Kratom

Vedle všemožných strastí a katastrof, faktických i domnělých, kterými nás média krmí, tu máme další zlo. Přišlo k nám jako ostatní zla z Asie, nazývá se kratom, a boj s ním vypadá jako další marný boj s fenoménem zvaným drogy. 

Jen na okraj uvedu, že se po delší době pouštím do tématu, ke kterému, na rozdíl od všeho ostatního, o čem obvykle píšu, mohu alespoň formálně přistupovat z pozice odborníka, respektive člověka, který se přírodními psychoaktivními látkami zabýval nejen v rámci studia, ale i následně. Vědecké poznání od těch dob sice obecně pokročilo, ale řekl bych, že nikam nepokročila schopnost společnosti problematiku psychoaktivních látek řešit, a to včetně mnohdy na hlavu postavené legislativy. Je to spíše naopak, systémy včetně toho našeho vedou dlouhodobě marný boj, a to prakticky se všemi aspekty které se týkají fenoménu obecně zvaného drogy.  

Začnu poněkud zeširoka. Psychoaktivních látek je nepředstavitelné množství. Velmi různorodě působí a v podstatě na každého jednoho člověka účinkuje stejná látka rozdílně. Všichni známe klasické tvrdé drogy spojené s kriminalitou, narkomafiemi, pašeráky, vařiči, dealery a také fatálními důsledky jejich užívání. Známe relaxační drogy lavírující v řadě ohledů se zákonem, přičemž nejrozšířenější z nich, alkohol, není prakticky nijak omezován a je nedílnou součástí našich společenských norem. Právě alkohol je jedním z mnohých paradoxů, a to třeba v tom smyslu, že jsou často kriminalizovány prakticky neškodné nebo “standardně” škodlivé látky, přičemž alkohol a také tabákové výrobky jsou zcela legální a je na ně navázán obrovský byznys i příjmy státních pokladen.  

Je asi zbytečné deklarovat, že boj s klasickými tvrdými drogami je zcela legitimní a nutný, a to hlavně z hlediska kriminality, se kterou souvisí i dostupnost drogy. Na druhou stranu je naivní představa, že se dá zamezit tomu, aby si lidé byli bez větších problémů schopni si různé psychoaktivní látky opatřit.  Otázkou je i to, jestli je vždy nutné jim v tom bránit, protože ne všechny látky musí nutně při vhodném používání vysloveně škodit. Má-li o tom někdo pochybnosti, pak pro něho musí být i nepřijatelné nějaké to pivo, sklenička vína či panáček destilátu. Mnoho kontrolovaně užívaných halucinogenů či marihuany totiž nepředstavuje větší riziko než alkohol. Spíše je to naopak, nemírná konzumace alkoholu způsobuje daleko větší problémy, než třeba netoxický a nenávykový psilocybin obsažený u nás hlavně v lysohlávkách.     

Psychoaktivní látky lze dělit nesčetnými způsoby. Komplikovanost nějakého právního i zdravotního systémového dělení se dá dokumentovat na skupině stimulantů, do které jsou vedle pervitinu a kokainu zahrnuty i kofein a nikotin. Značné rozdíly jsou ve zmíněných halucinogenech či v kanabinoidech. Některé “drogy”, jsou výhradně importovány a bývá na ně navázán organizovaný zločin, jiné se ilegálně vyrábí a ilegálně distribuují, další si každý může s určitou mírou rizika sám vypěstovat a jsou i takové, které vám, aniž byste to tušili, rostou za domem.  Obecně jsou psychoaktivní látky návykové i nenávykové, toxické i netoxické, pro člověka devastační, bezproblémově, relaxační i léčebné.  

Velmi pestrá je i historie přístupu systému k této problematice. Pominu-li dávné i exotické kulty konzumentů, moderní systémy s nelegálními drogami bojují, přičemž ona legalita a nelegalita bývá určována často jinými faktory než faktickým působením příslušných látek na člověka. Jenom pro zajímavost, démonizace LSD byla možná jen produktem alkoholové lobby, nikoli nějakým odborným stanoviskem. Drtivá většina psychoaktivních látek, toxických i netoxických, návykových i nenávykových je pak veřejnosti téměř neznámá, a proto je také jejich jakákoli popularizace nesmyslná. Poměrně specifickou skupinou jsou legálně dostupné přípravky obsahující psychoaktivní látky, jejichž vliv a tím pádem i nebezpečnost je poměrně spekulativní, protože, jak už jsem naznačil, mnoho zcela standardně používaných potravin, hlavně nápojů a samozřejmě i léků psychoaktivní látky obsahuje. Tímto se konečně dostávám ke kratomu. 

Kratomem se nazývá produkt z listí stromu Mitragyna speciosa, které obsahuje koktejl opioidních látek, především mitragynin, jenž má několikanásobně silnější účinek než třeba morfin. Realita je však taková, že komerčně distribuovaný kratom obsahuje těchto látek jen malé množství. Proto se používá i v rámci substituční léčby narkomanie, což samo o sobě o něčem vypovídá. Požití normální doporučené dávky volně dostupného nemusí řada lidí vůbec poznat, ale je to jako u všech psychoaktivních látek značně individuální. Nepanuje ani shoda v tom, jestli je jeho řízené a cílené užívání škodlivé či užitečné. Klidně to může být ve zcela konkrétních případech tak i tak.  

