na konec světa a my teď máme na ty blbiny čumět.

Jak jsem naznačil hned na začátku: Proč si máme platit televizi, která nás krmí takovým svinstvem? Vždyť nám jako realita úplně stačí reality show! Výměna manželek, policie v akci, soudkyně v akci, Soukup stokrát jinak, prostě akce, kam se podíváš… A když zpravodajství, tak máme přece krimi-zprávy, Showtime a o válce nám místo bláznivých reportérů na místě může vyprávět analytik a vojenský expert ze studia. Tak na co veřejnoprávní televizi s jejími Reportéry?

*****

A přátelé, to není satira, tenhle příběh je pravdivý, ten divák se totiž jmenuje T. "Taxis" Čecháček.