Ještě více než planeta se asi přehřívají některé mozky

Proč se někdo snaží za každou cenu jiné přesvědčit, že se nic neděje, nebo naopak že se ženeme do záhuby? Ale bez ohledu na různé teorie a statistiky je počínání lidstva ke světu, v němž žije, nezodpovědné. Proč tvrdit, že není?

I na blogu se můžeme seznámit s řadou zkopírovaných analýz, které mají potvrdit či vyvrátit různé teorie globálního oteplování a změn klimatu obecně. Běžnému čtenáři stejně nezbývá, než si svůj názor utvořit na základě vlastních emocí, protože ověřovat důvěryhodnost většiny grafů a statistik a jejich objektivní vzájemné posuzování je zhola nemožné. Nabízím proto poněkud jednodušší pohled na tuto problematiku.

Klima se mění.

Klima se mění a pro toho, kdo hodlá popírat i tuto premisu je asi zbytečné číst dál. Klima se mění zcela objektivně a není nijak důležité, jak se nám jeví průměr květnových teplot v Klementinu za posledních sto padesát let. Klima se mění a tento proces může někde znamenat snížení, jinde zvýšení teploty, tání ledovců na jednom místě a zaledňování na jiném, deště a kataklyzmatické jevy v jedné části světa a vysušování celých oblastí jinde, změny větrů, mořských proudů a různých periodických jevů. Klima se mění, co je svět světem.

Ty změny byly v minulosti relativně pomalé, jako střídání glaciálů a interglaciálů, ale i poměrně rychlé jako třeba výkyvy ve vysušování a zavodňování Sahary již historické době. Žádné však bez nějakého nárazového podnětu neprobíhaly tak, jak v animovaném filmu Doba ledová (i když vlastně tam byla vždy tím nárazovým podnětem ta veverka, takže jsou tyto filmy v jistém souladu s klimatologií).

Předmětem studia a z něho vzniklých hypotéz, a mluvím teď o vědeckých hypotézách, a ne o zcela jinak motivovaných deklaracích vysloužilých politiků nebo ekoteroristů na druhé straně, jsou procesy, které klima ovlivňuji. Je jich mnoho a lidská činnost k nim patří také.

Člověk klima mění

Lidská existence a činnost mají vliv na změny klimatu. To je další premisa, bez které se nikam nedostaneme. Přijde mi zcela absurdní přemýšlet o tom, že by civilizace na klima žádný vliv neměla. Klima, byť mírně, změní výstavba údolní nádrže, zbudování rybníků (viz Jižní Čechy) nebo vznik velké aglomerace (viz Pražská kotlina), takže je poměrně nepravděpodobné, že by na něj nemělo vliv kácení deštných pralesů, zemědělská činnost, změny chemismu oceánů a skleníkové plyny v ovzduší. I samotná lidská populace a její nárůst a všechny s tím spojené důsledky, jako jsou například odpady nebo zplodiny, se musí nějak projevit.

Otázkou je, jakou roli tyto důsledky lidské existence a činnosti mají v porovnání s vlivem jevů, které člověk nezpůsobuje. A to je možná jádro veškerých ohnivých diskusí. Můžeme se dočíst, jak výbuchy sopek vychrlí do ovzduší tolik emisí, kolik nezvládnou tisíce automobilů a stovky továren za celý rok. Asi ano, ale pro co je to argument? Pro to, abychom nedbali na snižování emisí? Proč, když víme, že nám emise škodí? Sopku nezašpuntujeme, ale snížit emise našeho průmyslu a dopravy můžeme. A to je meritum problému.

Zbytečně vedeme nesmyslné polemiky, které se stávají politickou municí o tom, jaký je náš podíl na klimatických změnách, když můžeme prostě konstatovat, že člověk zásahy do životního prostředí své životní prostředí ničí a škodí tím sám sobě. Všechny důsledky lidské činnosti, které Pařížská konference a na ní vzniklá dohoda (Rámcové úmluva OSN o změně klimatu) definovaly, mají negativní vliv na životní prostředí, takže je ve finále úplně jedno, jestli třeba nemají takový vliv na globální oteplení, jak někdo předpokládá. V mém předešlém článku se mě někteří čtenáři snažili přesvědčit, že spojování pojmů ekologie a klimatu je nepatřičné a jiní by rádi i tuto vazbu zesměšňovali. To jsou však už jen pohledy těch, kteří tuto problematiku vnímají pouze jako politikum odtržené od reálné podstaty problému, což je myslím hloupé a zbytečné. Je to globální a komplexně propojený problém lidstva, ne problém osobních zájmů jednotlivců a skupin. Alespoň tak by to mělo být podle mého názoru obecně vnímáno.