Těmto nejasnostem, které jsou v rámci psychoaktivních látek zcela odůvodněné a běžné, odpovídá i různý legislativní přístup různých zemí. Osobně bych řekl, že zákaz prodeje odpovídá stanovisku: “Máte chlast, cigára, případně marjánu”,které systém s jistými omezeními akceptuje (a také na nich pěkně profituje), “takže to by stačilo.” Jelikož se jedná o importovaný exotický produkt z jihovýchodní Asie, není těžké legální přísun zastavit, čímž se ovšem okamžitě rozjede dovoz a distribuce nelegální. Otázkou tak zůstává, a to hlavně pro státy, jako je Česká republika, kde je dosud kratom legálně prodáván, jestli má takové opatření vůbec smysl. Kromě vzniku černého trhu se zákazem tento produkt okamžitě zpopularizuje. Představte si, že jste puberťáky, kteří lační po všem, co  je přinejmenším kontroverzní a také zakazované. V rámci medializace a následných restrikcí se stane tento přípravek, který je dětmi a adolescenty aktuálně konzumován možná jen jako dočasná móda, extrémně lákavým zbožím, se kterým mohou děti ze zvědavosti začít i experimentovat mimo rámec standardního používání. 

Aby nedošlo k nedorozumění, vůbec mi nepřijde dobré, aby děti užívaly takovéto látky, možná jim však mohou více škodit tabákové výrobky, alkohol či marihuana a o tzv. tanečních drogách, jakou je například extáze (MDMA),ani nemluvě. Škodlivá je v tomto smyslu i nadměrná konzumace energetických nápojů a přeslazených limonád, na něž si lze taktéž vytvořit závislost. Má-li někdo snad pocit, že se zákazem konzumace a se zákazem prodeje dětem a mladistvým stal nedostupným i alkohol, cigarety či marihuana, měl by se vrátit nohama na zem. Zákaz prodeje těchto produktů dětem a mladistvým je zažitý a nepochybně správný, ale je otázkou, jak přistupovat k novým produktům nejisté škodlivosti, ze kterých se tímto stane lákadlo.  

Teoreticky jistě platí, že místo popularizujících restrikcí je lepší osvěta a sní i určitá opatrnost k unáhleným rozhodnutím. Poskytnu dávný příklad: V době mých gymnaziálních studií (což je více jak 40 let) vyhlásil “moudrý” stát boj proti sběru a užívání lysohlávek. Co se stalo? Okamžitě jsme počali pořádat “houbařské” expedice a s použitím důmyslných fint jsme si hráli s esenbáky hlídajícími u známých lokalit na slepou bábu. Po čase nás to přestalo bavit, a co vím, nikdo z nás se nestal díky nenávykovému psilocybinu narkomanem. V tomto duchu by se dalo i předpokládat, že kratom vyšumí dříve, než se přijmou a zaběhnou systémová opatření. Může se ovšem stát, že se bude stávat stále více populárním.  

Zákaz komerčního prodeje tohoto výrobku by mohl být i určitým precedentem. Snadno by mohlo nějakého chytráka třeba na základě několika případů “zhoubičkovaných” adolescentů napadnout prosadit významné restrikce nejen na zmíněné lysohlávky, ale třeba i na chrastici rákosovitou obsahující v míře nemalé halucinogenní DMT. Kvůli obsahu DMT se sice nařízením vlády č. 455/2009 Sb. dostala chrastice rákosovitá od 1. 1. 2010 v trestním zákoníku do skupiny rostlin, jejichž pěstování je trestné, ale jelikož jde o trávu, která u nás roste prakticky na všech vlhkých místech, je to docela absurdní, a rád bych viděl, jak by medializací zvýšený zájem o tento zdroj halucinogenu příslušné orgány řešily. Postavil by se na každou podmáčenou louku policajt? Asi ne.  Nepochybně je dobré se zamyslet nad tím, jaké absurdity plodí unáhlené zákazy a restrikce, což lze dokumentovat na konopí, které pěstitele vyrábějícího masti na kolena může poslat za mříže.   

Na závěr si dovolím toto moje možná poněkud nesourodé zamyšlení shrnout: Boj s narkokriminalitou je naprosto legitimní a nepochybně správný. Kriminalizace stávajících, zcela obecně užívaných relaxačních (i léčebných) psychoaktivních látek (např. konopí) je naprosto zbytečná, nesmyslná a kontraproduktivní. Se zakazováním kratomu a podobných produktů bych byl na základě výše uvedeného spíše opatrný a řídil bych se výsledky výzkumu a pozorováním, jestli se jedná o skutečný problém nebo jen přechodnou módní záležitost, kterou podporuje aktuální mediální zájem, na jehož základě vznikl i tento článek, neboť jeho autora by jinak asi ani nenapadlo o jedné z tisíců psychoaktivních látek psát. 

https://cbdsvet.cz/2020/04/27/co-je-to-vlastne-kratom-a-jake-jsou-jeho-ucinky/ 

https://cbdsvet.cz/2020/04/27/co-je-to-vlastne-kratom-a-jake-jsou-jeho-ucinky/ 

https://refresher.cz/133583-Kratom-si-v-automatu-mozna-brzy-nekoupis-Cesko-planuje-regulaci 

Nebezpečný trend jménem kratom