Koupíte si Žigulíka nebo Moskviče? Asi ne! A ruský pigáro si dát necháte?

Ne, do střední, natož pak do západní, ale stále patříme do východní Evropy! A pokud někdo dříve získal pocit, že tomu tak není, tak mu ta vlivná část naší politické reprezentace nyní jasně vysvětluje, že se sakramentsky pletl.

Pamatuji si, jak jsem se kdysi, krátce po revoluci (té v roce 1989) při jedné z prvních cest na Západ rozčílil, když jakýsi německý celník v souvislosti se mnou cosi poznamenal o východní Evropě. Možná si myslel, že mu nerozumím, a tak jsem ho ujistil, že rozumím, a že se domnívám, že Češi patří stejně jako Němci do Evropy střední, potažmo západní. Vypadal, že je mu skoro až líto, že něco takového utrousil, a už mě vůbec neodbavoval. Do dnešních dnů jsem přesvědčen, že kulturně ani politicky do východní Evropy nepatříme, a že se k ní přichylovat na základě pseudohistorických či genetických principů je úplný nesmysl a příklon politický má charakter zrady.

Konstatování že: „Ne, do střední, natož pak do západní, ale stále patříme do východní Evropy!“ je pochopitelně míněno tak, že se tímto způsobem orientuje část naší politické reprezentace. Vnímám to jako zradu ideálů na jejichž základě vznikl v postkomunistické éře náš stát. Nerozumím a nechci rozumět tomu, že se opět uchylujeme pod křídla Ruska, které se od dob Sovětského svazu změnilo jen kosmeticky a nerozumím ani tomu, proč by nám měli být blízcí Maďaři či Balkánci, s jejichž kulturou toho máme daleko méně společného než s kulturou Západu, a nějaká slovanská vzájemnost (čímž teď vyjímám Maďary) je mýtus, který nefungoval ani v té době, kdy vznikl.

Aby to bylo zcela jasné, netvrdím, že s těmito zeměmi nemáme udržovat standardní kulturní, a ekonomické vztahy a o osobních přátelských vztazích konkrétních lidí a institucí ani nemluvě, ale není důvod se na ně orientovat politicky a snažit se s nimi vytvářet jakési koalice vůči Západu či Evropské unii, které jsme členy, na což si vždycky vzpomeneme, když natahujeme pacičku, a rychle na to zapomínáme, když máme něco obětovat a podřídit se kolektivnímu rozhodnutí. Někdy mám pocit, že se neustále snažíme křísit představu, že je nejlepší být se všemi za dobře, respektive ze všech mezinárodních vztahů jen profitovat. Bohužel nežijeme ve světě, kde je to možné, a každý také nechce být jen zadobře s námi, ale chce profitovat na nás, a to jak ekonomicky, tak hlavně politicky.

Snaha u nás nasadit vakcínu „Sputnik“ je čistě politický krok, který se má tvářit jako snaha chránit životy. Kdyby ti, kteří o tom rozhodují, byli takto motivováni, nakoupili bychom nabízených milion vakcín AstraZeneca z Indie (zprostředkováno SA; čtěte zde) které kvůli licenci nemají stejně jako Sputnik certifikaci EU, ale mají být zcela identické s těmi, které se v Evropě používají a jsou tudíž u nich záruky, které ruská vakcína nenabízí. Je to jen další důkaz, že jsme v rámci reálné pandemie COVID-19, svědky špinavé politické hry, do které se rádi a ochotně dali zatáhnout představitelé našeho státu, kteří sledují zcela jiné zájmy, než je naše zdraví a naše životy.

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sputnik-registrace-sukl-ema-vakcina.A210228_144131_domaci_baky

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/cesko-odmitlo-nakup-milionu-vakcin-astrazeneca-40352837

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/komentar-zabrany-padly-sputnik-nebo-zivot-145507