Osm balvanů Jiřího Grygara.

Jako kluk jsem ho poslouchal v „Meteoru“, jako študák jsem hltal „Okna vesmíru dokořán“, jako dospělý jsem sledoval „Večery pod lampou“, činnost spolku „Sisyfos“ a stále se vracím k jeho knihám.

Neměl bych ani zapomenout na populární přednášky a jednotlivá televizní a rozhlasová vystoupení. O odborných článcích Jiřího Grygara sice vím, ale poněkud přesahují mé možnosti chápání a odbornou způsobilost v astrofyzice.

Jiří Grygar má dar. Z jeho pohledu možná od pánaboha, z mého ze shody mnoha šťastných náhod, ale v každém případě je to dar předávat vědecké poznatky, teorie a informace laikům tak, že je nejen pochopí, ale příslušný obor si málem i zamilují. Říká se tomu popularizace vědy, ale v Grygarově případě je to mnohem více, on vkládá do svých výkladů nejen encyklopedické znalosti z mnoha jiných oborů, ale i ono kouzlo pokorného vypravěče

Jiří Grygar je zdánlivě rozporuplná osobnost: v boha věřící astrofyzik není úplně obvyklý jev, a to i i přesto, že si je nutné představit jeho víru někde v místech, kde fyzika přechází v mystiku, a jistě ne jako nějaké bigotní náboženské iluze. Víra ho, podle jeho vlastního vyjádření, přivedla i k činnosti bořitele mýtů pavědy, v rámci čehož se stal otcem spolku Sisyfos, který kromě rozsáhlé přednáškové a publicistické práce uděluje  pseudoceny ve formě „ bludných balvanů“ největším nesmyslům a bludům, které každým rokem ve veřejném prostoru vyraší. Kritikům, kteří argumentují, že vyvrací bludy a přitom vyznává blud víry, odpovídá citátem:“ Když lidé přestali věřit v boha, začali si vymýšlet různé nesmysly, kterým uvěřili.“

Jiří Grygar stále aktivně pracuje na projektu hledání původu kosmických částic s vysokou energií (výzkum probíhá v pampě Jižní Ameriky), píše, přenáší a stále jezdí na kole, které ho patrně udržuje ve výborné kondici. Stále se také angažuje jak ve spolku skeptiků, tak i v různých jiných projektech.

Jiřímu Grygarovi bylo včera neuvěřitelných 80 let. Nevypadá na ně ani fyzicky ani mentálně.  Má za sebou dlouhý kus života, za který se nemusí stydět. Jiří Grygar jako ten balvan vzdoroval komunistickému režimu, kterému nebyl příliš pohodlný, vzdoroval pochybovačům, kteří nevěřili v odbornou popularizaci astrofyziky, vzdoroval kritice jeho veřejně projevované víry a vzdoruje trvale hlouposti a malomyslnosti. Doufejme, že mnoho dalších balvanů má ještě před sebou. To vše mu sám za sebe srdečně přeji.