Chceš říct, soudruhu…? Nojo, dvě dávky! První z Ruska a druhá z Číny!

A dá se v té "pelíškové" licenci dále parafrázovat: "Já kdybych před vás pánové postavil dvě ampule vakcíny, ale dvě naprosto stejný ampule vakcíny a o jedný z nich vám řekl, že je z USA, tak která by pro vás byla lepší, co?"

„Samozřejmě ta americká. Americká samozřejmě.“ Tak zněly odpovědi ve filmu v případě sirek a já mám pocit, že stejně bych odpověděl i v případě vakcín. Je to totiž otázka důvěry a určitého principu. Někdo to formuluje tak, že z Východu k nám nic dobrého nikdy nepřišlo, a já se mohu opřít o řadu zkušeností, a to jak těch obecných s režimem, který zde poničil všechno dobré a zavlekl tolik svinstva, že jsme se ho ještě nedokázaly úplně zbavit, tak těch osobních ze země, kde zítra znamená již včera. Ta nedůvěra je ve mně natolik zakořeněná, že se jí už asi nezbavím a upřímně řečeno současnému ruskému režimu se nijak výrazně nepodařilo ji oslabit.

S Čínou je to zrovna tak, jenom s tím rozdílem, že zcela ignorovat čínské výrobky je na rozdíl od těch ruských prakticky nemožné. Nicméně když to možné je (když to zjistím), upřednostňuji rovnocenně kvalitní a cenově podobný tuzemský nebo západoevropský produkt. To, co mě vede k takovému stanovisku, je patrně směsice racionálních a iracionálních pohnutek, které se v případě Číny točí kolem masové výroby a režimem zpracovaných nebo násilím donucených lidí. Ruský způsob řízení hospodářství a výroby se pak dá dobře dokumentovat tradičně zoufalými výsledky v řadě oblastí, které se možná od dob Sovětského svazu trochu zlepšily, ale asi ne tak docela.  V obou případech je podle mého přesvědčení na vině špatná ideologie, od které se pak odvíjí všechna ta neřádstva.

Nedávno jsem poslouchal rozhovor s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou, která dle mého soudu přesně pojmenovala výše uvedený princip, a to v oblasti projektu, ke kterému má blízko, tedy v tendru na dostavbu Temelína. Vyjádřila zde odborný názor, že ruské technologie pravděpodobně nebudou o nic horší než ty ostatní, ale problém je v tom všem, co je okolo a v pozadí. Všichni lobují skrze politiky, to je normální, ale Rusko to dělá tak nějak po bolševicku, což těm, kterým se bolševismus poněkud zajedl, asi nedělá moc dobře. I v případě vakcíny je kromě určitých pochybností o její technologické kvalitě a kontrole ve hře i politika a ideologie, které jsou pro Rusko stále tou prioritní pohnutkou.

Jistě bude někdo namítat, že i Západ potažmo EU má nějaké ideologické a politické pohnutky, ale ten rozdíl musí vnímat i zarputilí euroskeptici a kritici euroatlantické civilizace. My žijeme v pluralitním systému, ve kterém se násilím a propagandou nepotírají názory a stanoviska a každá zem, stejně jako celek má takou ideologii, kterou si většina zvolí. Jestli je to vždy dobrá cesta je věc názoru a také zpětného zhodnocení, ale je to na každý pád výsledek demokratického procesu. Co se technologie a kontroly kvality týče, což platí o léčivech dvojnásob, jsou prostě západoevropské a americké firmy důvěryhodnější, mimo jiné i proto, že pracují v konkurenčním prostředí, které se ve farmacii promítá především do kontroly kvality a do bezpečnosti.

Je pochopitelné, že v situaci, kdy je vakcíny nedostatek, dodávky se opožďují a zatím asi jediné reálné řešení pandemie se tím oddaluje, kdekoho napadne, že by se mohlo s určitých principů, zásad i norem slevit. Neumím se k tomu jakkoli fundovaně vyjádřit, a tak mi nezbývá než věřit těm, kteří mi přijdou důvěryhodní a spoléhat na určitý instinkt, který si naše generace vytvořila z různých interakcí s Východem, a hlavně s lidmi, kteří jdou východním režimům na ruku. Pokud prezident Zeman dnes veřejně podpořil nákup vakcín v Číně a v Rusku a premiér Babiš tuto možnost také nevyloučil, tak je to pro mě ten zcela zásadní argument ty to vakcíny odmítnout.  Nechápu, proč bych měl dát na stanoviska těch pro mě nejméně důvěryhodných.