Kauza „muslimský šátek“ skončila. Neměla žádného vítěze a zbyla po ní jen ostuda

Městský soud v Praze nedopustil, aby ta ostuda Střední zdravotnické školy dále pokračovala a pravomocně řízení zastavil. V této kauze se somálské dívky zastal Nejvyšší soud, ale ta posléze žalobu kvůli nenávistným útokům stáhla.

Ta ostudná kauza trvala téměř osm let. Začala žalobou somálské dívky, které Střední zdravotnická škola v Ruské ulici na Praze 10 zakázala nosit při teoretickém vyučování ve škole hidžáb. Osobně ředitelka školy dívce nařídila, aby si šátek sundala, ta s tím ale nesouhlasila, ze školy odešla a školu následně žalovala za diskriminační chování.  První ostudný moment se stal, když se svou žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 10 neuspěla. Až Nejvyšší soud se dívky zastal a vrátil řízení Obvodnímu soudu. Jako za skandální označila i přístup školy tehdejší ombudsmanka. V té době ovšem mladá žena, která bez problémů dostudovala (i s hidžábem) v jiné škole, žalobu stáhla, protože nechtěla dál čelit nenávistným útokům, vyhrožování a dehonestaci. Obvodní soud pro Prahu 10 loni v létě řízení zastavil, škola však se zpětvzetím žaloby nesouhlasila a dál se chtěla soudit, patrně, aby se domohla potvrzení, že jednala správně. Městský soud škole nevyhověl a před několika dny pravomocně řízení zastavil.

To je stručný sled událostí, ale mnohem zajímavější je se zamyslet nad tím, proč k něčemu takovému vůbec muselo dojít, co tato kauza vyvolala a co po ní zůstalo. Pomineme-li skutečnost, že chování školy reprezentované ředitelkou nenachází žádnou oporu v zákoně, naopak to porušuje principy rovnosti a náboženské svobody, tak je těžké najít jakýkoli rozumný důvod bránit někomu, aby nosil nikoho neobtěžující a ničemu nepřekážející atributy své identity a víry. Nežijeme již v normalizačním Československu, ve kterém, jak si dobře pamatuji, někdy školy zakazovaly žákům nosit džíny, dlouhé vlasy a o různých z tehdejšího pohledu výstřednostech ani nemluvě. Děti chodí do školy běžně s modrými vlasy, s dredy, piercingem, tetováním, s náboženskými a jinými symboly patřícími k jejich víře či jakékoli jiné příslušnosti, a i s módními kreacemi jak na halloween. Zcela správně jim v tom nikdo nebrání a osvícené učitele zajímá více, co mají v hlavě než na hlavě. Proč právě hidžáb, jarmulka nebo jakýkoli jiný symbol etnické, národní či náboženské identity by měl být problematický. 

Dalším politováníhodným aspektem je, jaké vášně tahle hloupost ze strany ředitelky školy vyvolala. K soudu tenkrát přišli bojovníci s transparenty, na kterých byly přeškrtnuté mešity a hesla v duchu tehdejšího Konvičkova hnutí. Bylo to v době migrační krize a mediální prostor byl přesycen nenávistí a falešným vlastenectvím, a tato absurdní kauza působila jako detonátor. Migrační krize minula, aniž by se u nás něco zásadního stalo a nedávná zpráva už žádné zvláštní reminiscence nevyvolala. Protiislámské a nacionalistické vášně sice trochu ochladly, ale ona pachuť trvá. Ředitelkou školy je stále Ivanka Kohoutová, která patrně neprodělala žádnou sebereflexi a svůj postoj nezměnila, o čemž svědčí to, že se donedávna domáhala pokračování soudního řízení.

Je docela možné, že mnohým celá tato kauza vůbec nepřijde skandální. Žijeme v mnoha ohledech v hyperkorektní společnosti, jsme schopni veřejně pranýřovat nekorektní žert a satira je nám po chuti, jen když je namířena na ty správné. Probíhají trestní stíhání a padají nepodmíněné tresty za verbální vyjádření, která jsou možná nechutná, ale nemají povahu extrémismu, ale na druhou stranu jsme mnohdy ochotni schvalovat evidentně diskriminační chování, které má na rozdíl od nekorektního humoru zcela jasný dopad na ony diskriminované. Po někdejších útocích na Charlie Hebdo jsme volali Je suis Charlie a dodnes jsme přesvědčeni, že i taková satira je zcela legitimní, ale kdyby někdo u nás něco takového aplikoval na Židy či Romy, byl by označen za antisemitu, xenofoba a měl by možná problémy se zákonem.

Osobně jsem schopen akceptovat i velmi nekorektní humor a satiru včetně zmíněného „Charlie Hebdo“, ale musí to být ve smyslu „padni komu padni“. Byl bych také poněkud méně striktní vůči rasismu, xenofobii a podobným projevům „z blbosti“. Kdo po deseti pivech začne před hospodou hajlovat, je s velkou pravděpodobností idiot, ale s malou pravděpodobností neonacista. Naopak by měly být dle mého soudu postihovány skutečné projevy nesnášenlivosti a diskriminace, a to včetně těch, které se tváří jako projevy vlastenectví a snahy o nastolení jakéhosi řádu a pořádku. Nevolám po samoúčelných trestech a restrikcích, ale nedělá mi dobře, když vidím, jak skuteční rasisté a xenofobové nepociťují za své postoje a činy stud, protože v jiných ohledech tak korektní společenské klima je k žádnému pokání a sebereflexi nepřimělo.

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/muslimka-soud-satek-skola-stredni-zdravotnicka.A210201_093016_domaci_remy

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/hidzab-kauza-stredni-skola-studentka-soud-zaloba-zpetvzeti.A200429_075844_domaci_aug

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2997128-nejvyssi-soud-vyhovel-somalske-divce-ktera-zalovala-skolu-kvuli-zakazu-noseni-hidzabu

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Kauza-muslimsky-satek-ma-silnou-dohru-Sabatova-ma-prusvih-Stejne-tak-ma-byt-resena-Ceska-televize-556702