Omluvme se podporovatelům Miloše Zemana a odpusťme si, že jimi nejsme.

Měli bychom jít v závěru roku trochu do sebe. I pan prezident nás k tomu svérázně nedávno vyzval. Nemysleme si, že naše názory a skutky jsou lepší než jiné. Zapomeňme na své ideje a přesvědčení, a zvláště pak držme hubu a krok.  

Zapomeňme také na na obsah pojmu "občanská společnost", pluralita názorů vyšla z módy. Je třeba se vydat cestou Ruska a Číny. Pan prezident nám zatím jen nepřímo vyhrožuje, že veřejně projevený nesouhlas s politikou vlády i vystupováním jeho samého je projevem nedemokratičnosti a do naší společnosti to nepatří. Možná se časem podaří přijmout zákony, které budou takové jednání kriminalizovat, tak jak je to u našich "východních vzorů". 

Protestovat proti politice vlády a Hradu je prý také popíráním výsledků voleb. To je velmi ubohá argumentace. Na základě výsledků voleb se Miloš Zeman stal prezidentem a na základě povolební parlamentní aritmetiky vznikla vláda. Nikdo tyto skutečnosti nezpochybňuje. Na druhou stranu žádné výsledky voleb automaticky nelegitimizují názory, činy a postoje demokraticky zvolených politiků, tím spíše ne jejich chování, jejich poklesky, a už vůbec ne zločiny.

Prezident poté, co své oponenty usadil do jakési "pražské kavárny", dnes tento už hodně zprofanovaný pojem nahradil slovem "lepšolidi". Pominu-li prznění českého jazyka z úst hlavy státu, je to jen smutný populistický trik, který má ubezpečit tu méně vzdělanou, méně přemýšlivou a méně morální část národa, že jejich názory, postoje a chování jsou zcela rovnocenné s názory, postoji a činy občanů z druhého konce spektra. Záměrně píši "spektra", přestože každý ví, že jsou lidé chytří a hloupí, vzdělaní a nevzdělaní, slušní a darebáci. Mohou být tedy názory, postoje a činy všech rovnocenné. Asi těžko.

Zdá se, že určitá amorálnost politiky je nevyhnutelná, proto je naprosto nutné, aby veřejně činní lidé byli kdykoli a kýmkoli kritizovatelní, aby požívali jen takové ochrany, která je nutná pro jejich osobní bezpečnost a byly respektovány zásady ochrany osobnosti.  Jakékoli jiné projevy kritiky a nespokojenosti je nutno ze strany ústavních činitelů a politiků obecně zcela respektovat. Je naprosto nehorázné, aby byli názoroví odpůrci vládnoucích elit označováni za lůzu, plebs, fašisty nebo jim bylo podsouváno ono "lepšolidství". Paradoxně se tak mohou ti, co se takto prezentují, stát jakýmisi "špatnolidmi", kteří se bez ochoty stát lepšími, otírají o ty, kteří výrazně lepší jsou. 

Kdybych se vrátit  k názvu článku, kterým ironizuji absurdní představu některých lidí, že se za oprávněnou kritiku politiků má někdo omlouvat, tak bych jen připomněl, že  je nikdo nevyzývá k omluvě za to, co uvedou na adresu svých názorových oponentů, a to ani v případě, že jsou to lži, spekulace a pomluvy. Pravda se nakonec většinou ukáže.